Vstal jsem a vzal si batoh na záda. Zastavil před námi bus a já nechal prvně vejít Midoriya a pak jsem vešel já.
Vešel jsem a pak si sedl na nějaký místo k oknu. Věci jsem si dal ještě předtím nahoru a něco mezi nohy na zem.
Sedl jsem si vedle něj a dal batoh mezi nohy. ,,Jak dlouho vlastně pojedeme?" Optám se ho a podívám se na něj.
,,Asi tak půl hodiny." Hlesl jsem a opřel se. Zavřel jsem oči.
,,Dobře. Budu to hlídat a ty si klidně odpočin." Obejmu ho jednou rukou kolem ramen a opřu si jeho hlavu o své rameno.
Dobře. Jemu opravdu nevadí, že jsem bisexuál... No, ale ani neví, kde chci vystoupit. Takže budu normálně koukat.
,,A kde budeme vystupovat?" Tak poznám podle zastávky, ne? Musí tam být jméno.
,, Já to budu hlídat. Ty odpočívej. Hlavně po tom, co jsi byl na policejní stanici." Řekl jsem.
Uchechtnu se. ,,Budu odpočívat potom. Přece budeme stanovat, tam si odpočinu dost."
,,Tak vidíš. Taky nemusím odpočívat." Uchechtl jsem se a koukal se z okna.
Zabrblal jsem a koukal před sebe. Zmetek jeden. Jen jsem mu chtěl udělat pohodlí.
Usmál jsem se a rozhlížel se kolem. Těch několik minut uběhlo celkem rychle. Už jsme se blížili k zastávce u lesa. ,,Tady budeme vystupovat." Jen jsem ho upozornil.
,,Hm? Dobře." Pustil jsem ho a vstal. Vzal jsem si bágl na záda a už šel ke dveřím. Musí se přece dřív. Nebude čekat dlouho, než se z toho autobusu někdo vyprdí.
Vstal jsem. Ze shora si vzal stan, dal si ho na záda a tašku do ruky a šel ke dveřím. Autobus zastavil a my vyšlo ven. ,,Teď půjdeme pár minut touhle vyšlapanou cestou do lesa a tam si dáme stan." Hlesl jsem.
Pokývu hlavou na souhlas a rozešel jsem se tím směrem. ,,Vůbec...bojíš se něčeho?" Optám se ho. Zdá se mi jako kdyby se ničeho nebál.
,,No. Nevím. Možná. Ale nejsem si jistý." Řekl jsem a šel. ,,Co ty?" Podíval jsem se na něj.
,,Uh...." Kouknu před sebe. ,,Konvice na vodu." Zamumlám. ,,Právě proto si nedělám čaj." Zamumlám.
Nadzvedl jsem obočí. Em. ,,No každý se něčeho bojí. Ať už je to zvíře nebo věc. Já možná že bych byl sám. Bez přátel." Pokrčil jsem rameny.
,,Aha..." Zamumlám. ,,Asi ti přijde divné, že se bojím konvice, co?" Podívám se na něj.
Zakroutil jsem hlavou. ,,Hm ne. Jak říkám. Každý se něčeho bojí. Buď to má důvod, nebo z hororu nebo z příběhu a tak." Hlesl jsem a přišel na místo. Je tu menší plac. Stan jsem položil a tašky taky.
,,Asi..." Sundal jsem si bágl. ,,Asi to bude se mnou marné, protože budu poprvé stavět stan. Umíš to aspoň ty?"
,,No. Stanoval jsem jen málo kdy a je to dlouho, ale jo jo." Hlesl jsem a stan rozepl a vysypal ho na zem z toho pytle. Tak jo. Začal jsem ho stavět.
Snažil jsem se mu pomáhat a poslouchat ho, když mi radil, co mám dělat. Tak po deseti minutách jsme ho měli postavený a já se usmál. ,,Tak to tedy máme. Divím se, že jsme to zvládli." Uchechtnu se.
,,Řekl jsem, že to jakžtakž umím, tak proč by jsi se divil?" Uchechtl jsem se a vlezl do stanu vytáhl jsem deku a rozložil jí po stanu. Tam jsem hodil polštář a sobě polštářek a další deku. Tašky jsem tam dal k rohu a vytáhl tyčinky. ,,Tady." Dal jsem mu jednu tyčinku a já si rozbalil svou.
Vzal jsem si a rozbalil. ,,No, jo... Ale myslel jsem si, že s mou schopností vše pokazit, by to bylo tak na hodinu..." Uchechtnu se. ,,Jen podle mého mobilu to trvalo jenom deset minut. Myslel jsem si, že stavění stanu trvá dýl." Zamumlal jsem.
,,Ono to není na moc dlouho no." Hlesl jsem a tyčinku dojedl. ,,Tak. Co by jsi chtěl třeba dělat?" Usmál jsem se.
Též jsem dojedl tyčinku a podíval se na něj, když se mě zeptal, co bych chtěl dělat. ,,Tak co třeba se projít? Nevezme nám nikdo naše věci?" Optám se ho. Nebo dokonce i celý stan, heh...
Kývl jsem. ,,Ne nevezme. Lidi tu nechodí a kdy už, tak na houby. Ale na ně je brzy." Hlesl jsem a šel s ním teda se projít. Někde by tady mělo být jezero nebo rybník. Myslím že rybník.
Šel jsem tedy vedle něj a koukal kam jde. Přece to tu neznám a nevím kam má namířeno. Narazili jsme na rybník. ,,Je to hezký rybník." Zamumlám a podívám se na něj.
,,Jo je. Pak si zaplavu. Umíš plavat?" Zeptal jsem se a podíval se na něj.
Zabručel jsem. Dělá si srandu. ,,Samozřejmě, že ano." Kouknu na rybník. Tak ten mě pěkně odpálkoval...
Uchechtl jsem se. ,, promiň." Hlesl jsem. A šel s ním dál. Byl jsem tady párkrát, takže celkem se v tomhle lese orientuji.
,,V pohodě." Zamumlal jsem a šel vedle něj. Pousmál jsem se. ,,Tak stanování budu asi milovat." Uchechtnu se. Je tu překrásný klid....
,,Jo. Když člověku nevadí tma, nebo zvířata a mravenci sem tam, tak si to člověk zamiluje. Čerstvý vzduch." Vydechl jsem a šel s ním pomalu ke stanu.
,,To jo." Zamumlám. ,,Ale mně nijak moc nevadí. Krom hluku, moc lidí, ale i nemám moc rád samotu." Zamrmlám si spíše pro sebe. ,,Myslíš, že se o naše kočky dobře postará?" Optám se ho.
Ah. ,,Jo. Kirishima je ten co se baví, ale dokáže se o zvířata postarat. Dříve měl psa." Hlesl jsem a šel.
,,Dříve? Umřel na stáří a nebo na něco jiného?" Třeba na hlad, nebo na něco jiného... Co když mého kocoura omylem pustí ven?!
Bože můj. Povzdechl jsem si. ,,Klid. Ani jedno. Jen ho musel dát pryč, jednomu spolužákovi, protože se s rodiči stěhoval do bytu, kde nájemník nechtěl zvířata." Hlesl jsem.
,,No, dobře..." Řeknu nejistě. Stejnak se bojím. Je to můj kocourek, kterého nechci ztratit. ,,A hele? Od jakého věku jsi zjistil, že jsi bisexuál?" Optám se ho a podívám se na něj.
Hm... Nevím. Něco mezi čtrnácti a šestnácti." Odpověděl jsem mu na otázku a přišli jsme ke stanu.
,,Oh." Pokývu hlavou a vlezu do stanu. Sundám si boty a vlezu úplně do stanu, kde si lehnu na záda a vydechl jsem. ,,Měl jsi už vztah s klukem?" Optám se ho.
Sundal jsem si boty a vlezl si do stanu. Sedl jsem si do tureckého sedu. ,,Ne. Jen jednou s holkou ale ne moc dlouho. Podle mě jsem ještě nebyl připravený na vztah a byla to spíš víc kamarádka. Pokud jde o kluka. Tak jsme jen hráli hru na úkoly. Ne nic extra. No a já dostal za úkol políbit kluka. Ale to je jinak všechna moje zkušenost se vztahy. Vlastně skoro nic." Podrbal jsem se na zátylku.
Pokývu hlavou. ,,Tak to máš zajímavé." Uchechtnu se a dám si ruku pod hlavu. Koukám na něj. ,,A hledáš si někoho, nebo čekáš až škola skončí?"
,,No... Já nevím. Už bych vztah mohl vyzkoušet, ale asi to nechám, až to bude chtít zkusit někdo se mnou. " Pokrčil jsem rameny a vydechl.
,,Někdo s tebou?" Uchechtnu se. ,,Bojíš se, že tě ten člověk odmítne, když se mu svěříš s city?" Koukám se mu do očí.
,,Pokud jde o holku, tak klidně já, ale pokud jde o kluka... Jo. Přece jen, může být Hetero a nebo ještě hůř homofobní. Takže tak." Hlesl jsem.
,,Jo, aha." Pokývu hlavou. ,,Ale co když si ten kluk myslí, že jsi taky hetero a je do tebe jinak zamilovaný? Nejlepší je to zkusit."
ČTEŠ
Astrální poznání -Tododeku- [Twoboys] (Done)
FanficPříběh dvou chlapců, kteří se setkají v jiném světě než kde jsou. Jejich těla bez hmoty a musí mít chladnou hlavu, aby v tomhle světě byli silný. Todoroki už v tomhle světě snad už žije. Midoriya tenhle svět zase vyzkouší. Povede se mu to? A co by s...