Anything Is Wrong

2-34

Omlouvám se za tak krátkou část, ale nemám čas. Mám teď plno věcí do školy, tréninky... Ještě chci říct, že nevím, jak to bude s další částí. V pátek máme první vystoupení na plese a o víkendu budu hlídat známý malou dceru. 

Přesto doufám, že tuhle část oceníte a napíšete komentář. 

Potichu jsem zavřela dveře a otočila se ke schodům. Unaveně jsem si promnuula obličej a zhluboka se nadechla. Vešla jsem do obýváku a hledala Justina. 

" Už spí? " Ozval se jeho hlas z kuchyně. Malému dnes trvalo půl hodiny, než usnul. Pořád zkoumal můj obličej, a když jsem se vzdálila tak, že už mě neviděl, začal plakat. Jemně jsem přikývla a přešla k němu.

" Dáme si víno? " Objala jsem ho zezadu kolem zad a vdechovala jeho neodolatelnou vůni. Byla jsem unavená, ale chtěla jsem být s ním. Chtěla jsem, abychom nějaký čas byli jenom já a on. Poslední dobou jsme sice spolu, ale buď se starám o Sama nebo je Justin v pracovně nebo si hned, jak Sam usne, jdu taky lehnout. Je to náročné. Dříve jsem si myslela, že to zvládnu v pohodě, když bude doma i Justin, ale mýlila jsem se. 

" Můžeme. V lednici je bílý. " Přesunul nakrájenou papriku na talíř a utřel si ruce do utěrky. Políbila jsem ho na rameno a přešla k lednici, odkud jsem vyndala víno. Do druhé ruky jsem vzala dvě skleničky a odešla do obýváku. Justin zrovna zapaloval svíčky na komodách, poličkách a na stole a tím navodil ještě hezčí a romantičtější atmosféru. Z knihovny jsem vytáhla fotoalbum a sedla si na pohovku. 

" Kde si vzala moje fotoalbum? " Zeptal se Justin a přesunul mě před něj, takže jsem seděla mezi jeho nahama, opřená o jeho hruď a s jeho rukama okolo mého pasu. Cítila jsem, jak si opřel hlavu o mé rameno. Lehce jsem pootočila hlavou a políbila ho na spánek.

" Asi před měsícem mi ho dala Pattie, ale ještě jsem na něj nekoukala. " Místnost osvěcovaly pouze svíčky a jemné světlo z lampy za pohovkou. Upila jsem z vína a otevřela album. Na první stránce byl Justin, když se narodil. Měl tu fotky s Pattie ještě v porodnici, nějaké z domova a pak kdy se učil chodit. Musela jsem se usmát nad tou roztomilostí.Tolik mi připomínal Sama. Přetočila jsem stránku a můj zrak upoutala fotka asi osmnáctileté holky. 

" To je Jennifer? " Zeptala jsem se šeptem a ucítila, jak Justin přikývl. " Byla krásná. " Vydechla jsem. Upoutaly mě její zářící modré oči a blonďaté vlasy. Byla to krásná fotka. Smějící se stála v parku a vítr si pohrával s jejími vlasy. Nestihla jsem si prohlédnout další fotky a Justin už přetáčel stránku. 

" Promiň. " Provinile jsem šeptla a sklonila hlavu. Cítila jsem Justinovu ruku na mém stehně a jeho horký dech odrážející se od mého krku.

" Když si uvědomím, že se to samé mohlo stát i tobě - "

" Ale nestalo, Justine. Zapomeň na to. Jsem v pořádku, jsme spolu a nahoře spí náš syn. Milujeme se a jsme tu. To je hlavní. Nepřemýšlej nad tím, co se mohlo stát. " Otočila jsem se na něj a pohladila ho po tváři.

" Miluju tě. " Zašeptal mi na rtech a dlouze mě políbil. Mé tváře chytl do dlaní a tím ještě více prohloubil náš polibek.

" Já tebe. " Zamumlala jsem mezi polibky a následně se opřela o jeho hruď. Jeho ruce byly pevně omotané okolo mého těla, jakoby mě držel, abych nikam nemohla utéct.