The Fate - Vkook/Taekook [k.th x j.jk]

5. Kapitola

„Jungkooku!" zakřičel Hoseok a vyrušil tím Jungkooka z přemýšlení nad tím chlapcem. Jungkook poskočil, podíval se na Hoseoka a pousmál se. „Ahoj..."
„Promiň, že jsem tak odběhl, jen mě někdo volal," řekl omluvně Hoseok a Jungkook nad tím mávl rukou. Za Hoseokem se objevilo dalších pár chlapců... „Tohle jsou mí přátelé... napadlo mě, že bychom se mohli tak nějak spřátelit."

Jungkook s vřelým úsměvem přikývl a mírně se předklonil. „Jsem Jeon Jungkook... první ročník teď," řekl slušně a chlapci se zasmáli. „Jsem Namjoon a tohle je Yoongi. Chodíme do třeťáku..."
„Páni... to je pěkné," vydechl Jungkook a oni přikývli. Začali se s ním bavit, ale Jungkook pořád pohledem uhýbal na onu lavičku, na které stále seděl stejný chlapec. 

„Jungkooku? Na co tam pořád koukáš?" zasmál se Hoseok a Jungkook zakroutil hlavou. Poškrábal se na zátylku, podíval se na to místo, ale chlapec už odešel. „Na... nic."
Chlapci se zasmáli nad jeho výrazem a mávli rukou. „Máme v plánu zajít do kavárny, připojíš se k nám?" zeptal se Namjoon a Jungkook se podíval na čas. „Pardon, ale měl bych zajít asi domů... máma."
Hoseok jen přikývl a pousmál se. „No nevadí, tak třeba zítra."
„Určitě, tak zatím!" 

Jungkook se odpojil od skupiny a zavolal mámě. „Ahoj, jsi doma?"
„Ne, musela jsem zůstat v práci déle, copak?"
„Jen tak jsem se ptal..." 

Jungkook si všiml, jak jeho autobus odjíždí a tak se rozeběhl, aby ho stihl, jenže...

Jeho cesta se střetla s někoho dalšího a s velkou ránou oba dva spadli na zem. „Sss-... auch. J-jsi v pořádku?!" vyjekl Jungkook, šel na všechny čtyři a pomalu přišel k tomu člověku, koho srazil.
„Je mi fajn... pardon." Chlapec sklopil ještě víc svou hlavu a začal si sbírat věci, které mu popadaly. Jungkook se rychle zvedl a s posledním pohledem na chlapce nastoupil do autobusu.

Sedl si k okénku a podíval se nenápadně ven. Ten chlapec tam stále byl, ale už nebyl sám...
Objevila se tam nějaká skupina, která mu shodila věci z rukou a strčila ho na zem. Jungkook chtěl znovu vystoupit, jenže se zničehonic autobus rozjel a on místo toho spadl na zem v autobuse. 
„Do háje..." zaklel tiše a vrátil se na své místo. 

S hlavou plnou myšlenek na chlapce se Jungkook nemohl na nic soustředit celý den.

----

Trošičku pozdě, ale nevadí ><