Po druhé viděné Todorokiho tělo

100 11 0
                                    

Někdy kolem šesté ráno jsem dělal pro nás snídani. Pro něj zase něco na jeho palici a já si dělal něco lehkého k jídlu. Vydechl jsem a prohrábl si vlasy dozadu.

Spal jsem celkem tvrdě a hlavně když mě ráno nevzbudila kulička, že jsem z toho neslyšel ani budík a spal jsem dál.

Přišlo mi divný, že vůbec nevstával. Už jsem měl hotovou i snídani, kterou jsem dal na stůl. Ugh... Přišel jsem k jeho dveřím od pokoje. Asi musí být unavený z toho včerejška. Ani se mu nedivím, taky bych spal. Pomalu jsem otevřel dveře a lehce nakoukl. Spí... Vešel jsem do místnosti. ,,Midoriyo..." Přijdu k němu. ,,Vstávej." Je docela roztomilý, když spí... Na co to kurva myslím?! Na nic. Tak a vyřešeno. ,,Midoriyo, vstávej. Máš přece školu, ne?"

Zamručel jsem unaveně , vzal malý polštářek a objal ho. Vůbec se mi nechtělo. Obličej jsem si zabořil do polštáře, který byl oslintaný. Fuj

Nad tím jsem se musel uchechtnout a pak můj výraz zchladl. ,,Midoriyo..." Zabručel jsem a lehce s ním zatřesl. ,,Ti mám v mozku udělat třesení, aby si se probudil?"

Zakňučel jsem a ruku mu dal na tvář. Odtáhl jsem ho a sedl si. ,,No jo no jo..." Zívl jsem a protřel si oči. Dneska umřu... Vydechl jsem a šel do koupelny a převléknout

Už jsem si myslel, že mi chtěl dát facku. Povzdechnu si. Jen mu ustelu postel a vyjdu z jeho pokoje. Byl fakt, že jsem v jeho pokoji byl poprvé. ,,Na stole je pak snídaně." Řeknu nahlas, aby mě slyšel a já si to ke snídani kráčel.

Dobře. Převlékl jsem se v koupelně. Vzal si z pokoje tašku a šel do kuchyně. Dal jsem první nažrat kuličce a pak si sedl ke stolu.

,,Tak snad ti bude chutnat." Zamumlám a blíž se přisunul ke stolu. Začnu jíst. ,,V kolik dneska končíš?" Optám se ho. ,,Já jen, že budu o dost dříve končit..." Dlouze vydechnu. Asi dvě práce dávat nebudu. ,,Možná...si nechám jenom jednu práci. Nebude vadit, když tu budu déle? Když tak se hned odstěhuji až budeš chtít." Povím mu klidným hlasem.

Začal jsem jíst. ,,Je to výborný" hlesl jsem a jedl. ,,hele. Zdravý je důležité. Proto je lepší, aby jsi jedl a spíš měl jen jednu práci. Aby jsi to zvládal a nebylo to s tebou horší. Takže nevadí." Hlesl jsem. ,,Jo a promiň. Jen jsem dost unavený z ničeho." Omluvil jsem se za to předtím a jedl.

,,V pohodě... Už jsem si myslel, že mě chceš praštit." Zamumlám si spíše pro sebe. ,,To máš z toho, že si šel tak pozdě ven a pozdě si i přišel." Řeknu mu, co si myslím. Dojedl jsem, protože jsem si toho moc nedal. Vstal jsem a odnesl své nádobí do dřezu. ,,Jinak děkuji za pochválení jídla." Hlesl jsem.

,,Ani ne. Přišel jsem chvíli po deváté." Hlesl jsem a kývl. Dojedl jsem chvíli po něm a taky to odnesl. ,,Tak já jdu. Zatím." Usmál jsem se a šel na chodbu. Obul jsem se

,,Ahoj..." Odešel jsem do pokoje. Ještě mám čas než půjdu. Já vlastně jen vstal z důvodu, abych mu udělal jídlo. Lehl jsem si a zavřel oči.

Odešel jsem a šel rovnou do školy. Příští týden to bude pohodlnější. Přišel jsem do školy a hned do třídy. Otevřel jsem tašku a zjistil, že mám učení ze včera... No to snad ne... Povzdechl jsem si. Vstal jsem a poprosil Uraraku o půjčení učebnice. Ona sedí s Tsuyu, takže by měly spolu, ale já jsem sám.

Povedlo se mi usnout a krásně se mi spalo. Dneska budu muset napsat do té druhé práce, že to nezvládám. Bych tam snad jednou omdlel a pak bych musel já zaplatit za to, co se tam ukradlo. Nah...

Půjčil jsem si pár věcí a sedl si. Pak normálně jsem se učil celý den jako obvykle.

Dneska jsem byl doma už ve tři. Ano, až tak brzo. Prej něco tam mají na práci, při které mě nechtějí, tak mi dali dost dlouhé volno. Dokonce ani zítra nebudu muset jít do práce. Tak se uvidí, jak to tam zvládnou, i když to zvládli i předtím než jsem k nim přišel. Hm.... Teďkom domluvit tu druhou práci a je to. Přišel jsem do pokoje a čekal mě tu můj kocourek. Přisypal jsem mu nějaké granule do misky a dal i čistou vodu. Možná bych ho měl pustit a seznámit se s kočkou, ale zase se bojím. Přece...no...uhm... Co jiného by dělal kocour a kočka? Nah! Telefonoval jsem do druhé práce a začal si to domlouvat. Nechal jsem tedy otevřené dveře a to nahned kocour zmizel.

Po škole jsem se vrátil domů a byli asi čtyři hodiny. Vešel jsem a uviděl toho kocoura a kuličku ležet na pelechu. Oh. Takže doufám, že nemá koťata, ale to je brzy na ty dva ještě.

Přišel jsem ze sprchy. Jen v ručníku kolem pasu a měl jsem na hlavě ručník, s kterým jsem si drbal vlasy. Zastavím se v pohybu a kouknu na něj. ,,Máš hlad?" Optám se ho.

Hm? Nekoukat na tělo. ,,Najím se až později." Hlesl jsem. ,,Ti dva už se seznámili a vypadá to, že budou v pohodě." Bál jsem se, že by se třeba prali nebo tak. Sundal jsem si boty a šel si odnést tašku do pokoje.

,,Oh... To asi ano." Odešel jsem do pokoje a tam se oblékl. Kdybych věděl, kdy přijde, tak bych se tak neukázal. Ugh... Převlékl jsem se a hned šel hodit ručníky do koupelny.

Sice nemusím milovat. Ale tělo mě přitahuje. Akorát mě mrzí, že je tak moc hubený. Je to nezdraví a potřebuje víc jíst. Dám si sprchu teď já. V pokoji jsem se rovnou převlékl, vzal si něco na spaní a šel do koupelny.

Vešel jsem do koupelny a pověsil ručníky. Když jsem odcházel, tak jsem se málem srazil s Midoriyou. ,,Promiň." Obejdu ho a jdu do pokoje.

,, Promiň." Řekl jsem taky a zavřel dveře. Svlékl jsem se a vešel do sprchy. Pak budu muset vyprat. Osprchoval jsem se, osušil se a oblékl si kraťasy na spaní. Pak jsem šel do kuchyně.

Astrální poznání -Tododeku- [Twoboys] (Done)Kde žijí příběhy. Začni objevovat