Astrální poznání -Tododeku- [Twoboys] (Done)

Co kdo má oblíbené jídlo

Ležel jsem opět na posteli a čuměl do blba. Nevím, co teď dělat. Ani se mi nechce astrálně cestovat. Ugh... Tak teda... Zavřu oči a dlouze vydechnu. Začnu přemýšlet o tom jak se vznáším. Jedna noha jako by lítala, druhá noha jako by lítala a takhle to pokračovalo dokud už jsem astrálně necestoval. Sedl jsem si na své obvyklé místo a představoval jsem si noční nebe. Zdá se mi to a nebo v realitě je krásnější noční nebe než tady?

Hm? Nakoukl jsem do jeho pokoje. Oh. Zase? Nevadí. Když se chce člověk uklidnit, tak se to taky dá využít. Pak ho ale vzbudím na večeři. Přišel jsem do kuchyně a hrál si s těma dvěma.

Odpočíval jsem a pozoroval noční oblohu. Asi jsem se zbláznil, nah... Proč teď se tu necítím jako doma? Je to tu teď takové divné. Sednu si a protáhnu si křídla. Takové tiché až mě to trochu děsí. I takové prázdné... Možná, že jsem si zvykl už trochu na něčí přítomnost? Nebo že mám v realitě nový život? To je obtížné... No nic... Odpověď snad brzo najdu. Opět jsem si lehl a pozoroval nebe.

Po asi hodně jsem se pustil do večeře. Udělám palačinky, nebo Katsudon? Miluju ho a proto ho taky umím. Ale to je spíš oběd. Takže udělám palačinky. Vzal jsem mléko a další a začal dělat.

Přišel jsem do kuchyně a napustil si do skleničky vodu. Ihned jsem to na ex vypil. ,,Měl jsi mě vzbudit. Udělal bych večeři." Zamumlám a vydechnu. Koukám na něj, co dělá. Takže palačinky?

,,To je fuk. Nechtěl jsem tě budit, tak udělám něco co umím." Hlesl jsem a dělal pátou. Asi bude chtít jen dvě palačinky. No. Naštěstí jsem udělal málo těsta a dodělal poslední šestou. Z ledničky jsem vytáhl sirup, talíře dal na stůl i sirup. ,,Tak můžeš jíst." Dal jsem mu tři. Tak když tak to nesní. Nevadí a chápu to.

Palačinky jsem nejedl už dost dlouho, heh. Sednu si ke stolu a začnu jíst. I když na sladké moc nejsem, tak tohle je dost dobré. ,,Je to výborné." Usměju se na něj. ,,Jinak...co by jsi chtěl zítra ke snídani a k obědu? Už mi dochází nápady." Uchechtnu se.

,,K snídani moc toho nesmím, takže nic extra a jen pečivo si dám." Uchechtl jsem se. ,,K obědu můžeš udělat něco co jíš ty. Nějaké tvoje oblíbené jídlo. Já za chvíli půjdu nakupovat, takže mi můžeš napsat, co potřebuješ."

,,Půjdu s tebou." Zamumlám. ,,Mám jen jedno oblíbené jídlo a to je nudle soba. Co ty?" Optám se ho a přitom jím.

,, Dobře." Kývl jsem. Takže nudle soba. Dlouho jsem neměl. ,,Já mám nejradši Katsudon." Hlesl jsem a jedl taky. Jsem rád že mu chutná. Opravdu toho moc neumím.

,,Dobře." Přikývnu a dojedl jsem všechno. Uf... To byla, ale fuška. Cítím se divně. Bleh. Koukám na něj. ,,Tak chceš zítra udělat Katsudon?" Optám se ho.

Zakroutil jsem hlavou. ,,Zítra nudle soba." Usmál jsem se tak když už a nevadí.

,,Dobře. Tak až další den by byl Katsudon, platí?" Vstal jsem a podíval se opět na něj. ,,A počkat...tobě je sedmnáct a nebo osmnáct? Nebo míň? Budeš teďkom maturovat?" Vždyť já o něm skoro nic nevím, ale myslím si, že o nějakých zkouškách mluvil...

,, Dobře." Kývl jsem. ,,Bude osmnáct a budu dělat zkoušky. Příští týden dělá už někdo zkoušky, tak budu chodit do školy jen občas." Hlesl jsem a dojedl to svoje.

,,Dobře... Tak tu budu když tak dělat všechny práce, aby si se mohl učit." Vezmu i jeho nádobí a dám do dřezu. Začne mi být strašně špatně. Bože... Asi jsem do sebe neměl cpát tolik jídla a to hlavně sladké jídlo. Dělám jakoby nic a jdu do koupelny, heh...

,,Ne. Budu já." Hm? Podíval jsem se jak odchází. Oh. Olízl jsem si rty a vydechl. ,,Nemusel si to sníst všechno..."

Hm? Kouknu na něj. ,,Chtěl jsem ti udělat radost." Zamumlám a spíše šel do pokoje. Když budu přemýšlet nad něčím jiném, tak snad nebudu zvracet. To jídlo mi stejnak chutnalo, no...

Povzdechl jsem si a pousmál se. Podrbal jsem kuličku a kocoura a šel k sobě do pokoje. Ještě se chvíli budu učit a půjdu spát.

Seděl jsem na posteli a přemýšlel nad něčím jiným. Co asi dnes budu dělat? Uh... Povzdechnu si a lehnu si. Koukám na strop. Nemám náladu a ani nejsem unavený na to, abych spal. Asi je úplněk, co? To se mi při úplňku špatně spí. Ugh... Asi bych si měl už někoho k sobě najít. Ale zase je dobrý být sám. I když... Povzdechnu si. To je fuk. Kdo by mě chtěl? Nah... Rozhlédl jsem se. Jakou zábavu si jakože mám najít, hm? Je teď těžké si něco vymyslet... Jsem líný přemýšlet v tuhle dobu. Asi si sem vezmu kocoura, ale ten zas bude naprděnej, že jsem ho zavřel do pokoje. Ugh... Tak co mám dělat? Mám chuť se teď s něčím mazlit. Může to být kdokoliv! Teda...ne... Nemůže to být kdokoliv. Povzdechnu si a vstanu. Tak tu má telku, tak bych se podíval, co tam dávají. Vyšel jsem z pokoje a šel k telce, kterou jsem pak zapl a já si sedl na gauč. Začal jsem koukat, co tam všechno je. Hmmm....