The Fate - Vkook/Taekook [k.th x j.jk]

47. Kapitola

„Cože...?" zašeptal Jungkook a Jimin si odfrkl. „Nabouchal si Taeyeon, neslyšels?" zopakoval mu to s kapkou naštvanosti v jeho tónu. „Ale však-... co?"
Jungkook položil tác s jídlem na stůl a prohrábl si vlasy. „To není možný..."
„Ne? Tak se jí běž zeptat. Je myslím že v prvním patře u biologie," řekl mu Hoseok a Jungkook se ihned otočil a rozešel na chodbu. 

Jungkook doběhl na první patro a ihned viděl nějaké holky s Taeyeon. Jungkook k nim přišel a Taeyeon si ho hned přišla. „O-oh... ahoj Jungkookie," pozdravila ho trošku rozpačitě. Jungkook si skousl ret a pokývl. „Můžu s tebou mluvit?"
„Jo, samozřejmě," řekla ihned Taeyeon a Jungkook s ní šel do třídy, kde se zavřeli.

„Dobře... co to tu lítá po škole?" zeptal se ihned Jungkook a Taeyeon se zamračila. Jungkook si povzdechl. „To o... tobě a mně."
„J-jo, tohle... no víš," odkašlala si a schovala si ruce za záda, „měla jsem to dostat asi týden po té oslavě a když to nepřišlo ani po dalším týdnu, tak jsem šla k doktorovi, kde mi to potvrdil..."
„Jenže," odmlčel se Jungkook a prohrábl si vlasy, „jsi si jistá, že jsem otec já?"
Taeyeon sklopila pohled, jelikož se strašně červenala. 
„N-no... n-naposledy jsem něco s někým měla před rokem a teď s tebou, takže..." zamumlala Taeyeon a Jungkook si povzdechl. „Takže... v tom jsi."

„No... jsem," vydechla a snažila se zahnat slzy, „a-ale chápu, pokud mě n-necháš sa-samotnou, přece nikdo nechce mít dítě v sedm-sedmnácti letech," vydechla rozklepaným hlasem a Jungkooka jí bylo líto. 

Až divně ho zabolelo u srdce a to tím způsobem, jako ho zabolelo dříve. Tím... osudovým způsobem.

----

Dnes pouze jedna kapitola, jelikož jsem celý den vymýšlela scénky na školní vánoční akademii, kde budeme něco hrát a učitelka na mě prostě že: „Natálko, ty ráda píšeš, že? Mohla bys zkusit napsat scénář?" (téma 80. léta pop, cool)

A prostě jen... well, shit.

Takže super :)

Konečně se jdu vykoupat:) 

bAI bAi:)