Astrální poznání -Tododeku- [Twoboys] (Done)

Že by stanování?

Začal jsem se koukat, co tam vybral. Tohle docela újde. Já fakt nevím, co jiného dělat. Už jsme se prošli a tak. Vydechl jsem. Nahnu se k jeho uchu. ,,Co třeba rád děláš?" Optám se ho. Musí něco mít, ne? Vím jenom o tom kině, ale co dál?

Em. Uh. Klid. ,,No... Občas si chodím zaběhat, nebo poslouchám písničky nebo se učím. Jinak občas chodím ven se spolužáky nebo jen tak procházím. " Podrbal jsem se na zátylku.

,,Oh. Aha..." Tak to už jsme se procházeli, tak co dál... On už dnes si i zaběhal a já bych to ještě nedal... Písničky poslouchám, ale abychom je poslouchali společně, tak přitom musíme něco dělat... Nah! Co bychom při poslouchání písniček dělali? Hráli hry? Uh... Vydechnu mu u ucha. ,,Tak nevím, co tedy dělat." Zamumlám.

Ruku jsem si dal na ucho a polkl. ,,N-no a... Co ty vlastně rád děláš?" Zeptal jsem se a podíval se na něj.

,,Já? Předtím to bylo astrální cestování a to bylo asi tak všechno. Většinou jsem jenom astrálně cestoval, ale co jsem měl vždy rád, tak to byl překrásný les, no... Tak asi rád stanuji? Co já vím." Miknu rameny.

Stanování? Hm... ,,Ty zítra máš volno?" Zeptal jsem se. V den kdy má volno, by jsme mohli vzít stan a někam jet.

,,Zítra nemám volno. Zítra už jdu do práce." Vydechl jsem. ,,Ale klidně bych se domluvil, jestli nemusím jít zítra do práce." Pousměju se na něj.

,, Dobře. Tak si vezmi když tak volno. Vezmeme stan a někam by jsme mohli jet... Ale .. to by bylo potřeba aby jsi měl volno i další den... Tak to přesunem na jindy." Hlesl jsem.

,,Já si to domluvím, dobře?" Zamumlám jsem. ,,Takže klidně půjdeme stanovat." Kouknu na telku.

,,A nevadí to?" Hlesl jsem. Jinak to je super. Vyjeli by jsme autobusem třeba odpoledne v dvanáct. Předtím by jsme se najedli.

,,Tak samozřejmě, že ne. Aspoň se více poznáme a možná najdeme nějakou společnou zálibu a nebo si budeme moct o něčem povídat a né jenom se obcházet." Uchechtnu se. ,,Jen...co kočka a kocour?"

Uchechtl jsem se a kývl. ,,O to se bát nemusíš. Řekl bych kamarádce nebo kámošovi, kterého jsi vylekal. Oba dva mají zvířata hodně rádi." Řekl jsem.

,,Koho jsem vylekal?" Kouknu na něj zmateně. Nikoho jsem nevylekal, nebo snad jo? Že bych ho vystrašil svým obličejem?

,,Ten červenovlásek, co se pokoušel astrálně cestovat." Řekl jsem mu.

,,Ups. Tys mě zahlédl?" Vždyť jsem se schovával. Jak?! Jak mě bože uviděl?

,,Jo jo." Uchechtl jsem se a vstal. ,,Tak se to nějak zařídí. Já jdu umýt nádobí a půjdu si lehnout." Hlesl jsem a šel do kuchyně.

Ježiši. Plácnu se do čela. Jak mě mohl vidět? Nah... On má snad oči všude. Fakt, že jo. Vstal jsem a přišel do pokoje, kde jsem začal tam volat a zařizovat si to. Nakonec jsou ochotný mi dát ty volna. Takže jsem byl dost rád.

Přišel jsem do kuchyně a umyl nádobí. Pak jsem šel do pokoje, kde jsem se převlékl na lehl si do postele. Přikryl jsem se.

Když jsem si to vše domluvil, tak jsem chtěl zachytit Midoriyu v kuchyni, ale tam už nebyl. Že by šel spát? Asi ano. Vyřeším to s ním až zítra. Šel jsem teda do pokoje.

To z kočkami zařídím zítra. Lehla si ke mně Kulička, tak jsem jí ještě hladit a u toho jsem už usnul.

Zavřel jsem dveře, když si sem zalezl i Chlupáč a já se jenom převlékl a zalehl do postele. Nahned jsem usl.

Další den jsem vstal celkem brzy, tak jsem se rozhodl udělat snídani. Vstal jsem a převlékl si do kraťas a trička. Přišel jsem na chodbu a dal kuličce něco k jídlu a pak se pustil do snídaně.

Já stále spal, ale když jsem se vzbudil, tak jsem dal Chlupáčovi jídlo, převlékl se a šel udělat snídani. Jenom už to někdo dělal přede mnou. ,,Měl jsi mě vzbudit."

,, Prosím tě. Vstal jsem celkem dost brzy, tak jsem chtěl něco udělat." Hlesl jsem a nandal nám na talíře. Položil jsem to na stůl a vzal telefon. Sedl jsem si ke stolu.

Sedl jsem si před jídlem a tedy začal jíst. ,,Máš to dobré." Pousměju se. ,,Jinak jsem to včera domluvil a mám ty volno, jak potřebuji." Oznámím mu.

Usmál jsem se a kývl. ,, Díky a já teda domluvím to s kočkami." Hlesl jsem a zavolal Kirishimovi. Začal jsem u toho jíst. Když to zvedl, tak jsem pozdravil. ,,Ahoj. Měl by jsi dneska a zítra čas? Chtěl bych hlídat kočky."

Poslouchám jejich rozhovor a u toho jím. Snad neřekne, že jsem to já, který ho vystrašil, teda...pokud to už ví, tak ať to mé jméno vůbec neříká. Nah!

On řekl že jo. ,,Dobře takže kolem dvanácté přijď. Buď tu můžeš spát a nebo jen občas se přijít na ně podívat. Díky moc." Řekl jsem a vypnul to. ,,Tak a teď kam pojedeme?" Podíval jsem se na Todorokiho a dojedl.

Ale on mě stejnak uvidí, nah! ,,Hm?" Kouknu na něj. Tak víme, že do lesa, ale přesně kam? To nevím. ,,Ehm... Tak půjdeme do lesa a místo najdeme, ne?"

,,Jo dobře." Kývl jsem a vstal. Talíř jsem dal do dřezu a šel do pokoje. Si vezmu to nutné. Stan, plavky kdyby tam bylo někde možné, náhradní oblečení a pak blbosti.

Dojedl jsem a dal talíře do dřezu. Pak jsem se chtěl chystat. Jen do čeho? Nic takhle nemám. Podrbu se na hlavě. Teda krom té tašky a batohu. Tak využiju batoh. Přišel jsem do pokoje a šel se chystat.

Když jsem měl všechno přichystáno, tak jsem tašku a stan hodil na chodbu, k tomu igelitku s dekou pod nás a na nás. Je toho bohužel hodně na jedno stanování.

Vzal jsem si jen dvoje trička, dvoje kalhoty, dvoje spodní prádlo, troje ponožky, jednu mikinu, kterou mám na sobě a jednu bundu. Podrbu se ve vlasech a vydechl jsem. Já budu poprvé stanovat. Mám z toho menší depky.

Pak jsem šel do obýváku a sedl si na gauč. Udělá se oběd, nádobí a bude se jen čekat, až přijde Kirishima.

Přišel jsem na chodbu a dal svůj batoh k jeho tašce. Přišel jsem do obýváku a sedl si na gauč. Vydechl jsem. Tak snad se nic nezkazí.

Podíval jsem se na něj. ,, Až budeš dělat oběd, budeš chtít pomoc?" Zeptal jsem se a podíval se na vypnutou televizi.