Taehyung se ještě více schoulil do klubíčka a tiše zasténal bolestí. Jungkook se na něj podíval a frustrovaně si povzdechl. „Aish... chci ti pomoct..." vydechl Jungkook a Taehyung zakroutil hlavou. „V poho-dě."
Jungkook ho opatrně objal a tiše broukal nějakou melodii. „Mám tě rád Tae... nechci, abys trpěl..." zašeptal Jungkook a stiskl Taehyunga více v objetí. Zabořil mu obličej do hrudi a poslouchal jeho rychle bijící srdce.Zničehonic bolest začala ustupovat a Taehyung byl klidnější. Jungkooka ale neodstrčil, naopak mu objetí opětoval. „Bolest ustoupila..." zašeptal Taehyung a Jungkook neodpověděl. Taehyung si uvědomil, že Jungkook za těch pár minut stihl usnout...
„Děkuju za dnešek Jungkookie. I když si to tak nebral... bylo to rande," zašeptal Taehyung a stiskl ho více u sebe. Potom zavřel oči a nechal stéct jednu slzu po jeho tváři.
Taehyung se opět vyspal a to bez komplikací. Tentokrát to byl ale on, kdo se probudil jako první a chtěl Jungkookovi udělat snídani do postele.
Jungkook se mu líbil... a to hodně. Přiznal si to, i když by to tak být nemělo. Jenže nemohl s ním být kvůli svému osudu. Rychle zatřepal hlavou, začal dělat vajíčka a míchat je. Potom našel nějaký džus, nalil ho do skleničky a vyšel nahoru. Jungkook stále sladce spal, objímal deku a poklidně dýchal. Taehyung to všechno položil na noční stolek a sedl si k Jungkookovi.
„Jungkooku..." zatřepal s ním, ale neprobudil ho. Snažil se ho vzbudit několik dlouhých vteřin a potom ho konečně vzbudil. „U-uhh... chtěl jsem ti oplatit tu snídani včera, tak tady..."
Jungkook se ospale usmál, sedl a protáhl se, přičemž ze sebe ještě vydal roztomilé písknutí. „Děkuju, hyung..."----
Ještě jedna a půjdu spát ^^
Zítra budu na odpolední, takže nebude až taková aktivita, ale večer se pokusím něco napsat ^^ Případně zbývá neděle >< <3
![](https://img.wattpad.com/cover/200543103-288-k544311.jpg)
ČTEŠ
The Fate - Vkook/Taekook [k.th x j.jk]
Fanfic<Dokončeno> Lidé dovršení patnácti let zjistí svůj osud a nemohou se mu vyhnout. Kim Taehyung - věčně usměvavý chlapec. Jeho osud ho ale změnil. Co když se jeho osud, ze kterého vyplývá, že má být navždy sám, se protne s úplně opačným osudem...