Probudil jsem se po asi hodině, možnou dvou hodin. Zívl jsem a sedl si. Bože. Zívl jsem zase a vstal z postele. Šel jsem do kuchyně.
Ležel jsem na gauči a koukal na telku. Vůbec nevím, co dělat, takže proto jenom ležím a čumím na telku. Koukám na nějakou pohádku. Nic jiného tam jinak nebylo. Nebo bylo, ale to bych se mlátil hlavou o stůl.
Hm? Uviděl jsem mámu jak objednávala pizzu. Skvělý. Olízl jsem si rty a vzal si skleničku. Nalil jsem si vodu. ,,objednala jsem pizzu jednu, ale každému kus pizzy s tím co máte rádi." Řekla a já kývl. Takže každý bude mít tři dílky. Todoroki za ty týdny se naučil jíst trochu víc než dříve, takže tohle sní na pohodu. A stejně to nebudeme jíst hned ale pomalu u filmu asi. Zamručel jsem a napil se.
Sedl jsem si a podíval se na Inku. ,,Děkuji mockrát." Pousměju se.
Skleničku jsem odložil a šel ještě do pokoje. Pizza tady bude tak za půl hodiny. Přišel jsem do pokoje a převlékl se jen. Pak jsem šel zpět a podíval se na telefon. Hm...
Koukám na telku a mlčím. Totiž čekám na pizzu. Nevím, co jiného ani dělat...Drbu kocoura po hřbetu.
Hm... Ještě půjdu do obýváku. Místo kuchyně jsem se otočil a přišel do obýváku. Sedl jsem si vedle Todorokiho a telefon si dal do kapsy. ,,Co dávají...?" Hlesl jsem a pohladil kocoura.
,,Nic moc zajímavého." Zamumlal jsem. ,,Jen nějaké pohádky, ale některé bolí." Podíval jsem se na Midoriya.
Kývl jsem. ,,Tak to jo." Usmál jsem se a vydechl. Podíval jsem se na televizi taky. ,,Za chvíli tu bude Pizza a pak půjdu spát. Zítra v osm tu budou kluci." Řekl jsem mu raději aby vstal trochu dřív.
,,Jo, jo." Stejnak spíme společně v pokoji a ve stejné posteli. Takže mě samozřejmě vzbudí, když se on vzbudí. Tak není co řešit.
Kývl jsem a usmál se. Po chvíli jsem slyšel zvonek, tak jsem šel ke dveřím, ale máma mě předběhla. Tak jsem vzal teda tu pizzu a šel do obýváku.
Vstal jsem a šel tedy přichystat talířky, které jsem na stůl přichystal a já si sedl k jednomu. Vydechl jsem.
Sedl jsem si a pizzu otevřel. Vím, jakou má ráda máma, tak jsem ji dal ten jeden trojúhelník, já si vzal a dal i Todorokimu.
,,Děkuji." Poděkoval jsem a tedy začal jíst. Měl bych to někdy oplatit. Vždyť tihle dva dělají pro mě všechno.
Usmál jsem se a opřel se. Taky jsem začal jíst tu pizzu. V televizi pak začal dávat nějaký seriál, tak jsem se koukal.
Dojedl jsem své jídlo a vstal. Vzal jsem svůj špinavý talíř a pak i Inke, protože též dojedla. Přišel jsem ke dřezu, kde jsem dal ty talíře a začal to mýt.
Dojedl jsem pak taky. Krabici od pizzy jsem vyhodil a s talířek šel do kuchyně. ,,Já bych to umyl." Hlesl jsem.
Podívám se na něj. ,,To je dobrý." Vzal jsem si od něj talířek a začal ho též mýt.
Em... ,, Dobře. Děkuju." Usmál jsem se a šel do koupelny, abych si dal sprchu. Nevím. Asi jsem si už sprchu dával. Ale to je fuk.
Umyl jsem to nádobí a nechal uschnout. Přišel jsem do pokoje, který patří Midoriyovi a já si sedl na židli, kde jsem byl na mobilu. Nevím, co jiného dělat.
Osprchoval jsem se a oblékl se do kraťas. Pak jsem šel a nakrmil jak jeho kocoura, tak i kuličku. Přišel jsem pak do pokoje a lehl si do postele ke zdi. Lehl jsem si na záda, přikryl se po pas a vytáhl si telefon.
Podívám se na něj a pak zpátky do mobilu. Nic jsem neříkal a koukal do mobilu. Tohle je nuda, ugh...
Vydechl jsem a koukal se na zprávy. Nic. Nuda. Telefon jsem po chvíli odložil, dal si ruce pod hlavu a koukal se do stropu.
,,Co chceš teďkom dělat?" Optám se ho, protože jde na něm poznat, že se též nudí.
Podíval jsem se na něj a vydechl. ,, Nevím. Asi za hodinu půjdu spát z nudy, ale kdyžtak si můžeme zahrát prší." Navrhl jsem.
,,Prší? A k tomu sázku?" Pousměju se a dívám se na něj. Už jsem vzal prší a sedl si na zem.
,,Hm klidně, ale nevím jakou bych chtěl výhru." Hlesl jsem a sedl si na zem k němu.
,,Nevíš? Upřímně ani já nevím." Uchechtnu se. ,,Tak to je špatné."
,,Tak teda bez sázky." Řekl jsem a zamíchal karty. Opřel jsem se o postel a pak rozdal karty.
Tak jsem tedy začal hrát. Škoda, že je to bez sázky. Bylo by to rozhodně lepší a bylo by se na co těšit. Vydechl jsem a hrál.
Škoda no, ale nevíme jaká by mohla být výhra. Tak nic. Vydechl jsem a hrál. ,,Mám pak vzít prší i tam?"
,,To by šlo. Nějaké hry by se hodily. Přece jenom na zabití času by to bylo akorát." Zamumlám.
Kývl jsem. ,, Dobře." Zamumlal jsem a hrál s ním dál. Nakonec jsme si takhle zahráli pět kol.
Tak tedy to skončilo, že já měl dvě výhry a on tři. Nom a teď co zbytek dne? To budeme jenom sedět a čumět do mobilu? Tsk. ,,Nechceš se projít?"
,,Asi jo." Kývl jsem a přišel ke skříni. Jsem už v tom v čem budu spát, tak se musím převléknout. Taky už je půl sedmé. Vydechl jsem a vytáhl si tepláky a tričko.
Otočil jsem se zády k němu. Já bych se měl též převléct. Přece jenom v nočních hodinách je chladněji a nechci opět být nachlazení.
Oblekl jsem si trenky a to co jsem si vytáhl. ,, Počkám na chodbě." Hlesl jsem a šel ke dveřím na chodbu.
Vstal jsem a též se převlékl. Přišel jsem na chodbu a šel se obout. Tak aspoň takhle zabijeme svůj čas.
Obul jsem se a vzal klíček. ,,Tak jdeme." Hlesl jsem a vyšel z bytu. Zavřel jsem za námi a šel s ním ven.
Šel jsem s ním ven. ,,Bereme park?" Optám se ho. Když tak se nemusí bát, když jsem s ním. I když jsem stále jako tyčka, tak bych dokázal ochránit.
Pokrčil jsem rameny a kývl. ,,Jo jasně." Usmál jsem se a šel s ním teda do parku.
ČTEŠ
Astrální poznání -Tododeku- [Twoboys] (Done)
FanfictionPříběh dvou chlapců, kteří se setkají v jiném světě než kde jsou. Jejich těla bez hmoty a musí mít chladnou hlavu, aby v tomhle světě byli silný. Todoroki už v tomhle světě snad už žije. Midoriya tenhle svět zase vyzkouší. Povede se mu to? A co by s...