Taehyung si lehl do nevyhřáté postele a jen co se přikryl, tak se stočil do klubíčka kvůli bolesti. Tiše sykl, chytil se za hruď a začal zhluboka dýchat. Každý jeho nádech ho bolel a výdech stejně tak. Taehyung se snažil bolest ignorovat a být v klidu, ale nějak mu to nešlo.
Bolest začala být více nesnesitelnější a on se snažil nevyjeknout bolestí. Až bolestivě se kousl do ruky a nechal slzy, aby mu stékaly po tvářích.„Pro-prosím, už-už ne..." zašeptal tiše a potom mu přišla další rána. V hlavě se mu začala opakovat ta samá slova jako na jeho narozeniny a on jen přikyvoval. „Pro-prosím..."
Jenže potom ho chytila taková křeč, že to nevydržel a hlasitě vzlykl. Rychle se schoval pod deku, kousl se do ruky a snažil se o to, aby se to neopakovalo.Naštěstí nikdo nepřišel a tak mohl dál tiše vzlykat a svíjet se v bolestech. Bolest neustupovala ani po pár minutách a tak Taehyung dál trpěl...
„P-pro-sím..." vzlykl vyčerpaně a potom kvůli bolest upadl do bezvědomí...
„Taehyungu? Vstávej, musíme do školy..." zašeptal Jungkook a jemně zatřásl s Taehyungem. Taehyung ale dál spal a Jungkook si nemohl nevšimnou pár kousanců na jeho ruce, opuchlých očí a suchých cestiček od slz.
„Tae," oslovil ho více nahlas a zatřásl s ním pořádně. Taehyung se vylekaně posadil, odsunul se od Jungkooka a začal zběsile dýchat. „Bože, to mi nedělej," zašeptal Jungkook a chytil se za hruď. „Lekl jsem se tě."
„P-promiň..." zamumlal omluvně Taehyung a Jungkook mávl rukou. „Tvé věci už jsou suché, máma je ještě večer vyprala, tak je máš tady na židli," ukázal na židli u stolu a šel ke dveřím.
„Dole je snídaně, tak se oblékni a přijď."----
Jelikož jsem trošku hodně unavená, tak už jdu spát, hehe...
Přeji vám dobrou noc a sladké sny ^^
ČTEŠ
The Fate - Vkook/Taekook [k.th x j.jk]
Fanfictie<Dokončeno> Lidé dovršení patnácti let zjistí svůj osud a nemohou se mu vyhnout. Kim Taehyung - věčně usměvavý chlapec. Jeho osud ho ale změnil. Co když se jeho osud, ze kterého vyplývá, že má být navždy sám, se protne s úplně opačným osudem...