Astrální poznání -Tododeku- [Twoboys] (Done)

Ty podvraťáku

,,No... Jo no. Ale zkoušet to nebudu." Uchechtl jsem se a vytáhl karty. ,, Chceš si zahrát?" Zeptal jsem se.

,,Jo, jasně." Pousměju se a sednu si. ,,Co si zahrajeme?" Přece s těma kartama se dá zahrát plno her.

Vytáhl jsem prší. ,,Buď tyhle, a nebo jsem vzal ještě prší. Můžeme zkusit prší." Hlesl jsem a usmál se.

,,Tak tedy prší..." Řeknu, co chci a čekám, kdy rozdělí karty a tak dále...

Vzal jsem karty a zamíchal je. Hned jsem je rozdal. ,, Můžeš začít." Usmál jsem se.

Tak jsem tedy začal a tak začala naše hra. ,,Hmmm... Nechtěl bys to trochu přikořenit?" Optám se ho.

,,Přikořenit? Jak to myslíš? Jo, můžeme." Usmál jsem se a čekal co ho napadlo. Dal jsem kartu a čekal na něj.

,,Co třeba sázku?" Chvilku jsem přestal hrát a podíval se mu do očí. ,,Bereš?" Ušklíbnu se.

Hm? Lépe jsem si sedl. ,,Em... No jo dobře. Co chceš, když vyhraješ?" Zeptal jsem se.

,,Hmmmm." Podíval jsem se jinam. Co by to tak mohlo být. ,,Objetí ve spaní?" Řekl jsem nejistě a podíval se na něj. ,,A co ty?"

Objetí ve spaní? Uchechtl jsem se. ,,Dobře." Souhlasil jsem. ,,Dobře. Tak a já... No nic moc mě nenapadá. Třeba že půjdeš zítra se mnou na jídlo a objednáš si velkou porci. Klidně tam budeme dlouho, ale sníš to všechno." Pokud jde sázky, tak nedokážu být třeba krutý, nebo vymyslet něco zajímavého.

On se posr-... Prohrábnu si vlasy dozadu a přemýšlel jsem. ,,Fajn..." Tak snad vyhraju. Bože! Nechci žrát. Tak jsem tedy začal opět hrát. Dal jsem kartu, aby si vzal dvě karty.

Usmál jsem se. Opravdu nechce. Vydechl jsem a vzal si dvě karty. ,,Takže teda platí."

,,Platí." Začal jsem se strašně soustředit a snažil se neudělat hovadinu. Nakonec při poslední kartě jsem já vyhrál. ,,Jo! Nebudu jíst!" Prohlásil jsem šťastně až mě to překvapilo. Vždyť já bych to nesnědl za celý den a když tak bych to vyzvracel.

,,Ale jíst budeš. Sice dětskou porci, ale na jídlo půjdeme." Uchechtl jsem se. ,, Chceš další hru?" Zeptal jsem se.

,,Já vím." Zabrblal jsem. I když ani dětskou porci nedávám... ,,Jo jo. Jestli teda chceš i ty." Koukl jsem se mu do očí a měl opět svůj typický chladný pohled.

,, Jasně. Pak můžeme jít k vodě." Hlesl jsem a zamíchal zase karty. Rozdal jsem a zase jsme hráli.

Dali jsme dohromady asi čtyři kola dokud jsem neřekl, že stačí. Lehl jsem si na bok a vydechl. Přivřel jsem oči a píchl ho prstem do boku.

Usmál jsem se. ,,Půjdeme k vodě a pak si můžeme pustit něco. V telefonu mám pár filmů. Nebo pak ještě něco vymyslíme." Hlesl jsem.

,,Hmmn.... Dobře." Pokývu hlavou a usměju se. Už se těším na spaní, hehehe. Stejnak... i kdybych prohrál, tak bych ho tajně obejmul. Jakože "omylem".

,, Dobře, takže pojď." Hlesl jsem a vylezl ze stanu. Plavky ne. Budu v trenkách. Stoupl jsem si a počkal na něj.

Vylezl jsem ze stanu a obul se. Kam se šlo k rybníku? Co já vím. Počkám až půjde on a já půjdu vedle něj.

Zapnul jsem stan a obul se. Šel jsem s ním k tomu rybníku. Je to vlastně jen pár metrů pod kopcem.

Přišel jsem s ním k rybníku a já se začal svlékat, ale boxerky jsem vynechal. Nebudu se koupat nahý.

Svlékl jsem se do trenek a oblečení si dal na jeden kus spadlého stromu. Samozřejmě jsem koukal, jestli tam není smůla. Otočil jsem se a skočil do vody.

Též jsem si dal věci na ten spadlý strom a šel pomalu do vody. Studí!!! Fuj, ty kráso. Pomalu jsem do té vody vlezl až k pasu a dál se už nechtěl hnout. Jak on to zvládl?!

Ledová... Oklepal jsem se a podíval se na Todorokiho. ,,Ledové, že?" Uchechtl jsem se. Proto je lepší skočit do vody celý. Takhle si nezvykne hned.

,,Jo... Strašně." Ze mě by nemohl být zálesák. Nadechl jsem se a ponořil se do vody. Pak jsem se vynořil a dával si vlasy z obličeje pryč. ,,Jestli chceš...tak jestli někdy budeme opět stanovat, tak si můžeš pozvat kamarádky a kamarády, hm?" Pousměju se na něj. Určitě by se více bavil, kdyby nás bylo více...

Usmál jsem se. ,,Pokud ti vadí společnost lidí, tak mi to nevadí. Ale když to tak bereš..." Připlaval jsem k němu. ,, Až skončí škola, tak bych vzal tebe, Uraraku, Kirishimu. Víc ne. Aby jsi si zvykl. Určitě si s nimi budeš rozumět. Každopádně bych vás vzal do mamky chalupy. Akorát tak jsou jen dva pokoje."

,,Eeeeh...." Jakože vadí mi společnost lidí, ale tohle bych snad přežil. Jen dva pokoje? ,,Kirishima mi nepřišel jako nějaké nadržené prase. Takže my dva v pokoji a oni dva společně, dobře?"

Uchechtl jsem se. ,,Opravdu není nadržený, neboj. Navíc s Urarakou jsem všichni přátelé a on s kamarády nechce nikdy nic mít." Pokrčil jsem rameny a kývl. Škola mi končí tak za dva a půl týdne.

,,Víš, že láska většinou začíná při kamarádství?" Uchechtnu se a ponořím se. Připlavu k němu pod hladinou a stáhnu ho do vody.

,,Woaah!" Zavolal jsem si pusu rychle a zamračil se. Podíval jsem se na něj pod vodou. Ts. Odtáhl jsem se od něj a vynořil se. Nadechl jsem se.

Vynořil jsem se a zasmál se. Dám si opět vlasy dozadu. ,,Copak?" Uchechtnu se. Cítím se teď šťastně a dobře.

Uchechtl jsem se. ,,Ty podvraťáku." Nafoukl jsem tváře. Ponořil jsem se a plaval pryč.

Bože. Vypadal roztomile, když nafoukl tváře. Jak rybička. Huh?! Kde je? On se ponořil, tak nevím, kde je.

Po nějaké chvíli jsem si vynořil pár metrů od něj. Prohrábl jsem si vlasy a podíval se na oblohu.

Tam je. Pche. Ale ten dlouho vydrží pod vodou. Hm.... Vydechl jsem a lehl si na záda. Takže jsem se vznášel a koukal na nebe. Nebe nebylo tak čisté. Bylo tam pár mráčků, ale nic to nevytvářelo.

Spokojeně jsem vydechl. Jsem spokojený. Začal jsem jen tak plavat sem a tam a pak plaval ke kraji.