Astrální poznání -Tododeku- [Twoboys] (Done)

Pokus o přátelství 1

Hm? Proč se ještě nic neděje? Zabručel jsem a až po nějaké chvíli jsem se probudil jako člověk. Huh. To bylo pěkně divný. Vydechl jsem a zavřel oči. Tak jdu rovnou spát. Zítra je stejně volno, tak to zkusím třeba zase, ale přečtu si víc.

Probudil jsem se už v reálném světě a prospal se, abych měl více energie. Další den ráno jsem opět udělal domácí práce a pak se jenom najedl na zahradě. Koukal jsem na nebe. V astrálním cestování je nebe lepší, protože si ho mohu dovymýšlet a vylepšit.

Probudil jsem se další den ráno a jako první si dal sprchu a snídani. Pak jsem šel ještě ven si nakoupit. Až přijdu, tak si to pročtu a zkusím to zase.

Měl jsem hlavu v oblacích, než začalo nepěkně pršet. To jsem hned zalezl do domu a rovnou do svého pokoje, kde jsem si opět sedl do tureckého sedu a už makal na astrální cestování, což se mi po chvilce povedlo. Já byl na svém obvyklém místě.

Nakoupil jsem si něco pak k obědu a vrátil se. Převlékl jsem se, lehl si a začal si na telefonu číst i něco víc. Co kdyby náhodou... Celkem zajímavý, že myšlenkami můžeme měnit nějaký věci a tak. Po půl hodině, jsem zavřel oči a soustředil se.

Já si tady hrál s listím, s kterým myšlenkama hýbu. Je to tak strašně zábavné. Mě dokáže zabavit i maličkost, protože moc si zábavy teda v realitě neužívám.

Po půl hodině jsem opět byl mimo své tělo. No. Ale nejdřív bych se měl naučit jak se vznášet, abych nedělal kotrmelce... Em. Přiletěl jsem nějak zdí a narovnal sem tak jo. Zkusím to jako nějaký superman nebo tak. Natáhl jsem před sebe ruku, a zkoušel nějak levitovat na to místo co včera.

Protáhnu si křídla. Já křídla miluji. Sám nevím proč... Možná, že křídla dávají větší svobodu? Vím, že tu mohu lítat i bez nich, ale takhle je to pro mě více cool. Protáhnu se a lehnu si. Opět si vymýšlím své nebe, na které tak rád koukám.

Nějak jsem se dostal zpět na ono místo a do někoho jsem narazil. Jen jsem se omluvil a odsunul se kus dál. Uf. Teď co? Myšlenky... Co si představím první? Možná levitující kočku?

Uslyšel jsem zas ten hlas, tak jsem se tam podíval, kde se ozval. Zas ten zelenáč? Co dělá zrovna tady? Sednu si a protáhnu si křídla. Chyběli mi ty křídla. Nad čím tak přemýšlí?

Hm... Myšlenky myšlenky... Sedl jsem si ve vzduchu do tureckého sedu a po minutě jsem před sebou měl zelenou kočku s křídly. Boží! Uchechtl jsem se.

To je fakt jeho první věc, která ho napadla? Kočka smíchaná s trávou a s holubem? Oh, bože. Kouknu před sebe a uvelebím se. Koukám opět na nebe, které si tvořím svýma myšlenkama.

Vzal jsem si jí a dal si jí na hlavu. Lehl jsem si ve vzduchu a rozhlížel se. Je to celkem zajímavý. Takže... Si můžu prostě představit co chci? Hm... Zavřel jsem oči a změnil si účes aby vypadal nějak líp a do toho i oblečení. Ale to až se vzbudím nebudu mít asi. No to určitě ne.

Kouknu po chvilce na něj. Ten si, ale vymýšlí. Povzdechnu si a koukám opět na nebe. Co teď mám dělat? Já tu většinou jenom odpočívám. Takže zavřu oči a odpočívám.

Lehl jsem si na záda a tu kočku nechal, ať si dělá co chce. Jenže k mému štěstí šla... Letěla za tím klukem, který mi nepřišel sympatický. Em... Nechám jí. Jen jsem zavřel oči a ruce si dal pod hlavu.

Najednou před mým ksichtem se mi objevila ta zelená kočka. Kočky mám rád. Podrbu ji, i když vím, že není reálná, ale je docela roztomilá. Vydechnu a představím si kocoura, který vypadá skoro jako já. Jen, že je bez křídel a jen tu lítá. Nad tím jsem se musel uchechtnout.

Hm? Oh. Ušklíbl jsem se a na zádech k němu 'připlul' ,,Tak rád kočky hm?" Uchechtl jsem se a natáhl ruce k mojí kočičce. Já je zbožňuju. Jenže ta kočka létala za tím kocourem...

Kouknu na něj. Sednu si. ,,Jo." Koukám na ty dva, jak se honí. Zatřepu s křídly. Změním nebe, které zmizí.

Našpulil jsem rty. Tu kočku jsem si představil pro sebe. Odfrkl jsem se a přetočil se na břicho. ,,Hele. Jak dlouho vlastně děláš to astrální cestování?" Zeptal jsem se. Jsem přátelský typ, tak i když bude nervní a tak, pokusím se nějak spřátelit.

,,Tři roky." Zabručím a kouknu na něj. ,,Ty druhý den, co?" Koukám na něj chladně.

,,Jo druhý-" podíval jsem se na něj. Eh... Asi nechce přátelé... ,,Em. Kolik ti je?" Zeptal jsem se. Vypadá že mu je stejně jako mě.

,,Osmnáct." Kouknu před sebe. Uh... Co mám dělat? Nechám zmizet kocoura a vstanu. Roztáhnu křídla a vyletím trochu do vzduchu. Myšlenkama si udělám mrak, do kterého si lehnu. Zavřu oči a odpočívám.

Eh... Um... Sklopil jsem pohled a kdybych měl i zvířecí uši, tak i uši. Povzdechl jsem si a lehl si. Trochu mě to mrzí, ale asi prostě nechce přátelé. Přiletěla ke mě ta kočička. Měl bych jí dát jméno, protože to od teď bude můj mazlíček.

Tady je klid! Vydechnu a otevřu oči. Opět si tu začnu tvořit svoje nebe. Teď to bylo přenádherné nebe, které mělo plno hvězd, překrásný měsíc a nějaké padající hvězdy se i povedly. Tak teď jsem se hezky překonal.

Otevřel jsem oči a koukal se na tu oblohu. Třeba jestli se to povede Kaminarimu, tak tu budu mít přátelé. Rozhlédl jsem se. Ostatní se zdají být že chtějí být taky sami. Takže chci přátelé jen já? Škoda. Zavřel jsem oči a jen odpočíval.

Najednou se mi zatmavilo před očima a po chvilce jsem byl ve svém těle. V tamtom světě to vše, co jsem si vymyslel zmizelo. Můj první pohled byl na Reie, který mě probouzel. Sedl jsem si a pak už si všímal svých sourozenců, kteří s něčím potřebovali pomoc.

Hm? Zmizel. Zajímalo by mě, kde bydlí. Nejspíš někde poblíž. Vydechl jsem a taky zmizel. Je možnost se s ním spřátelit? Vždyť je o rok starší. Zvedl jsem se po chvíli z postele a šel ven si zaběhat.

Pomáhám sourozencům s úkolama. Měl bych jít nakoupit, ale to až zítra... Pak po úkolech jsem si s něma něco zahrál, aby byli šťastný a pak alou do vany. Já jim přitom, co se koupali, dělal jídlo.

Byl jsem venku nakonec do tří odpoledne a pak zpocený přišel domů, kde jsem si dal sprchu a pak se pořádně najedl. Vzal jsem telefon a začal si psát s Kaminarim, jak mu jde to astrální cestování. Prý mu to nejde. Asi je potřeba se opravdu soustředit. Takže z naší třídy by to zvládly jen další dva nebo tři. Spíš dva.

Někdy kolem večera jsem je poslal do postele a já si přišel dřív do pokoje, než přišel otec přišel domů. Nechci se s ním chytnout. Sednu si na postel a vydechnu. Dneska už pro jistotu necestovat. Ještě by sem otec mohl přijít. Po chvilce se převleču a lehnu do postele.

Lehl jsem si do postele a pustil si do sluchátek film. Jo a mimochodem. Máma se odstěhovala k přítelovi s kterým nevycházím. Ale nevadi mi to. Jsou spolu šťastný, tak jsem jí to sám navrhl, ale ze začátku nesouhlasila.

Po chvilce se mi povedlo usnout. Naštěstí i tady mohu mít volnost, ale né tak větší jako u astrálního cestování. Tam aspoň si mohu vymýšlet, co chci, ale tady ve snech to trochu brání a sám si mozek něco vymýšlí.

Film skončil a já se rozhodl spát. Zítra je co za den? Asi neděle. Vydechl jsem a přikryl se. Nakonec jsem po několika minutách usnul.