Nákup

76 10 0
                                    

Sakra, ten nákup. Ještě mají otevřeno. Odložil jsem učení a vzal peníze. Uslyšel jsem televizi, tak jsem tam přišel. ,,Em. Já jdu teda nakupovat." Hlesl jsem. Kouká se na televizi, tak nevím, jestli chce se mnou.

Koukl jsem na něj a vstal. Vypl jsem telku. ,,Tak chvilku počkej." S tím jsem odešel do pokoje, kde jsem se převlékl a pak vyšel z pokoje. ,,Tak jdeme." Jdu se obout.

Kývl jsem a šel za ním. Obul jsem se a vyšel ven. Za námi jsem zamkl a šel do obchodu, kam chodím furt. Dá se tam najít snad všechno na vaření.

Vydechl jsem a koukám kolem. Dám si kapuci na hlavu. Je tu docela ticho. Je tu mezi námi trapné ticho, nah. ,,Povíš mi něco o sobě, když teď u tebe bydlím?" Optám se ho a kouknu na něj.

Heh? ,,Em... Tak... Nejradši mám Katsudon, mám oblíbeného zpěváka, který si říká All Might, za chvíli končím školu a budu pracovat. Rodiče jsou rozvedený a máma je s přítelem, s kterým vůbec nevycházím, takže jsem rád, že mi nechali ten byt. Em... Ještě něco?" Podrbal jsem se na zátylku a podíval se na něj. ,,Co ty?"

,,Zajímavý..." Zamumlám a kouknu před sebe. ,,Nemám nic zajímavého." Chvilku jsem přemýšlel, co mu říct. Pak jsem začal. ,,Celým jménem jsem Shoto Todoroki. Moje nejoblíbenější jídlo je Nudle soba. Mám i sourozence. Život jsem neměl růžový... Mám hotovou střední školu za...policajta. Jen já už na to nemám." Uchechtnu se. ,,Mám rád zvířata, i když mě občas štvou. S otcem vůbec nevycházím a matku jsem dlouho neviděl..." Vydechnu. ,,Jak už si asi zjistil, tak jsem introvert. Proto jsem nešel s tebou do kina, jak si chtěl." Kouknu na něj. ,,A s tímhle," ukážu na červenou šmouhu na mém obličeji. ,,jsem se nenarodil. To jsem dostal z dětství. To je asi vše." Zamumlám si a kouknu před sebe.

Oh... ,,Všiml jsem si. Já jsem extrovert a rád se s každým bavím." Usmál jsem se. ,,Jinak mám rád noční oblohu." Měl těžký život. Vydechl jsem a vešel s ním do obchodu.

,,To já taky." Zamumlám. ,,Znám jedno místo kam bychom se mohli někdy podívat." Zamumlám a rozhlédl jsem se po obchodě. ,,Bude stačit košík a nebo se vezme rovnou vozík?" Optám se ho.

Kývl jsem. ,,Dobře a vozík. Koupíme na oběd na zítra i na dnešek a něco chci i kuličce." Hlesl jsem a vzal vozík.

,,Dobře." Pokýval jsem hlavou. ,,Tak si vybírej. Já potom vezmu tašky." Nebo tašku. Uvidí se kolik toho bude.

,,No... já třeba nevím co přesně chceš na vaření, proto jsem se ptal, jestli mi napíšeš lísteček a ty jsi řekl, že půjdeš se mnou..." Podrbal jsem se na zátylku.

,,Oh... Je mi to fuk. Kup si, co chceš ty." I když...maximálně Nudle soba si koupím k tomu. Já vážně nevím, co kupovat. Dohodli jsme se na jídle, tak by mohl vědět sám, ne? Nah!

Em... povzdechl jsem si. No bezva. Vzal jsem si telefon a na internetu našel nějaký recept na Nudle soba. Tak proč šel? Zamručel jsem a šel s vozíkem a telefonem. Mrkev, cibule, nudle... a postupně jsem tam všechno házel.

Jdu za ním a koukám kolem. Občas i na něj a někdy omylem na jeho zadek. Nevím proč. Nah... Dlouze jsem vydechl. Nuda!

,,Měl jsi teda když tak zůstat doma..." Zamumlal jsem a pak tam dával věci na katsudon. nakonec jsem šel pro granule a na doma i nějaký džus.

,,Promiň..." Povzdechl jsem si a šel za ním jako ocásek. Nechtěl jsem být doma, nah. Chtěl jsem mu pomoc, ale s nákupem a to tak, že jsem nákup chtěl nést.

,,V pohodě." Hlesl jsem. ,,Vyber si nějaký džus a dáme si třeba k televizi." Vzal jsem si jeden a počkal na něj.

,,Nic nechci. Díky." Založil jsem si ruce a podíval se na něj. ,,Mně stačí voda." Nebudu takhle zbytečně utrácet. Ani jeho peníze.

Em, dobře, no... Zabručel jsem a šel radši už k pokladně. Všechno jsem to zaplatil a vzal tašky.

,,Hele...aspoň vezmu ty tašky." Ihned si je převezmu a rozejdu se s něma. ,,Řekl jsem ti, že vezmu tašky."

Chjo ,,Dobře..." Zamumlal jsem a šel teda zpět domu.

Šel jsem vedle něj a celou dobu mlčel. Asi si vážně vezmu sebou do pokoje kocoura. Ten snad bude chtít moji přítomnost. Povzdechnu si.

,,Co by jsi si chtěl pustit?" Zeptal jsem se, když jsme přišli zpět. sundal jsem si boty.

Vyzul jsem se a koukl na něj. ,,Je mi to jedno. Vyber si." Já jdu zatím schovat nákup, tam kam patří.

Je mi to jedno... Proč to furt říká? Asi opravdu nechce, abychom byli přátelé... Povzdechl jsem si a šel do obýváku. Sedl jsem si na gauč a zapnul televizi. nechal jsem to běžet na tom, co tam bylo a zavřel oči. Možná se spíš půjdu učit.

Uklidil jsem veškerý nákup a na sebe vzal kocoura. S ním jsem si sedl na gauč a kocoura dal na klín. Začal jsem ho hladit a drbat. Tak mi neutekl, dobrý...

Hm? Zamručel jsem a pootevřel oči a pohled nechal na televizi. Těšil jsem se na to mít spolubydlícího, abych se nenudil a nebyl sám. Vydechl jsem a vzal telefon. ,,Nevadí, když zítra přijde na chvíli kamarádka?" Zeptal jsem se. Nechci zase, aby mu tu bylo nepříjemně. Ale jsem rád, že alespoň spolu trochu vycházíme.

,,Uh... Nevadí. Budu když tak v pokoji." Zamumlám a kouknu na něj. ,,Takže vám zavazet nebudu." Lehce se pousměju, ale opět se kouknu na telku. Snad tu nebude velký hluk. Uh...

,,Dobře." Hlesl jsem a napsal jí, že po škole může pak přijít. Telefon jsem odložil a pak se jen koukal na televizi. Ani ten džus jsem si nevzal.

,,Jau." Řeknu, když mě kocour nečekaně kousne a seskočil z mého klína. Povzdechnu si a založím si ruce. Fajn... Tak to je dobrý.

Hm? Zamručel jsem a dál se koukal. Dneska na učení kašlu. Jsem dost unavený. Protáhl jsem se, přivřel oči a pololehl si. Dával nějaký film. Tak jsem se koukal na něj.

Kouknu na něj. ,,Jsi unavený?" Optám se ho. ,,Když tak jdi spát. Přece máš zítra školu." Pousměju se na něj a rozcuchám mu vlásky. ,,Měl by sis pořádně odpočinout."

Usmál jsem se. ,,Dokoukám to a půjdu spát." Hlesl jsem. Zítra je pátek, tak se dneska učit už nebudu. Ale příští týden budu muset.

,,Dobře." Dám hned ruku k sobě. Kouknu na telku a koukám, co tam je. Uh... Nudím se. Není to pro mě moc zajímavé, ale stejnak na to koukám.

,, Hm? Jestli chceš, tak si to zapni jinam. Mně to nevadí..." Šeptl jsem a jednu ruku si dal za hlavu.

Astrální poznání -Tododeku- [Twoboys] (Done)Kde žijí příběhy. Začni objevovat