Pousmál jsem se a aby se nebál, tak jsem si vzal vždycky, když ruku vyndal. Popcorn je dobrý a člověk se popcornu snad nikdy nepřejí. Nemáte to skoro žádné kalorie a je to jako papír, takže mu po tomhle stejně nebude blbě. Mohli jsme si vzít víc.
Kino trvalo hodinu a půl. Byl to občas vážně strašný hluk, ale už jsme konečně z kina venku. ,,Takže teďkom koupit alkohol?" Jako jsem i čuměl, že jsme dojedli i popcorn. Vždyť toho popcornu bylo strašně moc.
,, Jasně." Kývl jsem a vyhodil to od popcornu. Vyšel jsem s ním ven a šel do nejbližšího obchodu. ,,Nemusí to být pivo třeba i něco jiného. Ale jen tak k televizi. Navíc. Brzy budu mít narozeniny." Hlesl jsem. Tak to tolik vadit nebude.
,,Jo, jo. Nějaká výmluva se dostat k alkoholu musí být." Uchechtnu se a šel jsem tedy s ním. Nevím, co by tak chtěl.
Zabručel jsem. No to ne... Vydechl jsem a přišel s ním do obchodu. ,, Můžeš něco vybrat." Hlesl jsem.
,,Uh..." Prostě jsem něco vzal, co vypadalo dobře. Pak jsem s ním zašel ke kase, kde jsem musel ukázat občanku a já vše zaplatil. Dal jsem ten alkohol do tašky a šel pryč. ,,Teď domů..."
Pivo to nebylo. Vypadalo to jako vodka, ale co já vím... Stejně se nehodlám opít. Kývl jsem. ,, Jasně." Hlesl jsem a šli jsme. Pak jsem odemkl doma a uviděl ty dva jak spí u kuličky v pelechu. Možná by bylo dobré, aby se šli vykastrovat...
Vyzul jsem se a podíval se tam kam Midoriya. ,,Jestli ti to vadí, tak ho budu mít v pokoji." Řekl jsem, když měl takový divný výraz. Přišel jsem do kuchyně a vše vyndal.
Hm? ,,Ne ne. Jen. Je lepší, že jsou oba venku mimo pokoje. Když tu nejsme. Tak aby nebyli sami, ale bylo by asi potřeba vykastrovat a nebo prášek." Zamumlal jsem a šel za ním.
,,Jo, aha. Tak klidně kocoura vykastruji. Tak s čím chceš začít?" Optám se ho, když jsem připravil skleničky.
,,To je celkem jedno. Asi tohle." Ukázal jsem na flašku. Vzal jsem jí a šel do obýváku. ,,Co si pustíme?"
,,To je jedno." Přišel jsem za ním a sedl si na gauč. Dal jsem skleničky na stůl. ,,Tak nalij."
Kývl jsem a nalil do skleničky. Láhev jsem pak položil a pustil televizi. Zapnul jsem tam nějaký seriál, který právě dává.
Vzal jsem si skleničku a potom se na něj podíval. Zajímá mě, jak se zatváří, když to ochutná, heh...
Vzal jsem si skleničku. Hm... Napil jsem se a oklepal se. Trochu hořký a trochu sladký. Není to špatný. Ale vím, že nejoblíbenější alkohol to nebude. Vydechl jsem a skleničku položil. Šel jsem do kuchyně a vzal jablka. Vrátil jsem se a jablko mu dal. ,,Ještě si, ale dáme jablko jako večeři."
,,Faaajn." Napil jsem se a pak skleničku odložil. Pfuj... Začnu jíst tedy to jablko, které mi dal.
Sedl jsem si a začal jíst to jablko taky. Navíc před alkohol je jídlo prý lepší, tak asi jo. Opřel jsem se a nohy si vytáhl nahoru. Napil jsem se, oklepal se a zase kousl.
Dojedl jsem jablko a vstal. Přišel jsem ke koši a vyhodil ten ohryzek. Vrátil jsem se a sedl si na gauč. Vzal jsem si svou skleničku a vyklopil to do sebe.
Dojedl jsem a vyhodil ho taky. Podíval jsem se na něj. Ten teda nešetří... Vypít celé? Snad přece dokážu poznat svůj limit ne? A Todoroki taky... Vydechl jsem a vypil to celý hned. Oklepal jsem se.
Uchechtnu se. ,,Takhle se jedou panáky." Nalil jsem nám. ,,Když tak si to dej s džusem, jestli teda máš."
Zakroutil jsem hlavou. ,, Nemám." Hlesl jsem. Ví toho hodně o tom. Zamručel jsem a podíval se na skleničku. Nevím. Kolik tak zvládnu než něco pocítím? Tři. Ne dvě. Zatím nic moc. Jen trošku teplo.
,,Tak to tedy budeš pít takhle, no... Poprvé takhle ochutnáváš alkohol, že?" Optám se ho. I tohle mám poprvé a to zrovna s ním. Bože... Kolik věcí budu mít s ním poprvé?
Hm? ,,Jo. Já nikdy alkohol nepil. Jo, jednou vlastně mi máma dala napít piva, ale to je všechno." Zamumlal jsem a opřel se. Tak jo. Vydechl jsem a zase to celý vypil. Ugh... Bože... Oklepal jsem se.
,,Aha." Uchechtnu se a opět mu naliju. Já se opít nesmím... Nah. Nalil jsem si a opět to vypil. Bleh. To bude naposled, co požívám alkohol.
No jo no. Vydechl jsem a koukal se na televizi. Kdyby jsme měli menší skleničky, ale já mám ne půl litr, ale půlku. Takže se mi už trochu točili oči. Ale jinak to bylo v pohodě. Zamručel jsem a tu skleničku zase vypil.
Podívám se na něj... Ehm. Taky jsem si nalil a opět vypil. Bleh... Cítím se divně. Zavrtím hlavou.
Bože... Zakroutil jsem hlavou a protřel si oči. Začíná mi být trochu víc horko možná bych už neměl... Zamručel jsem. Tak tahle sklenička poslední... Opět jsem ji vypil.
Promnu si kořen nosu a skleničku odložím. Pak se opět podíval na Midoriya. Hmmm~. ,,Midoriya?" Zamumlám... ,,Jsi v pohodě?";
,,C-cvo? Em jo jahsně..." zakroutil jsem hlavou. Je mi dost horko a trochu se mi točí hlava. Ještě poslední skleničku zvládnu a končím. Vzal jsem flašku a nalil si, ale omylem jsem na sebe kousek vylil.
Uchechtnu se. Pomůžu mu s tím. Jsem trochu opilej, no... ,,Ale už poslední..." Zamumlal jsem.
,,Nuuu... Jio..." Zašušlal jsem a tu skleničku hned vypil. Škytl jsem a sundal si to polité tričko. Sedl jsem si a hodil ho někam. Spadl jsem na něj hlavu na klín. Zamrkal jsem. ,,Agoooj..." Vidím ho čtyřikrát... Uchechtl jsem se.
Uchechtnu se. ,,Ahoj." Pohladím ho po hrudi. Vůbec nevím, co dělám, heh... ,,Jsi roztomilý." Zamumlám a usměju se.
Natáhl jsem ruku a chtěl ho trefit do tváře, ale vedle. Zabručel jsem a za zátylek ho stáhl do lehu. ,,nejpsem..." Vyplázl jsem na něj jazyk. Vzal jsem jeho tričko a hlavu strčil do jeho trička.
Zasměju se. ,,Ale jsi a to strašně moc." Vydechl jsem. Pohladím ho po vláskách... Zatahám ho i lehce za vlásky a potom sjedu z vlasů na jeho ucho. Už dávno jsem si všiml, že je tam citlivý, takže jsem ho takhle vždy i otravoval. Promnu mu ucho.
ČTEŠ
Astrální poznání -Tododeku- [Twoboys] (Done)
FanfictionPříběh dvou chlapců, kteří se setkají v jiném světě než kde jsou. Jejich těla bez hmoty a musí mít chladnou hlavu, aby v tomhle světě byli silný. Todoroki už v tomhle světě snad už žije. Midoriya tenhle svět zase vyzkouší. Povede se mu to? A co by s...