Astrální poznání -Tododeku- [Twoboys] (Done)

Že by rande?

Další den jsem mu dělal snídani. Snad vstává tak, aby se stihl najíst, protože jestli ne, tak to bude celkem škoda jídla. Teda...už nebude tak dobré, když nebude čerstvé.

Další den jsem se v pokoji převlékl do školní uniformy a vzal si tašku do ruky. Šel jsem do kuchyně. Hm? Tašku jsem položil ke dveřím. ,, Mám dát žrádlo i tvému kocourovi, nebo to budeš dělat ty?" Zeptal jsem se. Když jsem si vzal Kuličky misku do ruky.

,,Kocourovi jsem už dal jídlo." No jo. Nemůže to vědět, když mám všechno v pokoji. ,,Tady máš snídani." Dám talíř s jídlem na stůl. Něco pro něj dost výživného na začátek dne.

Zamručel jsem. Dal jsem Kuličce žrádlo a dal jí to k pelechu. Sedl jsem si ke stolu. ,,Děkuju. Ty jíst nebudeš?" Nadzvedl jsem obočí. 

Nad tím jsem zabručel. ,,Já...nah." Namazal jsem si chleba s máslem a vzal si talířek. Sedl jsem si a začal jíst. Koukám chladně na něj.

Zabručel jsem. ,,A vem si přede mnou něco k jídlu i do práce." Hlesl jsem a začal jsem jíst taky. ,,No co. Říkal jsem, že se naučíš jíst." Zamumlal jsem a jedl.

Bože. Že já se sem vůbec stěhoval. Chce mě zabít. Já normálně z jídla vybouchnu. Dojedl jsem a vstal. Vzal jsem talířek, přišel do kuchyně a dal talířek do dřezu. Vezmu si jídlo, ale pravděpodobně to ani nesním. Třeba to dám tomu psovi. Začnu si mazat chleba. ,,A ty sváču potřebuješ?" Optám se ho.

,,My tam máme automaty. Tak si něco vždycky vezmu. Zrovna by jsi se na to ptát neměl. Stejně pochybuju, že tohle sníš, takže večer budeš jíst přede mnou." Dojedl jsem a vstal. ,,Bylo to výborné." Hlesl jsem a talířek dal do dřezu. Podíval jsem se na hodiny. Už musím.

,,Aspoň díky za pochválení jídla. Po škole na tebe bude čekat nádobí... Vrátím se asi kolem sedmé." Povím mu, aby věděl a šel jsem se obléknout do práce.

Nakrčil jsem nos. On snad neví, že já vím co mám za práci doma? Navíc tohle je můj dům... Doufám že nebude ten typ spolubydlícího, který se bude chovat jako šéf domácnosti... Povzdechl jsem si. Snad spolu budeme vycházet a stejně to nebude na dlouho. Šel jsem na chodbu a obul se. Vzal jsem si klíče a vypadl. Šel jsem rovnou do školy.

V pokoji jsem se převlékl do pracovního. ,,Bože... Tohle bude ještě tak na dlouho. Asi dva měsíce, ale stejnak je to dost. Už teď to jídlo nesnáším." Zavrčím a podrbal jsem ho. ,,Aspoň tě tu můžu nechat bez toho aniž bych měl strach o tebe, že by ti otec ublížil." Vstal jsem a vzal si klíček. Vyšel jsem z pokoje a za sebou zavřel. U botníku jsem se obul a odešel z bytu. Šel jsem svým pomalým krokem do práce. Dneska mám i noční. Tak bych mohl přijít tak, že budu muset hned odejít. To by šlo. I když...má školu, tak ho nebudu s takovou zbytečností trápit. Prostě příjdu, nažeru se a půjdu. Jo... No a zapomněl jsem si jídlo doma. Ups, heh.

Přišel jsem do školy a jako obvykle se bavil s Urarakou a Iidou. Ale z většiny části jsem se spíše učil na zkoušky. Brzy budu moct konečně pracovat.

V práci jsem samozřejmě pracoval a dělal to co vždycky. I mi k tomu něco přidali, protože jsem podle nich strašný rychlík. Jako je to hezká pochvala. Dneska dostávám tolik pochval, heh... Zas ten pes! Ugh! Tak doufám, že mě co nejdříve nechá. Povzdechnu si a dělám svou práci.

Přemýšlel jsem pak ve škole o hodně věcech. Škola mi skončila bohužel až ve čtyři. A ještě k tomu jsem si neuvědomil, že jsem si zapomněl peníze doma. Tak jsem neměl jídlo. Povzdechl jsem si a šel domů.

Já tu celou dobu pracoval a jen si všímal svého. I když mě tu ten pes občas pěkně nasýral. Nakonec jsem konečně měl po práci a už se pomalu stmívalo. Šel jsem opět domů a akorát na čas, kdy se stihnu najíst a pak odejít, jsem přišel domů. ,,Ahoj Midoriyo." Pozdravím.

Přišel jsem domů a sundal si boty. Šel jsem do kuchyně a snědl něco z lednice. Moc hlad nemám. Vydechl jsem a dal Kuličce jídlo. Položil jsem misku už plnou na zem a podíval se na Todorokiho. ,,Ahoj." Hlesl jsem a podrbal kuličku za uchem.

,,Co chceš k večeři?" Optám se ho a přijdu k němu. ,,Já se jinak půjdu ještě osprchovat." Řeknu mu a koukám na něj. ,,Jo a dnes mám i noční práci. Tak se pak neboj, když uslyšíš kroky v noci."

,, Už jsem si něco vzal." Hlesl jsem. Noční? Asi chce hodně bydlet sám. Hm? Pípl mi telefon. Podíval jsem se na příchozí zprávu. Oh. ,,Vlastně jdu na něco k jídlu s kamarádkou." Hlesl jsem.

,,Rande?" Optám se ho. Teď mi to připadá jako rande, když začíná být noc. I když...co mě to zajímá. Jdu ihned do pokoje, kde dám pak svému kocourovi žrádlo a já si nachystám věci na sprchu.

,,Rande? Ne. Není můj typ a spíš víc jsem n-" no to je fuk. Ještě bych ho odradil a šel zpět k tátovi. Navíc ona je jen kamarádka. Přišel jsem k botníku. ,,Ale ty si dej jídlo!" Zavolal jsem na něj. Stejně to je zbytečné ale co. Obul jsem se a vzal si klíče.

Jídlo? Bleh. Vyšel jsem z pokoje. ,,No, jo... A na co si víc? Neslyšel jsem." Založím si ruce a koukám na něj. ,,Nebo to je fuk. Užij si to." Mávnu nad tím a přišel jsem do koupelny. Začnu se svlékat.

,,Jo ahoj." Zamručel jsem a vyšel ven. Napsal jsem Urarace a šel k jejímu domu. Navíc... Ona ví. Takže tak. Pochybuju, že by něco cítila, když to stejně vidí jako přátelství. I přátelé můžou chodit někam na jídlo.

Po krásné sprše jsem se oblékl a pak si teda dal něco k jídlu, aby neměl kecy. Potom jsem teda nakonec šel do práce. Když budu mít takhle dvě práce, tak za ty dva měsíce bych si mohl něco najít.

Přišel jsem tam, když právě vycházela. ,,Ahoj." Usmál jsem se a pak jsme šli někam na jídlo. Možná pizzerie. Jo. Tak jsem jí tam zatáhl.

Má druhá práce je hlídání objektu. Prej vypadám dost na to, abych to uhlídal, takže dobrý. Tohle bude ještě na dlouho. By mě, ale zajímalo....ugh...nic.

,,Jakou pizzu chceš?" Zeptal jsem se a podíval se na ní. ,,Asi se žampiony." Řekla a já kývl. Objednal jsem jednu pizza půlka se žampiony a já se špenátem. ,, Můžeš si jít sednout, já hned přijdu" usmál jsem se a čekal než bude pizza hotová.

Nevím, co tu budu jakože dělat. To vážně tady tak často kradou a nebo prostě jen pro jistotu? Ugh... Proč teď mám hlad? To je zajímavé... Dlouho jsem neměl takový hlad. Na to kašlu. Midoriya mě jednou zničí. Zabručel jsem.

Vzal jsem pizzu a šel si k ní sednout. Oba dva jsme jedli a u toho si povídali. Nakonec mě zatáhla ještě na procházku ale už byla tma a bylo asi kolem deváté, tak jsem se s ní rozloučil a šel domů.

Někdy ve tři ráno jsem se dostal konečně domů. Vyzul jsem se a opřel se o zeď. Nevěděl jsem, že to bude taková fuška a ani to, že bude tuhle noc někdo krást. Vždyť proboha! Jaký idiot by kradl?! Musím si to jít ošetřit, nah... Jdu tiše do koupelny. Měl bych začít jakože cvičit. I když cvičím při mé první práci na farmě, ale zase...z čeho se mají dělat svaly, když nic takhle nemám. Nah! To je tak těžké...

Přišel jsem domů, napil se, dal Kuličce najíst, pak jsem si dal sprchu a šel se ještě učit. Učil jsem se nějakou dobu a následně šel spát.