Po snídani se rozhodli jenom tak projít, popovídat si a Jungkook Taehyunga doprovodil domů. „Tak si užij svátky," pousmál se Jungkook a Taehyung se zamračil. „No, Vánoce a tak... už jsou prázdniny," zasmál se Jungkook a Taehyung se plácl do čela. „Úplně jsem na to zapomněl!"
Rychle vyběhl schody a nechal Jungkooka stát před vchodem. Vrátil se a rozklepanou rukou Jungkookovi podal menší krabičku. „T-to je dárek k Vánocům... sice je neslavím, ale chtěl jsem ti udělat radost, jelikož si mi hodně pomohl..."Jungkook se usmál a otevřel ho. Byl tam hodně pěkný stříbrný náramek, který mu Taehyung pomohl zapnout.
„I já tu pro tebe něco mám," zasmál se Jungkook a podal mu dárek, který schovával v batohu. Taehyung ho rozbalil a usmál se, když viděl hodně pěknou mikinu. „Vidím na tobě pořád nějaké větší černé mikiny a tak jsem si řekl, že bych ti mohl nějakou dát... Potom tam máš i takovou drobnost."
„Moc děkuju..." vydechl Taehyung a skousl si ret. Slzy se mu vehnaly do očí, když se podíval na tu drobnost...
Prstýnek s jeho jménem a datem narození. „Oh, Tae... proč pláčeš?" zeptal se něžně Jungkook a Taehyung se uchechtl. „Jen... dlouho jsem nedostal žádný dárek. Je to hodně pěkné."Jungkook ho objal, omotal si ruce kolem jeho krku a Taehyung ho opatrně objal kolem pasu. „Kdyby cokoliv, tak mi ihned volej... V noci tě nějak objetí uklidnilo, takže klidně přijedu, když budeš potřebovat."
„Děkuju... ale nechci tě za-"
„Nezatěžuješ, budu alespoň více klidný," zašeptal Jungkook a odtáhl se. Taehyung měl stále ruce na jeho bocích a Jungkook kolem jeho krku. Potom si rychle odkašlal a odtáhl se. „Tak... užívej. Ahoj..."Oba dva se rozloučili a v noci mysleli na toho druhého... Taehyung kupodivu neměl nějaké extrémní bolesti, což se divil, ale rozhodně si nestěžoval.
----
Dobrou noc zlatíčka ^^
Přeji vám dobrou noc a sladké sny <3
ČTEŠ
The Fate - Vkook/Taekook [k.th x j.jk]
Fanfiction<Dokončeno> Lidé dovršení patnácti let zjistí svůj osud a nemohou se mu vyhnout. Kim Taehyung - věčně usměvavý chlapec. Jeho osud ho ale změnil. Co když se jeho osud, ze kterého vyplývá, že má být navždy sám, se protne s úplně opačným osudem...