Bad Boys [Marcus & Martinus]

Nic

Martinus
Seděl jsem v pokoji a mrzutě koukal před sebe. Nudil jsem se. Byl jsem tu zavřený už celou věčnost.

Včera mi totiž bylo zakázáno chodit dolů, kvůli té večeři se Smithovou.

Celý večer jsem tak byl nucen poslouchat, jak se tam dole všichni baví a aby toho nebylo málo, musel jsem pak ještě hodiny poslouchat smích a pomluvy svého bratra a jeho údajné přítelkyně.

„Tinusi, pojď už dolů! Snídaně!" zavolala na mě máma.

Rychle jsem vyskočil na nohy a rozběhl se dolů s úmyslem dát si pořádnou snídani.

Zastavil jsem se však těsně pod schody a svou pozornost jsem věnoval lidem v předsíni.

„Ještě jednou děkuju." zamumlal s úsměvem můj bratr.

„Vůbec nemáš zač." uculila se hloupě Annie a přehodila si přes sebe tenký kabát.

Najednou se k ní Marcus výrazně přiblížil a své dlaně položil na její boky.

Nelíbilo se mi to, ani trochu. Nechtěl jsem být svědkem toho, co se chystali dělat, ať už to bylo cokoliv.

„Ehm, ehm." odkašlal jsem si, aby si mě všimli.

Oba se otočili mým směrem a když spatřili mou tvář, oba se zamračili.

Marcus protočil očima a něco jí pošeptal. To jsem však neslyšel.

„Tak se měj hezky, princezno. Uvidíme se v pondělí." stáhl si ji do objetí a následně ji vyprovodil před dům.

Hned, co jsem uslyšel slovo, kterým ji nazval, zašklebil jsem se. Prý princezna, to určitě.

„Tinusi, snídaně!" vyrušila mě opět máma volající z kuchyně.

„Už jsem tady." uklidnil jsem ji, když jsem došel do kuchyně.

Posadil jsem se ke stolu. Máma přede mě položila talíř s míchanými vajíčky a pečivem.

Po nějaké době se dostavil i Marcus a s úsměvem se usadil vedle mě.

„Tak, jak to včera šlo?" zeptal jsem se provokativně.

„Super." prohodila máma ledabyle.

„Ano, bylo to skvělé." zamumlal Marcus s pusou plnou rohlíků. „Kde je vůbec Emma, mami?" změnil rychle téma.

„Jeli s tatínkem nakoupit." řekla máma a sundala si špinavou zástěru.

Já i můj bratr jsme pouze nezaujatě pokývali hlavou.

Najednou v kuchyni zavládlo ticho. Máma se opírala o kuchyňskou linku a spokojeně usrkávala své kafe. Marcus vedle mě hltal svou snídani a já jsem přemýšlel, jak to tu trochu oživit.

V podstatě celý včerejší večer jsem byl na internetu, tudíž jsem se snažil vzpomenout si, jestli jsem zde nedozvěděl něco zajímavého.

A potom mě to trklo.

„Tak co, těšíš se na ples?" šťouchl jsem do Marcuse mírně.

„Co? Jaký ples?" zvedl ke mně oči nechápavě.

„Ty jsi nečetl školní web? Je tam toho plno." pokrčil jsem rameny.

„O čem to mluvíš?" zamračil se Marcus.

„Tento pátek naše škola pořádá velký školní ples a měl by tam jít každý student. Prý se to pořádá každý rok a vždycky tam jdou úplně všichni." objasnil jsem mu vše, co jsem se včera dozvěděl.

„To zní zajímavě. Doufám, že tam oba půjdete." zapojila se do naší konverzace mamka.

„No, nevím, moc se mi do toho nechce." pokrčil rameny Marcus.

„Oh, to bude určitě tím, že by sis musel najít partnerku a to bys nezvládl, že?" zasmál jsem se.

„Vždyť má tu svoji princeznu." protočila očima máma.

Nechápal jsem její chování. Myslel jsem, že to včera proběhlo dobře. Ona však nevypadala příliš nadšeně z toho, že měl Marcus přítelkyni.

„Co máš s Annie za problém?" podíval se můj bratr na mámu.

„Nic." prohodila ironicky a znovu si usrkla z malého hrníčku.

„Nic? Myslíš, že jsem vás v noci neslyšel?! Vždyť-" musel jsem ho přerušit.

Většinou z něj moc hrůzu nemám, ale momentálně to vypadalo, že by byl schopný zabíjet.

„Uklidni se." přerušil jsem ho. „Stejně se Annie nezeptáš, takže to nemusíte řešit." uchechtl jsem se.

„A koho jiného bych tam měl asi pozvat? Jasně, že se jí zeptám." svraštil obočí naštvaně.

„Nezeptáš." uchechtl jsem se znovu.

„Proč?"

„Protože na to nemáš. Budeš se stydět, takže to téma vždycky radši zamluvíš a najednou bude pátek a ty se budeš dívat jak tam Annie tančí s někým jiným." zasmál jsem se.

„Martinusi!" zavrtěla hlavou máma, aby mi naznačila, ať takové věci neříkám.

Marcus sklopil hlavu. Věděl, že mám pravdu. Vždycky měl velký problém s tím, mluvit s holkama. Mně to šlo vždycky samo.

„Však ty ještě uvidíš..." zamumlal můj bratr téměř nesrozumitelně.

Já jsem ho však slyšel a musel jsem se tak znovu uchechtnout.

Byl jsem si jistý, že pokud se jí nezeptá, což neudělá, ona bude ochotna tam jít s někým jiným.

Zlomí mu tak srdce a já od ní budu mít konečně pokoj.