O HODINU POZDĚJI
Takže to byl tenhle šmejd?! To je tak nechutné! Jak tohle mohl udělat? Fuj... Znásilnit a zabít své dítě a ještě k tomu jednu ženu, která je spatřila v parku. Takové lidi já tak nesnáším... Chudák ta holčička. Povzdechnu si. Svět je krutý...
Po hodině jsem přiběhl zpět a vešel dovnitř. Sundal jsem si boty a pověsil klíčky. Uh. Jdu zase do sprchy. Sundal jsem si tričko a šel.
,,Ahoj." Přišel jsem na chodbu a opřel se o zeď. ,,Mám už teď dělat oběd a nebo až za hodinu?" Optám se ho. Záleží na něm.
Hm? ,,Ahoj. Em. Jo asi už můžeš dělat. Já si dám sprchu a hned přijdu." Hlesl jsem a protáhl se.
,,Dobře." Pokývu hlavou a zalezu do kuchyně, kde si začnu připravovat věci a následně i na nudle soba makat.
Přišel jsem do koupelny, svlékl se a osprchoval se. Vylezl jsem, oblékl se a šel do kuchyně.
Makal jsem na jídle a vůbec nevnímal okolí. I když...po chvilce jsem zavnímal, že se mi kočka otírá o nohy. Takže se mi při vaření plete pod nohy.
Hm? Uchechtl jsem se. ,,Kulička si tě oblíbila." Hlesl jsem a došel k lince. Napustil jsem si do skleničky vodu.
Kouknu na něj. ,,Asi ano." Pousměju se. Ten kocour zase leží v její pelechu, heh. Zabral celý pelech, ale zase si kočka lehne na něj. Jak jsem je už dneska tak viděl.
Usmál jsem se a vypil celou skleničku. Odložil jsem jí a sedl si. ,, Chceš s něčím pomoc?" Zeptal jsem se.
,,Ne. To je dobrý." Zamumlám a vytáhnu si kočku na sebe a dám si ji přes rameno. Když tak si seskočí. Makal jsem jednou rukou a druhou rukou ji drbal a držel.
Usmál jsem se a vydechl. Mám hlad a myslím, že to bude dobrý. Olízl jsem si rty a zavřel oči.
Po dvaceti minutách jsem dodělal jídlo. Celou dobu na mě byla ta kočka. Nabral jsem nám a dal před ním jídlo. ,,Tak snad bude chutnat."
,, Děkuju." Usmál jsem se a vstal. Kuličku jsem z něj sundal a vzal misku. Dal jsem jí konzervu a ji položil k misce. Pak jsem si zase sedl ke stolu a pustil se do jídla.
Taky jsem si dal jídlo na stůl a sedl si. Zabránil jsem kocourovi nohou, aby neužíral kočce konzervu. Držím kocoura mezi nohama a začnu jíst.
,,Je to výborný." Hlesl jsem a olízl si rty. Po chvíli jsem dojedl. Vstal jsem a šel k lince. Hned jsem se pustil do nádobí.
,,Tak děkuji." Pousměju se a spokojeně jsem dojedl. Přišel jsem za ním a dal talíř do dřezu. Uh... Objal jsem ho kolem břicha a zabořil nos do jeho vlasů. Vydechl jsem a přivřel oči.
Zamrkal jsem. Em. Přivřel jsem oči a myl nádobí. Měl bych mu to říct, nevím jak bude reagovat. Buď se odstěhuje a nebo bude jen... No nebudeme přátelé, ale asi je lepší, aby to věděl. ,,Em. Todoroki-kun? Asi bych měl něco říct." Hlesl jsem a myl nádobí.
Zamručel jsem. ,,A to je co?" Zamumlám do jeho vlasů a poslouchám ho, co na mě vybalí.
,,No já..." Povzdechl jsem si. ,,Jsem bisexuál..." Zamumlal jsem a domyl nádobí.
Docela mě to zaskočilo. ,,Jako vážně?" Zašeptám mu u ucha. ,,Tak to se omlouvám." Ihned ho pustím. Muselo mu to být nepříjemné.
Oklepal jsem se, když mi šeptl u ucha a nadechl se. Sakra. ,,Em, to je v pohodě. Já promiň." Zamumlal jsem a nádobí uklidil. Čekal jsem horší reakci. Ale asi mu to nevadí.
,,Ne... Měl si mi to říct. Muselo ti to být nepříjemné." Povzdechnu si. ,,Už tě takhle neobejmu, dobře?" Pousměju se na něj.
,,O to nejde. Jen... asi jsi znechucený, co? Nebo, aby jsi se tu necítil teď nepříjemně... No to je jedno." Zakroutil jsem hlavou. Podrbal jsem se na zátylku a šel do pokoje.
,,Eh? Nejsem vůbec znechucený." Co blábolí? Je mi fuk na co je. Když není na zvířata, tak je to dobrý. Vydechl jsem a šel taky do pokoje.
Usmál jsem se. No, tak alespoň to. Přišel jsem do pokoje a sedl si na postel. ,,za chvíli půjdeme ven." Podrbal jsem Kuličku a na chvíli si lehl do postele.
Já se převlékl na ven a pak přišel ke kocourovi, kterého jsem připoutal na vodítko. Vzal jsem si ho do náručí a začal ho drbat.
Povzdechl jsem si. No, to je fuk. Chvíli jsem tak ležel a pak pod postelí vyhrabal vodítko. Dal jsem ho na Kuličku a vzal si ji do náruče. Přišel jsem na chodbu a obul se.
Kouknu na něj. Pousměju se a přijdu k botám. Obuju se a dlouze si vydechnu. ,,Klidně si zajdeme i na zmrzku, hm?" Tak když ho zvu, tak i samozřejmě zaplatím.
Hm? ,,Em jo klidně." Hlesl jsem v souhlas a vyšel ven. Pak jsem za námi zavřel a vyšel s ním ven. Kuličku jsem položil na zem a držel vodítko.
Zdá se mi to, nebo mi ti dva na zemi připomínají fenku a psa, kteří se šli vyvenčit. Nad tím jsem se uchechtl. ,,A zmrzku platím, jasný?" Kouknu na Midoriya.
,, Proč? Já to zaplatím, prosím tě." Uchechtl jsem se a šel. Kočky furt tahaly. Teda hlavně ta moje.
,,Ne. Já ti to nabídl, takže i já platím." Zabručel jsem a pozoroval ho. ,,A nepřemluvíš mě."
Zamručel jsem a kývl. ,,No, dobře teda." Řekl jsem a usmál se. Šel jsem s ním dal a takhle jsme šli asi půl hodiny.
Po té půl hodině jsme konečně narazili na stánek se zmrzlinou. ,,Jakou si dáš?" Optám se ho, když jsme u stánku se zmrzlinou.
Podíval jsem se jaký mají. Hm... ,,Točená, vanilkovo jahodová." Zamumlal jsem.
Pokývu hlavou a já si vybral jenom vanilkovou. Pak jsem nám to zaplatil a tu jeho podal. ,,Tak ať ti chutná." Usměju se na něj.
,, Dík." Usmál jsem se a vzal si a šel si sednout na lavičku kousek vedle. Sedl jsem si a začal lízat zmrzlinu.
Sedl jsem si vedle něj a kocoura si vzal na klín, který si lehl. Já si začal lízat svou zmrzku.
Kuličku jsem si taky položil na klín, ale pak se natahovala, že chce taky. Samozřejmě, že nedostane
Kouknu na kočku. Uchechtnu se a prstem si naberu trochu zmrzky a dám to k ní. Ta hned olízala. Tak taková troška neuškodí. Stejnak určitě toho sežere víc, když se něco nechá na lince a nebo stole.
Em... Zamručel jsem. No, dobře. Vydechl jsem a začal Kuličku drbat za uchem.
Kouknu na něj. ,,Co je? Snad troška neuškodí." Zamumlám a kouknu na svého kocoura, který asi spal.
,,Jo, však nic neříkám." Uchechtl jsem se a věnoval se zmrzlině, kterou jsem po chvíli dojedl.
Dojedl jsem. Vydechl jsem a opřel se více o lavičku. Přivřel jsem oči a koukal do dáli. ,,Co teď?"
,, Nevím. Asi půjdeme už domu." Pokrčil jsem rameny a zvedl se. Kuličku jsem dal na zem.
Vyzdvihl jsem si kocoura do náručí a vstal. ,,Tak dobře." Tak přece tohle jsou kočky, ne psi, aby se s něma chodilo několik hodin. Rozejdu se tím směrem, kam se má jít zpátky domů.
Hmm... Vzal jsem kuličku taky do ruky a šli jsme. Nebylo to moc daleko, tak jsme tam byli docela rychle. Otevřel jsem a sundal si boty. Musím ji utřít tlapky, tak jsem s ní v ruce šel do koupelny.
ČTEŠ
Astrální poznání -Tododeku- [Twoboys] (Done)
FanfictionPříběh dvou chlapců, kteří se setkají v jiném světě než kde jsou. Jejich těla bez hmoty a musí mít chladnou hlavu, aby v tomhle světě byli silný. Todoroki už v tomhle světě snad už žije. Midoriya tenhle svět zase vyzkouší. Povede se mu to? A co by s...