Astrální poznání -Tododeku- [Twoboys] (Done)

Kočičí přítel

Ihned vstanu a chytnu se za ruku, která mě začala strašně moc bolet. Vydechnu a na to hned zmizím. Chvilku jsem byl ještě mimo, než jsem otevřel oči a stál přede mnou otec. Aha... Hned jsme se hádali, protože s ním normální konverzace nejde. Já chci jít tak strašně pryč! Ale já dostanu zjebáno i za to, že jdu někam pracovat, že se prej mám starat o rodinu.

Hm? Zmizel. Asi bych měl taky a najíst se. Vůbec nemám pojem o tom kolik je a tak. Zmizel jsem a chvíli po tom co jsem už ležel v posteli jsem vstal a šel do kuchyně.

Hádka byla dosti hlasitá a dostal jsem i jednu ránu. Naštěstí, když neměl po té ráně, co říct, tak odešel. Já si jenom povzdechl a hned si opět sedl do tureckého sedu na posteli. Opět jsem astrálně cestoval, protože po tomhle si chci někde jinde užít. Opět jsem si přiletěl na své místo, kde jsem si lehl a opět si představoval nebe. Už ani nevím, jak vypadá u nás nebe v noci. Přivřu oči a koukám na své nebe. Takže dneska taky nebudu moc jíst... Měl bych, ale. Jinak budu zase v nemocnici. Nah!

Najedl jsem se a pak se vrátil do pokoje. Co teď budu dělat? Možná, že se vrátím, ale on mě tam ani nechce. Povzdechl jsem si a zavřel oči.

Vymyslel jsem si postavu, který vypadá jako můj otec, kterého začnu mlátit. Občas si tu vyvýjím vztek na něčem, co si vymyslím.

Na pár hodin se mi i povedlo usnout a pak jsem ještě chvíli se soustředil a zase astrálně cestoval. Nechal jsem si zase vytvořit kočičku a házel jí míček.

To já si tu ležel a odpočíval si. Jsem tu bez trička a mám jenom kraťase. Jednu ruku mám pod hlavou a druhou ruku mám na břichu. Křídla jsou roztáhlé až na zemi.

Nijak jsem si ho nevšímal, protože vím, že on dělá to stejný. Přátelé asi bohužel nebudeme. Povzdechl jsem si. Škoda že ve třídě nikdo jiný nedělá to stejný. Teda nevšiml jsem si. Ale asi budu víc normálně, protože se jakžtakž trochu bavím s Urarakou a Iidou.

Pak zvednu ruku a kouknu na ni. Otec je takový zmetek. Odfrknu si a lehnu si na bok zády k němu. Přehodím přes sebe křídlo a nadále odpočívám.

Vymyslel jsem si kočičí uši i ocas. Usmál jsem se. Vypadá to dobře. Dokonce i slyším líp. Začal jsem vrtět ocáskem a i toho zavřel oči. Jen jsem odpočíval.

Už jsem tu strašně moc dlouho... Měl bych se najíst. Nah. Ale ono se mi tak nechce. Sednu si a ohlédnu se. Eh? Nechám to být a vstanu. Jdu pryč. Ještě se aspoň projít.

Vrtěl jsem ocáskem a přemýšlel co budu dělat. Možná budu opět víc trávit času normálně. Je to tu super a můžu dělat co chci, ale... Chci přátelé... Sklopil jsem jedno ucho a zmizel. Zavolám Urarace a půjdu ven.

Procházel jsem se a pak už taky zmizel z tohoto světa. Koukl jsem z okna a ono pršelo. Miluji déšť! Tak jsem si vzal na sebe mikinu a obutý jsem odešel z domu. Začal jsem se procházet s kapucí na hlavě.

Zvedl jsem se a vzal telefon. Em... Ono prší. Povzdechl jsem si. To ven nepůjde. Co teď? Možná si půjdu koupit kotě. Alespoň se nebudu tolik nudit. Vzal jsem si věci, dal si kapuci a šel ven do druhé části města do útulku. Je to bohužel jen jeden útulek pro kočky, ale za to tam mají pěkný.

Procházel jsem se po městě a jenom zřídka jsem potkal nějakého člověka. Přece...jenom prší, že? Najednou se objevím před názvem kočičí útulek. To mě sem sami nohy donesly? Je pravda, že už na internetu jsem hledal, kde je kočičí útulek a jaké kočky a kocoury mají, ale nikdy jsem se neodvážil jít do útulku. Uh... Kouknu na mobil a pak na papírek, který je nalepaný na druhé straně dveří, kde je napsáno, kdy zavírají a kdy otevírají útulek. Hele...ještě není zavřeno. Tak, když už tu jsem, tak se mohu podívat. Otevřel jsem dveře a vešel. Sundal jsem si už mokrou kapuci a nějaká paní mě odchytila a doprovodila mě, kde jsou kočky a kocouři. Už bez její pomoci jsem si to tu procházel a koukal jaké stvoření tu jsou. Škoda, že si nemohu vymyslet jakého kocoura chci. I peníze mám a to jenom z toho důvodu, že jsem občas chodil na brigády a nebo makal přes mobil, což byl oprus, ale dalo se to. Hmmm....

Přišel jsem do části města a hned vešel do útulku. Za chvíli zavírají. Sundal jsem si kapuci a oklepal se jako kočka. Hm... Peníze mám. Vešel jsem úplně dovnitř a začal to tu procházet a koukal se po kočičí kamarádce domu. Chtěl bych zrzavou nebo vícebarevnou. A taky aby měla roztomilý kukuč. Jop. To bude úžasný.

Dřepnu si a koukám na jednoho kocoura, který si tam leží na zádech a ukazuje svoje bílé hebké bříško. Je i dost dlouhý a velký... Hmmm... ,,Hej kocourku." Ať mi ukáže svá očka. Překvapivě měl jedno oko modré a druhé šedé. Takže tenhle musí být můj! Má i šmouhu kolem oka, ale je to černá šmouha, což mi nevadí. Vstanu a ještě se koukám na další.

Klekl jsem si a podíval se na jednu několika barevnou kočku. Má takový ty malý ouška sklopený dopředu a má rozkošný kukuč. ,,Ty jsi rozkošná...!" Vydechl jsem. Má taky hodně jemný kožich a chlupů jak v pytli. Je opravdu rozkošná. Vstal jsem a šel oznámit že chci tuhle. Je to ještě kotě. Odhaduji tak tři měsíce.

Přišel jsem za tou paní a hned si to s ní domlouval. Prej, že tomu kocourovi je rok. Eh? A to je tak obří? To ještě snad povyroste?! O yes! Potřebuji! Dám té paní dost peněz na nějaké základní věci a za kocourka. Paráda. Ještě mi dá průkaz a tak dále. Prej, že je očkovaný a tak, takže paráda.

Přišel jsem za tou paní a všiml si toho kluka. Takže opravdu bydlí někde poblíž. Stoupl jsem si stranou a čekal až to vyřídí první on, abych nerušil.

Lehce se pousměju a vzal si tašku s věcma. Šla se mnou paní, aby mi osvobodila mého kocoura. Uslyšel jsem, jak paní řekla, ať počká. Ohlédl jsem se a překvapeně jsem na něj zastavil pohled. Odvrátil jsem nato pohled a šel zas. Zatřesu hlavou. Takže to teda není žádný starý chlap. Aspoň, že tak.

Usmál jsem se a čekal teda. Takže si kupuje kocoura? Oh. Jaké jméno pak dám té kočičce? Možná... Ještě nevím. To vymyslím pak doma. Něco speciálního...

Vytáhl jsem si toho chlupáče. Uhh... Schoval jsem si ho pod mikinu a vykukovala jenom jeho hlava. Nějak ho držím a jen té paní poděkoval a šel jsem domů. Tak budu mít kamaráda. Heh...

Když jsem byl na řadě, tak jsem to všechno vyřídil. Je očkovaný a všechno. Zařídil jsem to. Vzal si věci a pak ta paní vzala krabici. Přišli jsme ke kotěti a už i s ní a věcmi šel pryč. Cestou jsem se ale zastavil v obchodě, kde jsem koupil pelíšek, misky, žrádlo a další potřebné věci plus hračku. Šel jsem domu.

Já si přišel domů a schoval jsem se rychle do pokoje, kde jsem mu připravil pelíšek, misky a nějakou hračku. Položil jsem ho na zem a nasypal mu granule do misky a s druhou miskou zašel do kuchyně, kde jsem napustil vodu a vrátil se zpátky. Dám mu misku s vodou na zem a jen tu uklidím a uschovám granule. Zavřel jsem dveře a vydechl. ,,Tak snad tu budeš spokojený." Sednu si na kraj postele a koukám na něj, jak si leží v pelíšku, který se mu zalíbil, protože je hebký.

Přišel jsem domů a pro to kotě to tu všechno připravil. Kotě jsem vyndal a dal první k jídlu. Z chodby jsem vytáhl něco co by se dalo použít jako kočičí záchod a připravil i to. Sedl jsem si na zem a přemýšlel o jméně.

A do zadečku. Zapomněl jsem záchod! Proč mi to neřekla?! Proč?! Já už nikam nechci jít. Bleh.. Tak jsem použil svoji fantazii a podle své fantazie jsem si vymyslel jak vytvořím záchůdek, který by mohl i něco vydržet. Doma jsem našel potřebné věci a po tak patnácti minutách se mi povedl záchůdek. Snad to bude dobrý.

Chlupáč, kulička. Je trochu kulatější. Jo. ,, Budeš kulička." Usmál jsem se a začal ji hladit. Když dojedla. Tak jsem ji raději dál na záchod a pak jsem vstal. Šel jsem do kuchyně se najíst.

Sednu si na kraj postele a pozoruji ho. ,,Snad ti to vystačí." Lehnu si a zavřu oči. Pokusím se astrálně cestovat a povedlo se. Tak jsem tedy byl na svém obvyklém místě a tam si ležel.

Najedl jsem se a pak šel do pokoje. Ta kočička je roztomilá a jsem s ní spokojený. Pak si jí budu rozmazlovat. Hehe. Lehl jsem si a vzal si telefon. Vyfotil jsem si jí a poslal to Urarace a Iidovi.