Astrální poznání -Tododeku- [Twoboys] (Done)

Nemocný Todoroki

,,Ne. To je dobrý. Klidně se na to dokoukáme." Začíná mě pomalu bolet hlava, nah... Prohrábnu si vlasy dozadu. ,,Proč si pomohl cizímu člověku? To se nebojíš?" Kouknu na něj.

,,Bát se? Jsi nějaký vrah? Jsi v mém věku, a chtěl jsem být tvůj kamarád. Sice jsi cizí, ale spolubydlící kolikrát se ani neznají předtím. Plus jsem tady nechtěl být sám a přišlo mi tě líto, co dělá tvůj otec. Když to bude na ár měsíců... Rád i pomáhám lidem." Zahuhlal jsem tiše a zívl si.

,,To je pravda." Zamumlám a kouknu před sebe. ,,Jdi prosím tě spát." Vstanu. ,,Jde vidět, že jsi unavený."

Povzdechl jsem si a vstal. ,,No jo. Dobrou noc." Hlesl jsem a šel do pokoje.

,,Dobrou." Též jsem šel do pokoje. ,,Ty kocoure, jdeš za trest se mnou." Chytnu ho do náručí a přijdu s ním do pokoje, kde ho položím na zem a já si lehnu do postele. Uh...

V pokoji jsem se převlékl a lehl si do postele. Po chvíli do pokoje přišla kulička a lehla si ke mně. Začal jsem ji hladit a pak jsem usnul.

Další den jsem cítil, že mi je velké vedro. Asi mám teplotu. I mě bolí hlava. Ugh... Vypnu budík a vstanu. Jen si vezmu prášek a bude to v cajku. Přišel jsem do kuchyně a udělal mu snídani, kterou jsem mu dal na stůl.

Ráno jsem vzal a šel rovnou do kuchyně. ,, Dobré-" hm? Podíval jsem se na Todorokiho. ,,Em. Todoroki-kun. Nemáš horečku?" Zeptal jsem se a ruku mu dal na čelo. No jasně. ,,Dneska budeš jenom ležet. Jdi si lehnout, udělám ti čaj a půjdu do školy." Zamumlal jsem a šel k lince. Zapnul jsem vodu.

,,Eh... To je dobrý." Asi to mám z té noci. Přece jsem měl celou dobu jenom mikinu. Nah! ,,Jen si vezmu prášek a budu v cajku." Mávnu nad tím.

,,Ne, jdi si lehnout. Horečku nesmíš podceňovat. Pak by to bylo horší." Řekl jsem a udělal mu čaj. ,,Tak jdi." Řekl jsem a podíval se na něj.

Povzdechnu si a jdu teda do pokoje, kde si pak sednu. Stejnak jsem chtěl ležet, tak co.

Vzal jsem ten čaj a přišel za ním do pokoje. Čaj jsem položil na jeho stolek. ,,A díky za snídani." Hlesl jsem a usmál se. Šel jsem zpět do kuchyně.

,,Není zač a ty díky za čaj." Vezmu si čaj a trochu se napiju. Čaj pak odložím a lehnu si. Pořádně se zakryju a zavřu oči.

Usmál jsem se a snědl jídlo. Pak jsem se převlékl, dal nažrat kočce a vzal si věci. Pak jsem odešel. Řeknu Urarace, že to ruším. Je nemocný, tak jindy.

Jo! Ještě jsem dal kocourovi granule, ale stejnak vím, že bude žrát od kočky. Pak jsem opět zalezl do postele a usl.

Přišel jsem do školy a všechno Urarace řekl. Což tím myslím, že mám spolubydlícího a je nemocný. Pochopila to a pak jsme si povídali, než začala hodina.

Nadále jsem spal. Asi budu spát dost dlouho. Zdá se mi, že jsem i dost unavený, takže i proto. To bude asi z té nemoce. Totiž jsem dlouho nebyl nemocný. Nah!

Po škole jsem se rozloučil s Urarakou a šel domů. Zítra konečně volno. Protáhl jsem se a přišel domů. Sundal jsem si boty.

Měl jsem na sobě kraťase a dělal si v kuchyni omeletu. Dostal jsem na to chuť. Večer chci udělat nudle soba. Zítra bude Katsudon a v neděli nevím. Hmmm... Možná kočičí maso. Uhm. Dělám si srandu... Něco si pak vymyslím. Teplota mi nakonec sklesla, ale stejnak si pak půjdu nakonec lehnout, až se teda najím.

Hm? Vzal jsem Kuličky misku a přišel do kuchyně. ,,Už ti je dobře?" Hlesl jsem a nandal do misky kapsičku. Odnesl jsem jí to a vrátil se. Podíval jsem jsem se na něj.

,,Hm?" Kouknu na něj. ,,Asi. Budeš se divit, ale dostal jsem hlad. Tak jsem si něco chtěl udělat. Kde je tvá návštěva? Když tak se hned schovám do pokoje." Zamumlám a dám vajíčka na talířek.

Em. Usmál jsem se. Je dobře, že dostal hlad. ,,Em. To je dobře a přijde jindy." Hlesl jsem a vzal si od něj pánvičku. Vytáhl jsem si vajíčka. ,,Si udělám taky. Ty jsi do ale radši ještě lehnout. Chceš udělat čaj?" Hlesl jsem a začal si dělat vajíčka míchaná.

,,Uhm... Neměl jsi to kvůli mně rušit. Stejnak bych byl v pokoji." Povzdechnu si. ,,Klidně si dám čaj." Nah... Dám talíř na stůl. Kouknu na něj... Přijdu tiše za ním a pomalu obmotám kolem jeho břicha svoje ruce, které propojím. ,,Nevadí?" Zamumlám. Až teď jsem zavnímal jak je malý, bože. Zabořím ksicht do jeho vlasů a vydechnu. Bože... Takhle při objetí jsem se ještě tak necítil.

Zamrkal jsem a pootevřel pusu. Zčervenal jsem. Em. No tohle by neměl dělat, ale to, že se mi líbí kluci, mu říkat moc nechci. ,,Nevadí... Hned ti čaj přinesu." Usmál jsem se a vajíčka dodělal. Ale jsem překvapený.

Po chvilce jsem ho pustil. ,,Dobře." Vezmu si talíř a jdu do pokoje. Co jsem to k sakru udělal?! Nadával jsem si na sebe v duši. Přišel jsem do pokoje a sedl si na kraj postele. Začal jsem tedy jíst a debilně čučel do země. Já fakt objal. Já jsem debil. Teď si bude myslet, že jsem nějaký úchyl, ne?

Dodělal jsem si vajíčka a dal si je na talíř. Zároveň jsem ohřál vodu na čaj a u toho pomalu jedl. Čaj jsem mu zalil. Dojedl jsem vajíčka, vzal čaj a přišel k pokoji. Zaklepal jsem a vešel. Čaj jsem mu položil na stolek.

Koukl jsem na něj. ,,Díky." Pousměju se a dal jsem talíř na stolek a místo toho si vzal hrnek s čajem. Napil jsem se a vydechl. Kouknu na něj.

Usmál jsem se a vzal talíř. ,,Když tak budu v obýváku." Řekl jsem a talířek odnesl. Rovnou jsem ještě umyl nádobí a pak si sedl v obýváku na gauč. Zapnul jsem televizi.