,,Hmmmm... Tak jo." Vždyť teďkom se bude vařit katsudon, no... ,,Řekni až budeš chtít začít." Zamumlám a zapnu telku.
Kývl jsem. ,, Jasně." Ještě je hodně času. Vydechl jsem a opřel se. Po chvíli mi na klín skočila kulička, tak jsem jí začal drbat za uchem.
,,Chceš tam něco, nebo nevíš?" Kouknu na něj. Když tak bych pustil ranní zprávy.
,, Nevím. Něco tam dej a já stejně budu koukat." Uchechtl jsem se a protáhl se. Hladil jsem kočku.
Naaah. Pustil jsem tam zprávy a začal se koukat. Po chvilce jsem vykulil oči, když jsem tam slyšel své jméno, viděl svou fotku a ode mě ještě nějaké informace. Já, že zdrhl a nebo se ztratil? Vždyť mi je osmnáct! Ale je pravda, že jsem jim nic neřekl, ale prostě zmizel. ,,A...do prdele."
Hm? Nadzvedl jsem obočí. ,,Em. Ty jsi nikomu nic neřekl co?" Zabručel jsem a povzdechl si. ,, Teď budeš muset zajít za policií a tátou a vyřešit to." Ještě si budou myslet, že jsem ho unesl.
,,To nikam nejdu. To vůbec. A ano... Nikomu jsem to neřekl, protože by to nemělo ani cenu. Plus by mě táta nepustil a kašlu na něj. Když tak mě pak najdou, když budu chodit po městě." Miknu rameny a založím si ruce. Jasně... Vysvětlit to tátovi. Jen mi chce ze života udělat peklo.
,,Ale musíš to říct. Všechno se dá vyřešit. A když tě se mnou uvidí. Budou mě mít za únosce." Povzdechl jsem si.
,,S ním se nedá nic řešit. Jen mi chce ze života udělat peklo. Koho by vůbec zajímalo, když osmnácti letý kluk odejde z bytu? Vždyť jsem si sebral všechny své věci." Zabručím a založím si ruce. Jsem docela naštvaný...
Povzdechl jsem si. ,,Dá se to normálně řešit přes policii a příkaz. Jen se musíš nahlásit, že jsi v pořádku a pak se to dá vyřešit přes příkaz. Pokud jsi plnoletý, tak tě nemůže držet u sebe doma a policie to pochopí. Můžeš se odstěhovat, ale měl jsi napsat alespoň vzkaz. Řekneš to policii, že jsi se odstěhoval a když tě táta násilím vezme domu, tak můžeš to řešit s policií, i když na tom není co řešit. Jen se nahlásíš a pak zase vypadneš. Takhle můžeš mít problém ty i já."
,,Tak fajn." Vstal jsem a jdu se obléct na venek, abych to vyřešil. Nah... Na tohle vážně nemám vůbec náladu. Vždyť tolik lidí by v mém věku rádo vypadlo z domu, jen on mě musí dát táta do takové situace, že se teď cítím tak trapně. Vždyť mě bude znát celý stát, ne?! Bože... Tohle vážně nedávám. Přišel jsem do pokoje a začal se převlékat.
Vstal jsem a přišel za ním. ,,Hele a kdyby něco, řekni policii že tě táta nutí zůstávat doma, ale ty nechceš. Když tak ti pomůže." Hlesl jsem a koukal se na něj. ,,Nechceš, abych šel s tebou?"
Oblékl jsem si tričko a podíval se na něj. ,,To je dobrý." Pousměju se. ,,Nějak si to vyřeším." Přijdu k němu a rozcuchám mu vlásky. Obešel jsem ho a šel se obout.
Zamručel jsem a podíval se na něj. Vydechl jsem. ,,Dobře." Řekl jsem a podrbal se na zátylku.
Obul jsem se a vzal si své klíčky. ,,Nebude to dlouho trvat. Tak ahoj." Odešel jsem a zavřel za sebou. Tak to jdu tedy řešit.
Povzdechl jsem si a šel do pokoje. Vzal jsem kuličku a přišel k němu do pokoje. Začal jsem si hrát s těma dvěma.
ČTEŠ
Astrální poznání -Tododeku- [Twoboys] (Done)
FanfictionPříběh dvou chlapců, kteří se setkají v jiném světě než kde jsou. Jejich těla bez hmoty a musí mít chladnou hlavu, aby v tomhle světě byli silný. Todoroki už v tomhle světě snad už žije. Midoriya tenhle svět zase vyzkouší. Povede se mu to? A co by s...