The Fate - Vkook/Taekook [k.th x j.jk]

34. Kapitola

Taehyung došel na snídani, kde se s ostatními nasnídal a nakonec vyšli do školy. Jungkook a Jimin do sebe pořád nějak rýpali a tak vedle nich v tichosti chodil. 
„Hej, idiote, přestaň!" zakřičel Jimin, když mu Jungkook hodil do obličeje sníh. Jungkook se zasmál a hodil po něm další kuličku sněhu, jenže netrefil Jimina... ale Taehyunga.

„Pardon!" vyjekl Jungkook a Taehyung mávl rukou. Jungkook si povzdechl, když na to nijak nereagoval. Po celou cestu bylo až ubíjející ticho, ale nikdo to nekomentoval.
Když se ale Jungkook a Jimin zastavili a čekali na Hoseoka, tak Taehyung nečekal. 
„Tae, kam jdeš?" zeptal se hned Jungkook, když viděl, jak Taehyung vyšel ke škole. Taehyung pokrčil rameny a šel dál. Jungkook si povzdechl, ale nešel za ním... 

Jungkook se po pár minutách pozdravil s Hoseokem a Yoongim, za kterými hned šel Namjoon s Jinem. „Oooh, copak to tu máme?" zasmál se Hoseok nad tím, jak Namjoon držel Jina za ruku. Jin mírně zčervenal a Namjoon protočil očima. „Nekomentuj to."
„Copak nemám komentovat? To, že jsi konečně sbalil svého crushe?" ušklíbl se Hoseok a Jin zčervenal ještě víc. Namjoon se zasmál a přikývl. „Jasný, jasný... jdeme?"

Všichni se společně rozešli ke skříňkám, kde se připravili a Namjoon Jina jemně políbil na tvář. „Tak na obědě, Jinie," mrkl na něj a Jin se tiše zasmál. „Na obědě..."
Jungkook se zasmál a poplácal Jina po zádech. „Mhmm... tady je někdo už zadaný~"
Jin ho praštil a zasmál se. „Kdybys nebyl slepý, nebyl bych jediný zadaný."

Jin odešel a nechal tak Jungkooka zamyšleného s nechápavým pohledem, který propaloval jeho záda. „Hej! Co si tím myslel?!"

----

Aish, hledala jsem pěkně dlouhou dobu chuť k napsání této kapitoly, ale YAY! Dopsala jsem jí ><