Anything Is Wrong

2-14

Část pro @SabrinaBieberCz . Ty pánvičky nech prosím uklizený :D

*pohled Lucy*

Studený vítr ovíval mé tělo a sněhové vločky pomalu padaly na mé vlasy, když jsem se procházela v parku a přemýšlela o mém životě. Víc, než o mém životě jsem vzpomínala na rodiče. Každý den se přihodí něco, s čím bych se chtěla svěřit mamce, s čím bych potřebovala poradit. Chtěla bych se schuolit do tátova  pevného objetí. Chtěla bych, aby můj brouček měl babičku Jessicu a dědečka Jamese. Chtěla bych zase slyšet mamky uklidňující hlas.

Před očima se mi zase objevil obrázek Justina, jak se objímá s nějakou holkou. To nestačilo to se Selenu? Ano jsem žárlivá, ale co je moje, to je moje a tím to končí.

Ve chvíli, kdy se setmělo a nebe se změnilo z šedivého na tmavě modré až černé, jsem vešla do domu. Celým domem se linula příjemná vůně a v obýváku hrála televize.

,,Ahoj, lásko." Pozdravil mě Justin, když jsem vešla do obýváku, propojeného s kuchyní. Ani jsem se na něj nepodívala a přešla k Ellie, která usnula na gauči. Vzala jsem jí do náruče a pomalu vyšla až k jejímu pokoji. Nohou jsem otevřela pootevřené dveře a pomalu jí položila do postele. Ellie něco zamumlala a otočila se. Mé oči se setkaly s jejím klidným a bezstarostným obličejem, který mají všechny spokojené děti. Tak ráda bych se vrátila do dětství, kde jsem nemusela řešit nic jiného, než s jakou hračkou si budu hrát.

Ještě chvílí jsem sledovala toho spícího andílka a poté odešla do kuchyně. Z lednice jsem vyndavala flašku vody, ze které jsem se okamžitě napila.

,,Stalo se něco?" Zeptal se Justin, když mě zezadu objal kolem pasu.

,,Ne. Mělo by?" Ironicky jsem odpověděla, vymanil se z jeho jeho objetí a přešla na druhou stranu. Rukama jsem se opřela o linku a sklonila hlavu.

,,Nevím. A dáš mi pusu?" To nemyslí vážně. Ironicky jsem se zasmála a snažila se zhluboka dýchat, což se mi ale moc dobře nedařilo.

,,Ať ti jí dá ta blonďatá čůza, kterou si objímal v obchoďáku." Naštvaně jsem mu vpálila do překvapeného obličeje a odešla na zahradu. Sedla jsem si na zahradní houpačku a sledovala klidnou zimní oblohu. Rukama jsem se objala kolem pasu, protože mi začínala být zima a zavřela oči, abych se uklidnila.

,,Nastydneš." Ozval se zamnou provinilý Justinův hlas a jeho teplá dlaň se dotkla mého studeného ramene. Nic jsem neodpověděla a dál hleděla slepě před sebe.

,,Lucy, to nebyla žádná milenka, nebo co si myslíš. To byla sestřenice Kate. Dneska se po pěti letech vrátila z Evropy, kde studovala, a tak mě pozvala na oběd. Několikrát jsem ti řekl, že bych nebyl schopný tě podvést a to platí." Jeho oči se vpíjely do mých. Jistou částí mu věřím, ale bojím se. ,,Věříš mi?" Díval se na mě pohledem stěnětě a jeho dlaně chytily mé líce. Němě jsem přikývla a chtěla promluvit, když v tom okamžiku Justin spojil naše rty v jedny a v mém břiše i po dvou letech létaly motýlci.

,,Justine!" Rychle jsem se odtrhla a přiložil jeho ruku na mé břicho. Už podruhé v tuhle chvíli nás náš syn pozdravil svým kopnutím. Tenhle okamžik se mi zapsal do paměti jako jeden z nejhezčích.

15 votes a 3 comments pro další část

#Michelle