The Fate - Vkook/Taekook [k.th x j.jk]

10. Kapitola

„Nechápu tě," vydechl Taehyung a roztřesenou rukou si vzal jablko. Jungkook se na něj pousmál a dál jedl nudle. „Co nechápeš? Snažím se být milý..."
„Přesně to nechápu..." Taehyung si kousl do jablka a sklopil hlavu. Jungkook si povzdechl a odložil hůlky. 
„Nevím, proč se k tobě takhle hnusně chovají, když jsi normální člověk... jsi fajn, jen bys se sebou neměl takhle nechat zacházet."

„Proč ne, když to tak má být..." zamumlal tiše a dál kousal kousek jablka. Jungkook se zamračil a vytáhl z batohu pití, které mu nabídl. „To je blbost, proč si myslíš, že je správné tvé utrpení?"
„Já si to nemyslím... já to vím. To je prostě... osud," vydechl Taehyung a napil se. Jungkook se na něj posmutněle podíval a skousl si ret. „Ty... j-jaký máš osud?"

„Být navždy sám, nešťastný... nic neobvyklého," řekl Taehyung, přičemž se mu začaly lesknout oči. „Já... promiň. Už musím."
A byl pryč... 
Jedna vteřina a Jungkook seděl v prázdné třídě sám... 
„Ach jo..." povzdechl si, sklidil to tam a vrátil se do jídelny, kde jenom vrátil tác a vzal si další dvě jablka. „Třeba ho najdu..." zamumlal si pod vousy a chtěl vyjít z jídelny, ale zastavil ho Hoseok.

„Kooku, můžeš na chvilku?" zeptal se Hoseok tiše a Jungkook přikývl. „Víš... um, poradím ti jedno. Drž se od Taehyunga dál..."
Jungkook se zamračil a udělal malý krok zpátky. „Proč bych měl? Potřebuje pomoct."
„Věř mi... nepotřebuje. Ať už chce nebo ne, tak ničí lidi a nechci, aby zničil i tebe..." řekl tiše Hoseok a Jungkook se zamračil. „To je píčovina, Hobi... člověk, který je sám není nebezpečný ostatním," odmlčel se a udělal krok zpátky, „ale sám sobě."
A potom se Jungkook rozeběhl z jídelny s cílem najít Taehyunga.

„T-tak moc to bo-bolí..." vzlykl Taehyung, chytil se za kus mikiny a přitiskl si k sobě kolena. „A-ať to ode-odejde, pro-prosím..."
„B-budu na-navždy sám pří-přísahám, jen a-ať to přestane... prosím," prosil tiše Taehyung a kolíbal sebou dopředu a dozadu. Po pár minutách usnul na střeše, která se stala jeho únikovým místem...

„Ahh... tady jsi," vydechl Jungkook, když po několika dlouhých minutách hledání našel Taehyunga, ležícího na zemi. Jungkook k němu přišel a zjistil, že se klepe zimou. „Bože, co to vyvádíš..."
Sáhl mu na rameno a začal ho budit. „Taehyungu, pojď dovnitř... mám tu pro tebe ještě jablko, jelikož si tamto nechal spadnout na zem," usmál se Jungkook a Taehyung se posadil. S Jungkookovou pomocí vešel zpátky do školní budovy a rozespale si sedl na schody. 

„Odejdi... nemíchej se mi do života, protože tím porušuješ všechna pravidla."

----

Dobrou noc, sladké sny a zítra vám přeji dobré ráno ^^

Přeji vám také hodně štěstí po celý týden <3