Anything Is Wrong

26.

*pohled Justina*

,,Justine.... Justine..." Slyšel jsem Elis a cítil její malou ruku na mém rameni, jak se mě snaží vzbudit. Převalil jsem se na záda a promnul si oči.

,,Copak?" Podíval jsem se na ní. S roztomilým úsměvem, stejným jako má Lucy se na mě koukala a jednou rukou hladila Baddyho. Pohladil jsem ho a kouknul se na Elis.

,,Pustíš mi nějakou pohádku?" Vstal jsem a kolem mě proletěl vítr z otevřeného okna. Kvůli tomu, že jsem na sobě měl jen pyžamový kalhoty se mi udělala husí kůže. Sice je konec června, ale v noci bylo chladněji. Sešli jsme schody a vešli do obýváku. Pustil jsem jí Tom&Jerry a ona se zabalila do deky. Mezitím, co jsem jí dělal kakao, jsem zavolal Kylovi v kolik nám přijedou dát Rose.

Já: Čau Bro. V kolik nám ji přivezete?

Kyla: Můžete v poledne?

Jelikož bylo 8:45 tak jsme měli ještě docela čas.

Já: Jasně. Budeme vás čekat.

Típnul jsem to a dal Elizabeth kakao.

,,Zlatíčko, budeš tady? Já se jdu kouknout za Lucy. Dobře?" Zeptal jsem se jí, ale byla tak zažraná do pohádky, že mi ani neodpověděla. Zasmál jsem se tomu a odešel. Potichu jsem vešel do ložnice a lehnul se vedle Lucy. Byla ke mě otočená zády, tak jsem jí chvíli hladil po zádech. Otočila se na záda, ale ještě spala.

,,Miláčku... Broučku... Zlato...  Lucy..." Šeptal jsem a hladil jsem jí po tváři. Po chvíli jsem přestal a rty jsem pomalu putoval po tváři až ke krku.

,,Tak tohle probuzení bych brala každý den." Šeptla a za zátylek si mě přitáhla k sobě. Přisála se mi na rty a jazykem se probojovala do mých úst. Celý udýchaní jsme se od sebe odtáhli a čela opřeli o sebe.

,,Jak ses vyspala krásko?" Zeptal jsem se a usmál se na ní. Ruce si spojila za mým krkem a koukala se mi do očí, jakoby v nich něco hledala. Jednou rukou jsem jí přejížděl po boku nahoru a dolů a druhou se podpíral, abych ji nezalehl, protože jsem se při líbání dostal nad ní.

,,Dobře, ale to probuzení bylo stejně nejhezčí." Lehce mě políbila a pak se zase odtáhla. ,,Kde je Lucy?"

,,Dole kouká na pohádku. Takže máme čas." Mrknul jsem na ní a dravě se jí přisál na rty. Chvíli spolupracovala, ale pak mi zatlačila do hrudi a tím mě odtáhla od sebe. Smutnýma očima jsem se na ní kouknul a ona mi jen dala maličkou pusu.

,,Jdu udělat snídani " Mrkla na mě a jen v delším tričku šla dolů.

*pohled Lucy*

Řekla jsem si, že nebudu smutnit. Asi bylo na dítě ještě brzy. Samozřejmě, že mě to mrzí, ale osud to tak určil a já s tím nic nenadělám.

Dostala jsem chuť na palačinky, tak jsem je šla udělat k snídani. Povídala jsem si chvíli s Elizabeth a pak šla do kuchyně. Slyšela jsem cupitání malých nožiček a po chvíli se vedle mě objevila Elis.

,,Jdu ti pomoct." Sladce se na mě usmála, já ji vysadila na linku a postavila před ní misku na těsto.

,,Tak to zamícháš." Ze skřínky jsem vyndala mouku a nasypala jí do misky. Nechala jsem jí venku, kdybych jí ještě potřebovala a šla do ledničky pro mlíko. Nalívala jsem ho do odměrky, když Elis vzala hrst mouky, hodila jí před sebe a strašně se tomu smála. Byla jsem naštvaná.

,,Elizabeth co to..." Nedořekla jsem to, protože když jsem se otočila, stál za mnou Justin celý bílý od mouky. Vyprskla jsem smíchy stejně jako Elis a on se na nás jen uraženě koukal.

,,Chtěl jsem vás vylekat." Smutně se kouknul k zemi, ale moc dlouho mu to naštvaní nevydrželo, protože se hned začal taky smát.

Palačinky jsme ve zdraví zvládly. Já a Justin jsme si vzali šlehačku na ozdobení a Elis to sypala kakaem. Najednou mi na tváři přistála šlehačka. Koukla jsem se na něj a on zadržoval smích.

,,Elis chytej." Hodila jsem jí šlehačku a vyběhla po justinovi. Běhali jsme po celým baráku a všude měli šlehačku. Bylo to hezký. Sice to budu muset uklidit, ale za ty úsměvy na tvářích lidí, které miluju to stálo. Najedli jsme se a pomalu jsem uklidnila. Zrovna jsem se oblékla po sprše, abych vypadala aspoň trochu jako člověk, když zazvonil zvonek. Běžela jsem dolů a rychle otevřela. Stála tam Emily s Rose v sedačce a vedle nich Kyle. Obejmula jsem je a převzala si Rose.

,,Tady máš kočárek, kdyby si chtěla jít ven, nějaký hračky, oblečení, postýlku, plenky a jídlo. Do tý lahvičky daš 4 odměrky a ohřeješ. Dej ji najíst tak po čtyřech hodinách. Můžu jí tady nechat? Zítra bych si pro ní přijela." Prosebně se na mě koukla a já sklopila hlavu k Rose, která spokojeně spala. Usmála jsem se a zase se koukla na ty dva.

,,Jasně. My to zvládnem. A už bežte!" Zasmáli se, poděkovali a odjeli. Vzala jsem Rosee [Rouzí] do náruče a odešla do obýváku za Justinem a Elis.

,,Justine, vezmeš prosím tě ty věci k nám do ložnice?" Usmála jsem se na něj a on se zvednul. Domluvili jsme se, že Rose bude přes noc u nás v ložnici, abych u ní byla hned, kdyby se něco dělo.

,,Děkuju. Já jí nakrmím a přijdu za váma."

,,Ať ti to dlouho netrvá." Mrknul na mě a Rose pohladil po tváři. Usmála jsem se a pomalu nakrmila malou. Vypila skoro celou flašku. "Kdy naposledy jedla?" zeptala jsem se sama sebe v duchu a zasmála se tomu. Chvíli nemohla usnout, tak jsem s ní chodila po pokoji a chovala. Po asi půl hodince usnula, tak jsem jí položila do postýlky a pozorovala jak spokojeně spí. Je tak sladká. Představovala jsem si, jak se takhle starám teď už o moje bývalý dítě. Jak bych ho vychovávala, jak by se jmenovalo.... Po tvářích mi zase začali téct slzy. Vím, řekla jsem si, že už kvůli tomu smutnit nebudu, ale je to až moc silný a těžký.

*pohled Justina*

Probudil jsem u televize na gauči. Vedle mě spala Elizabeth, ale Lucy nikde. Šel jsem se podívat po baráku. Na zahradě nebyla, kočárek je tady, takže musí být doma. Vyšel jsem schody a namířil si to do ložnice. Stála u postýlky, kde v klidu spala Rose. Šel jsem k ní a všimnul si, že brečí. Obejmul jsem ji zezadu kolem pasu a dal pusu do vlasů.

,,Copak se děje?" Potichu jsem se zeptal. Jenom zakroutila hlavou na znak že ne a dál se dívala na Rosee. Otočil jsem si jí čelem k sobě a palcem setřel slzy.

,,Řekni mi to." Sklopila hlavu dolů, ale já jí chytil za bradu a přinutil se mi podívat do očí.

,,Představovala jsem si, jaké by to bylo, kdyby to bylo naše dítě." Povzdechl jsem si a políbil jí.

,,Zapomeň na to. Neříkám, že mě to nemrzí, ale je to minulost a s tím nic neudělaš. Co se stalo, stalo se. Neohlížej se za minulostí, žij přítomností. Takže už tě nechci takhle vidět. Mnohem víc ti to sluší s úsměvem na tváři." Dokončil jsem svůj proslov a dal jí něžnou pusu.

,,Miluju tě, Justine."

,,Já tebe taky, zlato." Stáli jsme v objetí u postýlky, ve které pořád spala Rose a užívali si přítomnost toho druhého.

Omlouvám se a chyby. Jste úžasný. Víc jak 100 votes. Děkuju. Budu ráda za votes a koment.

#Michelle

ps:  http://www.wattpad.com/story/11807866

Povinně přečíst!!!! Dokonalá story. A podle toho jak bude pokračovat.... Nemám slov. Prostě dokonalá <3