Astrální poznání -Tododeku- [Twoboys] (Done)

Nabídka

Sedl jsem si do tureckého sedu, protože jsem si jinak nemohl lehnout, protože mi kocour vzal moji postel. Za pár minut jsem byl opět v jiném světě a já si sedl. Protáhl jsem si křídla a vydechl.

Vydechl jsem a objevil se u Todorokiho. Em. ,,Ahoj." Hlesl jsem a odtáhl se jinam. Přičaroval jsem si tu kočku s křídly a usmál se.

,,Ahoj..." Zamumlám a koukám před sebe. Představil jsem si toho kocoura a ten hned letěl za tou kočkou. Nachvíli se tam podívám a pak kouknu před sebe.

Hm? Podíval jsem se. Tak nic. Vydechl jsem. Kočku jsem jaksi přičaroval kocourovi. Oh. Objevil jsem se U Todorokiho. Vím že nechce si povídat, ale opravdu nevím co bych dělal. ,,Jak jsi pojmenoval toho kocoura?"

Kouknu na něj. ,,Nijak." Zamumlám. ,,Co ty? Našel sis tam nějakého kocoura, či kočku?" Optám se ho.

Oh. Tak už mluví. ,,Em jo mám kočku. Jmenuje se kulička. Je dost chlupatá a spíš koule." Uchechtl jsem se.

,,Aha." Kouknu před sebe. ,,Já nejsem dobrý na jména... Tak jak by jsi pojmenoval mého kocoura?" Optám se ho a koukám stále před sebe...

Hm... ,,Nevím jak vypadá." Uchechtl jsem se. ,,Já to většinou beru podle vzhledu." Dodal jsem a sedl si do tureckého sedu ve vzduchu.

,,Hm." Zamručím a koukám před sebe. ,,Nějak tak jako já...krom toho, že má hnědou barvu kolem oka." Zamumlám...

Hm... Zamyslel jsem se. ,,Tak. Skvrna, Todomi, Flíček..." Uchechtl jsem se. Moc mě toho nenapadá.

Todomi? Cože? ,,Uh...špatné jména." Řeknu narovinu. Vydechnu a přivřu oči... Co mám dělat? Mluvit s ním? Ale o čem... Nemám nic o čem bych se bavil. Nejsem zajímavý...

Zabručel jsem. Tak nic no. Vydechl jsem, zavřel oči a jen odpočíval.

Kouknu na něj. Žduchnu do něj křídlem a tak tím jsem ho od sebe trochu oddálil. ,,Ty toho nenecháš, co? Se pokoušet se mnou přátelit." Zabručím.

Em... Sklopil jsem pohled a povzdechl si. ,,Promiň. Už přestanu." Hlesl jsem a oddálil se od něj dál už sám.

Vždyť...jsem se jenom ptal. Ugh. Kouknu jinam a lehce se zamračím. Dám křídla k sobě a pak i nohy dám k sobě. Obejmu si nohy a hlavu si položím mezi kolenama. Chladně koukám před sebe.

Vydechl jsem a lehl si na záda. Koukal jsem se na oblohu a přemýšlel co teď. Zítra jdu vlastně do školy.

Fakt nechápu co je na tom, když se jenom zeptám. Vstanu a protáhnu se. Udělám si mrak, na který si zaletím a lehnu si na mrak. Fakt teď nemám ani náladu se vybavovat. Po tom jeho přístupu... Povzdechnu si a dám si ruce na břicho...

Povzdechl jsem si. No jasně. Musím se ještě učit. ,, Zatím." Zamával jsem na něj, i když stejně to je jedno a pak jsem zmizel.

,,Ahoj..." Zamumlám a taky jsem po chvilce zmizel. Musím si zjistit něco o svém kocourkovi a vymyslet mu jméno. Hmmm... První písmenko, co mě napadá je R... Rin? Ryuu? Beru Ryuu... Otevřel jsem oči. ,,Hele? Tak jsem ti vymyslel jméno...Ryuu." Pousměju se na něj a podrbu ho.

Chtěl jsem si sednout, ale uviděl jsem Kuličku jak leží na mém břiše. Heh. Usmál jsem se. Natáhl jsem se pro knížky a začal se na zítra učit.

Ryuu se hezky protáhl. Páni... Ten je dlouhý. Bože... Co budu pak s ním dělat? Hmm... Povzdechnu si a opřu se o zeď. Zavřu oči a odpočívám si.

Když byl večer, tak jsem si dal snídani a rozhodně se ještě chvíli astrálně cestovat. Lehl jsem si na gauč a zavřel oči. Po půl hodině už bylo hotovo.

Já už tu byl dávno a pozoroval jsem nebe, které jsem si představoval v myšlenkách. Nudím se a to hodně. Nevím totiž co dělat.

Uviděl jsem Todorokiho, tak jsem mu jen zamával. Nevím jak ho můžu otravovat, tak raději jen takhle. Opět jsem si tu nechal udělat mou kočku.

Nevšiml jsem si ho, ale až po chvíli ano. Koukl jsem na něj a opět se koukl na nebe. Povzdechnu si a zavřu oči. Nechám nebe zmizet a já tu nadále zůstávám.

Povzdechl jsem si. Opravdu už nevím co dělat a pochybuju, že by souhlasil, kdybych se ho zeptal, jestli něco chce dělat nebo tak. Zavřel jsem oči a hladil kočičku.

Sednu si a protáhnu se. Fakt nevím, co dělat. Vstanu a jdu se někam projít. Znudeně vláčím svá křídla za sebou.

Hm? Podíval jsem se na něj a vydechl. Stejně to dopadne jako vždy... ,,Hej. Nechceš něco podniknout?" Zeptal jsem se a koukal se na kočku.

Zastavím se a kouknu na něj. ,,A to je například, co?" Optám se ho. Najednou se nekouká do očí... To ho dostala až moc ta moje otázka?

Hm? ,,Em... Nevím... Čekal jsem, že bude zápor." Podrbal jsem se na zátylku. Eh dobře. Teď si něco vymysli Midoriya. Vydechl jsem. Já nevím. Občas jsem chodil dříve s Urarakou a Kaminarim do zábavního parku.

,,Aha... Až něco vymyslíš, tak přijď za mnou." Jdu opět dál. Tak může použít své myšlenky a teleportovat se ke mně. Docela mě zajímá, co jeho hlava vymyslí.

...Dobře. Myslel jsem, že mi teda pomůže. Aaach! To je opravdu tak... Nespolečenský a... moc se mi to nechce říkat, ale... nudný? Asi jen nespolečenský... Vydechl jsem a šel hned za ním.

Jdu rovně a chladně koukám před sebe. Dám křídla k sobě a zatřepu s něma. Povzdechnu si. Takovou volnost bych chtěl mít i v reálném životě.

Zabručel jsem s zavřel oči. Ts. Teleportovala jsem Todorokiho k sobě. ,,Co takhle... Kino?"

Eh?! Jak to udělal. Kouknu za sebe, kde jsem tam před chvilkou byl a pak na něj. ,,Kino?"... ,,Dobře. Zkusíš ty vymyslet kino a nebo mám já? A jaký film?" Zamručím...

,,Kino někde poblíž toho útulku a film můžeš vybrat ty. Kdy máš čas?" Usmál jsem se.

,,Cože? Ty myslíš v realitě jít do kina?" Kouknu jinam. ,,V reálu nejdu do kina." Otočím se a jdu opět svou cestou.

Em... Přivřel jsem oči. Dobře. Astrální cestování je skvělý, ale... tohle je trochu moc. Kino tady v tom? Povzdechl jsem si. Tak nic.

Já si celou dobu myslel, že myslí tady to kino. Né v realitě. To bych fakt nešel. Jako vím, že by se musela představivost používat tu hodinu a nebo déle než hodinu, ale to bych dal. Snad... Ještě by to nemuselo být ani tak přesné, ale do kina bych v reálu vážně nešel. Je blázen?!

Podíval jsem se jinam. ,,Je divný..." Hlesl jsem a zavřel oči. Zmizel jsem a doma jsem dal kuličce jídlo.

Dal jsem si dost dlouhou procházku a pak se vrátil do reality. Povzdechl jsem si a koukl na svého kocoura... ,,Málem jsem šel s někým ven v realitě... Oh, bože... Nikdy. Vážně nikdy nepůjdu s někým ven v realitě." Zavrtím hlavou a jdu se osprchovat.

Jdu spát... Vydechl jsem a dal si sprchu. Najedl jsem se, připravil si učení na zítra a lehl si. Do pár minut jsem spal.

Já se osprchoval a pak si jenom lehl do postele a usl.