Taehyung byl dost zaražený, ale rozhodl se mu to vrátit. Taehyung mu chytil boky a stiskl mu je. Jemně ho políbil, nasál jeho spodní ret a skousl ho mezi zuby. Potom jeho ret pustil a rty mu přiložil ke krku, na který mu vtiskl pár polibků. Rty se dostal k jeho uchu, rukama zatlačil na jeho zadek tak, že se jejich klíny natiskly na sebe a potom mu tam zašeptal: „Kdybych mohl, vzal bych si tě tady a teď a neřešil bych, pokud bys křičel nebo ne, jelikož bych nebyl jemný."
Jungkook cítil, jak nad jeho slovy jemně tvrdne a tak tiše zavzdychal. Taehyung ho plácl po zadku a odtáhl se. „A teď už běž domů nebo to vážně udělám," vydechl Taehyung a políbil ho na líčko. Jungkook zčervenal a natiskl se na Taehyunga. „Nechceš přespat u mě?"
„Jungkookie, nemyslím si, že by to byl dobrý nápad, když tam máš rodiče... Určitě tě chtějí mít pro sebe," řekl Taehyung a objal Jungkooka, „a můžeme se vidět zítra odpoledne..."
„Jo, to je pravda jen... mám divný pocit," zašeptal Jungkook a Taehyung ho políbil do vlasů. „Je to jen poci-"
„No, fajn... umm, tak ahoj," přerušil ho Jungkook a odtáhl se z objetí. Taehyung si povzdechl a políbil Jungkooka na spánek. „Dobrou noc, Jungkooku..."Jungkook vyšel k sobě domů a po celou cestu měl opravdu divný pocit. Nebyl to pocit, že by ho někdo pronásledoval nebo něco takového... Jen se mu klepaly ruce a bušilo srdce zničehonic dvakrát víc.
Kdyby jen Taehyung šel s Jungkookem... Nestalo by se to, co se stalo...
----
Ještě jednu?~
ČTEŠ
The Fate - Vkook/Taekook [k.th x j.jk]
Fanfiction<Dokončeno> Lidé dovršení patnácti let zjistí svůj osud a nemohou se mu vyhnout. Kim Taehyung - věčně usměvavý chlapec. Jeho osud ho ale změnil. Co když se jeho osud, ze kterého vyplývá, že má být navždy sám, se protne s úplně opačným osudem...