Astrální poznání -Tododeku- [Twoboys] (Done)

Že by se dneska večer opil Deku?

Lehl jsem si na bok a přivřel oči. Poslouchal jsem televizi. Pomalu se mi zavřeli oči a já omylem usnul. Ovladač mi z ruky spadl na zem.

Nevěděl jsem, co dělat a přišel si do obýváku. Podíval jsem se na Midoriya. A prej, že není unavený. Tsk... Dal jsem ovladač na stůl a jeho si vzal do náručí. Zašel jsem do jeho pokoje, kde jsem ho položil a zakryl.

Zabručel jsem. Přetočil jsem se a stáhl si ho nevědomě k sobě do postele. Spal jsem dál.

Eh?! Tak... On mi, ale nebude věřit, že si mě stáhl do postele a leží na mé hrudi, takže nemůžu vstát! Vydechnu a nechám ruce na jeho zádech. Zavřel jsem oči a jenom odpočíval.

Přetočil jsem se a obličej si zabořil do jeho hrudi. Odpočíval jsem a zívl. Jsem nějak unavený...

Uh... Vydechl jsem. Tak snad mě nezabije, heh... To bych byl nerad. Nechtělo se mi spát, tak jsem tedy astrálně cestoval a blbl si tam. Tady si mohu dělat všechno, takže jsem dělal vážně krávoviny i nekrávoviny.

Vzbudil jsem se asi po půl hodině. Otevřel jsem oči a zčervenal. Em. Bože...nadzvedl jsem se. Hm? Sakra. Vzal jsem svoje tričko a na jeho tričku mu snažil vydrhnout flek od mých slin. Měl bych se odnaučit slintat.

Vrátil jsem se, protože jsem cítil tlak na mé hrudi. Po chvíli jsem otevřel oči... ,,Ty slintáš fakt strašně. Cítil jsem mokro na hrudi." Uchechtnu se.

Hm? Zarazil jsem se a slezl z něj. ,, P-promiň." Vydechl jsem a podrbal se na zátylku. Heh... Ehm.

Sedl jsem si a vydechl. Sundal jsem si tričko. ,,V pohodě. To se vypere. Aspoň si se dobře vyspal." Zasměju se a vstanu.

Zamručel jsem trapně a vydechl. ,,Em, dobře." Zahuhlal jsem a šel do obýváku.

,,Jinak jsem vše snědl." Hlasitě řeknu, aby mě uslyšel. Já šel s tričkem do koupelny a hodil ho k špinavému prádlu. Bude se prát až bude více špinavého prádla.

,,A půlku vyzvracel." Hlesl jsem a vypnul televizi, která tu hrála. Pak jsem šel do kuchyně. Ještě to nádobí.

,,Tsk..." Odfrkl jsem si a šel do obýváku, kde jsem si sedl na gauč a vydechl. Tak.. jako! Bylo toho na mě prostě moc, no... Stává se...

Přišel jsem do kuchyně a hned přišel k nádobí. Začal jsem mýt nádobí.

,,Co zatím chceš dělat, než půjdeme do kina?" Optám se, protože se dost nudím...

,,Já nevím..." Hlesl jsem a domyl nádobí. Utřel jsem ho a uklidil. Podíval jsem se do obýváku. ,,Hele. Na oběd nepůjdeme. Stejně v kině budeme jíst pomalu popcorn. A kdyžtak, tak si cestou domů. Můžeme každý koupit pivo a pustit si film ještě doma." Ano. Alkohol ještě nemůžu, ale on už jo. Navíc. Nehodlám být alkoholik. Jedno pivo jen na chuť.

,,Ty chceš pít, jo?" Uchechtnu se a pozoruji ho. Jako vážně on chce chlastat, jo? Budu ho muset hlídat.

,,Jen si dáme jedno pivo k filmu. Ne že budeme chlastat. Na to bych ani nebyl." Uchechtl jsem se a sedl si na gauč.

No, jasně. To mu tak budu věřit. Začne mu to chutnat a další den bude kňourat jak ho bolí hlava a jak mu je zle. Já už to vidím. Uchechtnu se. ,,Když chceš."

Zamručel jsem. On mi nevěří hm? Uchechtl jsem se a zapnul televizí. Vydechl jsem a opřel se.

,,Ale pak zítra nekňourej." Opřu se lépe o sedačku a koukám, co tam pustil. Asi si budu muset i zítra dát volno, co? On zas ve škole si bude muset dát volno.

Zamručel jsem. Vydechl jsem. Ještě si musím zajistit, jestli jdeme do školy až ve čtvrtek nebo středu. Zavřel jsem oči a nohy si vytáhl nahoru.

Prohlédnu si ho. Tak snad mi v práci ještě dají jedno volno, heh... Předtím to sami zvládali, takže určitě dají... Když tak se je pokusím přemluvit a dlouho nebudu mít volno. Třeba tak by to vyšlo. Jen... Bude dobrý nápad pít? Vždyť je mu sedmnáct. Já z toho mohu mít též průšvih, protože jsem dal nezletilému alkohol, heh. Ale když se bude pít doma a nikam jinam se nepůjde, tak to možná vyjde, ale stejnak mám strach. Nebudu moc pít... Možná jedno, nebo dvě si dám, ale jinak víc ne. To by dopadlo špatně, protože by nikdo nehlídal nezletilého. I když ani já nikdy nepil, takže nevím kolik toho já vydržím, heh. To bude ještě záležet na tom kolik tam bude procent alkoholu, no...

Hm... Vydechl jsem. Nuda. Podíval jsem se na hodiny. Za chvíli by jsme mohli jít. Zamručel jsem a podíval se na televizi. Koukal jsem se na to co tam dávají nějakou dobu. ,,V kolik asi tak půjdeme?" Zeptal jsem se po půl hodině.

,,Chceš jít teď? Abychom pak byli zralí ještě na alkohol." Uchechtnu se. ,,Se ještě obléknu a půjdeme, dobře?" Stejnak kino bude trvat přes hodinu, tak takhle by to šlo.