The Fate - Vkook/Taekook [k.th x j.jk]

29. Kapitola

Dny ubíhaly, Jungkook s Taehyungem stále navazoval kontakt a nikdo je neotravoval, protože byl Sehun a jeho přátelé na měsíc vyloučeni ze školy. Jungkook se stále přátelil s ostatními a snažil se je nějak dát dohromady s Taehyungem, aby si nemusel pořád půlit svůj čas...

„Jungkooku!" povzdechl si Jimin a svalil se na jeho postel. Jungkook protočil očima a dál se hrabal ve svém šatníku. „Už si tam hledáš celou půlhodinu nějakou košili..."
„Tak jako sorry, ale nepůjdu do divadla v mikině... k tomu máma by mě nepustila v mikině," zasmál se Jungkook a Jimin si povzdechl. „Nudím se, tak přestaň."
„Nemusel si sem chodit," řekl Jungkook nepříjemně a Jimin ho plácl přes zadek. „Však víš, že něco potřebuju půjčit... Jin má až moc široký ramena, takže od něj asi těžko."
„Mohl ses zeptat Yoongiho nebo Hoseoka. Yoongi je pořád stejně malej jako ty," rýpl si Jungkook a už schytal další ránu od Jimina. „Jau, idiote..."
Domem se rozezněl zvonek, Jungkook se na Jimina otráveně podíval a řekl: „Vidíš, to je kvůli tobě... určitě si chtějí sousedi stěžovat na tvé znuděné vzdychání."

Jungkook došel dolů, zakřičel, že už jde jelikož se domem rozeznělo další zvonění. Otevřel dveře a nemohl uvěřit tomu, koho viděl. 

Taehyung tam stál, růžové tváře, skleněné oči celý promočený a zmrzlý, jelikož venku byla sněhová bouře. 
„Panebože! Zbláznil ses?!" vyjekl Jungkook, chytil Taehyunga za zmrzlou ruku a vtáhl ho k sobě. Taehyung se skoro nemohl ani hýbat, jelikož měl zmrzlé končetiny. „Co se ti stalo?!"
Jungkook ho ihned začal svlékat, ale když viděl, jak Taehyung sotva stojí, tak z něj sundal pouze bundu a vzal ho do náruče. 

„Chime! Zvedni svůj línej zadek a pojď sem mi doprdele pomoct!" zakřičel Jungkook a přitiskl si Taehyunga ke svému hřejivému tělu. „J-já ne-nechtě-těl..." vykoktal ze sebe Taehyung a více se k Jungkookovi přitiskl. „Teď nemluv..." zašeptal Jungkook a Jimin se k nim přiřítil.

„Ježiši, co to-"
„Nemluv kurva a sundej mu ty boty. Potom připrav čaj, dělej!"

----

Občas se cítím jako zmrzlinka. :) Třeba teď...

Give me love :(( Láska mě zahřeje :<

BTW. nějak ke mně nedošlo štěstí... asi přišlo pouze k vám. Zaspala jsem do školy a jelikož dojíždím, tak to bylo komplikovanější a nakonec fuck it:)

Nu což... :)

Mám náladu na psaní, mhm... :) 

Tak že bychom se dokázali konečně posunout v příběhu? ><