Anything Is Wrong

34.

Část pro všechno, kdo daly vote a koment. Děkuji vám. Bez vás bych to už nepsala.

Omlouvám se za chyby.

*pohled Justina*

Do toho skladu jsme přijeli do půl hodiny. Modlil jsem se, aby tady byli. Potřebuju Lucy u sebe. Potřebuju ji mít u sebe. Potřebuju se vedle ní probouzet, usínat, objímat ji, líbat ji.... A co Elizabeth? Ta je u Emily, ale každý den se na ní ptá. Chybí ji. Potřebuje zase ségru, které může říct všechno.

,,Ryane, ty půjdeš zadem, vezmeš Lucy a odvedeš jí do auta. Chade, ty zůstaneš u auta a postaráš se pak o ně. Já se ho pokusím nějak odlákat. Chápete?" Všichni kývli a tím pádem se mohlo jít na věc. Otevřel jsem dveře a vešel dovnitř. Jason stál před Lucy a v ruce svíral nůž od krve. Pohled mi spadl na Lucy, která seděla na židli. Po tváři jí tekla krev, stejně tak jako ze stehna a z prasklého rtu. Štěstí, že tady už dýl nebude. ,,Pusť jí Jasone!" křikl jsem na něj.

*Pohled Lucy*

Jsem tak ráda, že mě Justin našel. Šíleně mi chyběli.

,,Pusť jí Jasone!" Vykřikl a přešel blíž k němu. Počkat, jak ho zná? Najednou jsem ucítila, jak mi někdo rozhazuje ruce. Otočila jsem hlavou a viděla Ryana. Usmála jsem se a on mi jen naznačil, ať jsem potichu. Přikývla jsem a otočila se zpátky.

,,Ale, ale. Ahoj bratránku, dlouho jsme se neviděli co? Chyběl jsi mi." Slyšela jsem Jasona a tu jeho ironii v hlase. Cože? Justin je jasonovo bratranec? Unesl mě Justinův bratranec? Nikdy mi neřekl, že má bratrance. Mezitím mě Ryan rozvázal, vzal za ruku a bral mě ven.

,,Lucy, pojď. Půjdeme do auta. Juss to tady vyřídí a přijde." zašeptal mi. Kývla jsem a šla za ním. Bojím se, že se něco stane. Mám ten pocit. Byli jsme skoro u dveří, když se ozval výstřel. Okamžitě jsem se otočila a viděla Justina, jak běží ke mě. Ani né do sekundy jsem pocítila šílenou bolest v rameni a viděla, jak mi krev teče po celé hrudi. Neudržela jsem se na nohou a spadla na tu tvrdou, studenou zem. Mezitím ke mě přiběhl Justin se slzami v očích.

,,Lucy, vydrž to! Budeš v pořádku. Neopouštěj mě. Miluju tě. Lucy!" Při posledních slovech jsem už o sobě nevěděla.

Omlouvám se, že dlouho nebyla část a tahle je krátká, ale nemám vůbec čas a mám nějaký problémy. Doufám že se tahle líbí. Příští týden mám prázdniny, takže se pokusím napsat alespoň dvě části. Chcete další?

#Michelle