The Fate - Vkook/Taekook [k.th x j.jk]

90. Kapitola

Taehyung s Jungkookem zčervenali a nevěděli co říct. „J-já... omlou-omlouvám se," vykoktal Taehyung a Jungkook nic neřekl. Jen dál tiše jedl a jeho táta se tomu neskutečně moc smál. „No tedy Taehyungu... Vypadá to, že máš dobré výkony, když jsi donutil Jungkooka takhle křičet. Takhle nekřičel ani jako malý, když jsme mu dávali na holou."
„TATI!" vyjekl Jungkook a postavil se. Potom naštvaně odešel z kuchyně a Taehyung tam jen seděl. Potom se tiše zasmál a Jungkookův táta taky. 

Jungkook se po minutě vrátil a vzal si jeho snídani s sebou, přičemž se zamračil na Taehyunga. „No, tak co teď když-"
„A TY JDEŠ SE MNOU!" zakřičel Jungkook, chytil Taehyunga za ruku a začal ho táhnout nahoru. Taehyung si rychle vzal jeho snídani a s omluvným pohledem na Jungkookovi rodiče se nechal táhnout dál. 

„To bylo hezké vědět," zasmál se Taehyung, když byl s Jungkookem v pokoji. Jungkook se plácl do čela a spadl do postele. Taehyung ho plácl po zadku a Jungkook se na něj nenávistně podíval. „Nesahej mi na zadek."
„Včera ti to nevadilo," mrkl na něj Taehyung a začal dojídat svou snídani. 

Po snídani se oba dva znovu přesunuli dolů a tam je zastavila jejich máma. „Kluci, nechcete jít s námi do kina? Dává dobrá rodinná komedie, tak jsem si řekla, že by bylo pěkné jít někam jako rodina."

Rodina... Tohle slovo v Taehyungově mysli pořád létalo dokud do něj Jungkook nešťouchl. „Taehyungu, chceš jít?" zeptal se Jungkook potřetí a Taehyung se zarazil. „U-umm, pro-proč ne..."
Jungkook se zamračil a podíval se Taehyungovi hluboce do očí. Všiml si, že je má skleněné a tak se zarazil. „Co se děje?" zeptal se tiše a Taehyung si skousl ret. „Nic jen..."

„J-jsem rád, že mě be-berete jako součást rodiny... už dlouho jsem se cítil, jako bych do žádné nepatřil..."

----

Chcete abych dnes / zítra dopsala The Fate? ^^