Anything Is Wrong

2-4

Část pro @Lee2710 (miluju tvoje komentáře :3 ) a @marketkaaaaaa

Je sice kratší, ale budu se teď snažit přidávat pravidelně.

Hezké čtení ;)

*pohled Lucy*

Od naší "oslavy" uběhl týden. Všechno je v pořádku, Elizabeth jde za tři týdny do školy a Justin nastupuje do práce. Jestli jsem to neříkala, tak jeho rodina vlastní banku a Justin jí přebírá do svých rukou. Nejvíc se bojím Seleny. Proč znova jí? Pracuje tam jako sekretářka ředitele, tudíž zanedlouho Justina. Znám jí moc dobře a vím, čeho všeho je schopná. Je to mrcha. Kvůli ní se se mnou rozešel můj bývalý kluk, protože mu nakecala, že ho podvádím. Pravda byla samozřejmě jiná. Jak se říká... Na světě je 7 miliard lidí, ale 14 miliard tváří. Zrovna u Seleny to je výstižný. Nenávidím jí za to všechno, co mi udělala.

,,Když jsem jel dneska z práce, potkal jsem Codyho." Řekl Justin,když jsme  seděli v obýváku a sledovali televizi.

,,Tys byl dneska v práci?" Vůbec nevím kdy. Vždyť jsme byli spolu. Nejdřív jsme byli u Pattie a Jeremyho na obědě, potom jsme byli v obchodě, koupit nějaké oblečení pro mimčo, samozřejmě v neutrální barvě a nakonec jsme byli doma u bazénu.

,,Ráno, ještě když jsi spala. Potřeboval jsem zařídit ještě nějaký papíry. Co tady dělá Codyho? Myslel jsem, že odjel. Chce se s tebou sejít. Když jsem ho viděl, myslel jsem, že ho zbiju. Měl jsem na něj neuvěřitelný nervy." Snažila jsem se vstřebat všechno, co Justin říkal, ale nějak to nešlo. Jen co se řekne jméno "Cody", spojené s kýmkoliv, hned se mi všechno objeví před očima a na těle husí kůže, které se né a né zbavit. Nechci tohle prožívat. Nechci žít pořád ve strachu, jestli mě někde nesleduje nebo cokoliv jiného. Pořád mám obavy, ale snažím se to na sobě nedat znát.

,,Mám hlad." Rychle jsem převedla řeč na něco jiného. Začínám pomalu kulatět a jestli budu jíst i nadále tak moc, jako do teď, za pár měsíců ze mě bude velryba.

,,Sakra posloucháš mě? Snažím se tady vyřešit Codyho a ty začneš s tím, že máš hlad." Zvýšil Justin trochu hlas, až jsem leknutí malém nadskočila.

,,Jo poslouchám tě. Ale já sakra nechci teď řešit nějakýho Codyho. Nechci! Mám hlad. Dala bych si kuře z KFC." Taky jsem zvýšila hlas, až poslední dvě věty jsem řekla normálně.

,,Jasně. Radši začneš mluvit o jídle, než aby jsme jednou vyřešili něco důležitýho." Sakra copak nechápe, že mám hlad? Jeho těhotná snoubenka je hladová a on to nechá jen tak a ještě po mě řve

?

,,Tak víš co? Jdi do háje." Naštvaně jsem se zvedla a odešla do pokoje pro hosty. Nebudu s ním spát v jednom pokoji. Zrovna jsem si lehala do postele, když do mého podbřišku vystřelila strašně silná bolest, až jsem sykla od té náhle bolesti. Snažila jsem se nevykřiknout, protože by tady hned byl Justin. Co nejopatrněji jsem si sedla na postel, jednou rukou se opírala o postel a druhou se držela za břicho. Bolest se pořád stupňovala a já se co nejvíc snažila nevykřiknout. Jenže to nejhorší teprve přišlo. Ucítila jsem, jak mi po nohách teče nějaká teplá tekutina a začala se mi motat hlava. Podívala jsem se na mé nohy a při pohledu na ně jsem se zděsila. Tekla mi po nich krev. Bylo mi jasné, že to, co se děje, není zrovna nejlepší.

Nebýt to nutné, neudělala bych to, ale teď jsem vážně musela. Zavolala jsem na Justina. Během chvíle byl u mě a než jsem stačila něco říct, už jsme seděli v autě a ujížděli co nejrychleji směr nemocnice.

Názory? Nejhezčí komentář má věnovanou další část ;)

#Michelle