The Fate - Vkook/Taekook [k.th x j.jk]

2. Kapitola

„Já ale nechci, mami, prosím..." hlesl malý chlapec s prosícím obličejem na svou matku, která se jen mírně usmívala. „Zlatíčko, říkám ti, že to bude dobré... najdeš si tam kamarády a Seoul je krásné město."
„Já chci ale být taky v Busanu... však tu mám Chimmyho a Jinnieho!" nafoukl tváře chlapec a jeho matka ho pohladila po hlavě. Potom mu podala krabičku s červenou stužkou a usmála se. „Všechno nejlepší, zlatíčko... vím, že sis přál nový mobil a teď budeš moct volat s Jiminiem a Jiniem každý den. Můžou nás někdy navštívit, ale už musíme balit, miláčku..."

„Jungkookie!" zakřičel vyšší chlapec před barákem a Jungkook vyběhl ven. „Jin-hyung! Jiminie!"
Chlapci skončili ve společném objetí s úsměvy na tvářích. „Jiminie, já tu nebudu moct být na tvé patnácté narozeniny..." fňukl Jungkook a Jimin se pousmál. „To bude dobré, ihned ti dám vědět, co si pro mě osud připravil,"

Jungkookovi začaly slzet oči a to jeho hyungové nechtěli. „Jungkookie, se mnou se budeš vídat za dva nebo tři roky každý den. Přestěhuju se do Seoulu..."
„A já se taky pokusím něco vymyslet!" řekl nadšeně Jimin a Jungkook se usmál.
„Díky, hyung... budu vám psát a volat každý den!"
„V to doufáme..." zasmáli se oba dva a Jungkook se k nim přidal.

Potom společně začali balit Jungkookovo věci a loučili se s ním, když odjížděl.
„Usmívej se!" zakřičel Jin a Jungkook se na ně usmál svým králičím úsměvem. Jenže mu steklo pár slz po tváři...
Všichni si zamávali a Jungkook potom odjel do velkoměsta, kde také oslavil své narozeniny a začal nový život.

A čekal ještě rok, aby zjistil, co si pro něj osud připravil.

----

Další bude až přijedu domů... ^^