We Made It Together [M&M]

16

,,Ahoj Anne," pozdravila jsem vždy usměvavou Gerd-Anne, která nás všechny vítala, a hned potom ji objala.  ,,Tak jak to zvládáte? Všechno na kontrole dobrý?" vyptávala se hned, přičemž zbytek rodiny už si sundaval boty a přivítával se s Ticem. ,,Zvládáme to tak nějak dobře, Darcy ani neví, že se něco stalo, ale Elin doslova trpí. Pořád chce chodit a když jí včera na kontrole řekli, že už může zkusit ťapat, tak to okamžitě začala zkoušet a i přestože to bolí, tak to zkouší znovu a znovu, prý by jí to bolet neměla, ale opak je pravdou no," povzdechla jsem si a jako ostatní jsem vešla dovnitř. Zatímco já jsem si zouvala boty, Anne nad něčím přemýšlela a nakonec řekla svůj návrh.

  ,,Víš, jak tu máme teď ten bazén, jak Marcus říkal, že se chcete vy dva vykoupat?" zeptala se a já hned přikývla. ,,No, co s ním?" zeptala jsem se malinko nechápavě. Jak tohle pomůže Elin? ,,Možná byste mohli zkusit tam vzít i holky, speciálně tu Elin, že by jí to mohlo pomoct s těma ránana. Není tam ještě chlor a je to prostě čistá teplejší voda, tak třeba předtím než jí budete ty nohy muset převázat samy, to nezní špatně, ne?" navrhla a já trochu přikývla. ,,Jo, to bychom mohli zkusit, ale teď už jdem asi na zahradu, než se tu vevnitř unudí," zasmála jsem se a hlavou kývla na dvojčata, Darcy a Elin, a dvojčata, Marcuse a Martinuse. Anne ještě řekla něco ve smyslu, že mi dává za pravdu a odcházela jim říct, že jdeme už ven.

  Pomalými kroky jsem šla za ní a přemýšlela, jak se z nějakého koupání v bazénu vymluvím. Těžko budu vysvětlovat modřiny na břiše,od bouračky už jsou to tři týdny, takže by poznali, že to není z toho a i ten krk z toho, jak mě za něj držel mám pěkné fialový. Naštěstí ale makeup zabírá a nic není vidět. Jenže Marcus něco tuší. V nemocnici řekli, že s ránou je všechno v pořádku, ale já doma pořád skuhrám bolestí, i když se snažím to nejak skrývat. Ale ono to prostě nejde. Břicho bolí pořád a víc a víc. Jsou to jen ty stupidní modřiny, ale mám strach. Co když se něco fakt stane, Marcus se o tom dozví a kluci jemu a holkám ublíží? Co když je doopravdy rozřeže na kousíčky?

  ,,Mámí!" zaječela Darcy, čímž mě vyrušila z mého tranzu a já si teprve teď uvědomila, že už stojím na zahradě. ,,Copak je, Darcy?" zeptala jsem se a začala ji někde na zahradě hledat. Když jsem ji konečně pohledem našla, seděla na Ticovo zádech a dělala, že je to její kůň. Tico i s ní vesele pobíhal a vedle nich se motal Sammy. Trochu jsem se tomu zasmála, ale přecházela směrem k nim, abych ji vzala, protože jinak by Ticovi zničila páteř.

  ,,Tico, pojď sem!" zavolala jsem na něj a on se hned otočil a vyběhl za mnou. Za chvilku už stál přede mnou a já mu ze zad sundala Darcy. ,,Jseš šikovnej," pochválila jsem ho a podrbala.

  ,,Můžu si ji půjčit?!" zajekla najednou odněkud Emma, až jsem Darcy malém pustila. Já se tady bojím Brandona, Tobiase a Antona a ona najednou Emma vyjekne. Vlastně za to ani nemůže. ,,Hlavně s ní zase neblbni, vždyť víš, jak jste obě dvě minule skončily nemocný," kárala jsem ji a předala jí Darcy. Když na to tak vzpomínám, není to tak dávno, co se ta jejich nemoc stala. Vlastně byla způsobena tím, že Emma s Darcy, ale i Elin spadly do vody někdy v pěti stupních no a samozřejmě, že všechny onemocněly a kdo se o ně všechny staral? Ano, byla jsem to já. Anne totiž byla něco zařizovat v Oslu a nikdo jiný by se o ně prostě nepostaral.

   ,,Em?" zašeptal mi Marcus těsně vedle ucha a přešel hned za mě. ,,Běž se převlíct, třeba se ti od všeho uleví," přemlouval mě, ale já mu na to ani kývnout nechtěla. ,,Jo! Em, pojď sem! Je to perfektní!" zavolal na nás Tinus, který už byl nějakou chvíli ve vodě. Toho jsem si upřímně ani nevšimla, jsem dnes hodně mimo. ,,Jo, jen si vezmu ty plavky," povzdechla jsem si a šla si je tedy vyndat z jedné tašky z kočárku, ve kterém seděla Darcy, problém byl ale ten, že přitom se mi vyhrnulo triko a byly vidět ty ne moc hezký modřiny, na které se bohužel stihla Anne podívat. Triko jsem si rychle stáhla zpět a beze slova se vydala převléknout dovnitř.

  Vešla jsem do koupelny, kde jsem se zamknula a začala si pomalu nejdříve stahovat kalhoty a celkově si převlékt spodní díl plavek, jenže když přišel čas na svrchní, nějak se mi nechtělo. Nakonec jsem se ale přemluvila a i přes tu hnusní jizvu a modřiny jsem si tedy převlékla celá. Podívala jsem se na sebe do zrcadla a chtěla se rozplakat. Vždyť to mám až do krve. Pořád. I po tom týdnu. Ale jsem to já a Marcus mě má takovou rád, nic se neděje, všechno fajn.

  Zhluboka jsem se nadechla, odemkla a vycházela z koupelny. Doufala jsem, že nikoho nepotkám, ale opak byl pravdou. Přímo před koupelnou stala Anne.

  ,,Emil, pojď si promluvit," pobídla mě a nastevřela dveře do jejího pokoje. Byl to její a Erikův pokoj, ale ten je na pracovní cestě v Trondheimu.

  ,,Co potřebuješ, Anne? Stalo se něco?" ptala jsem se, jako kdybych nevěděla, o čem to mluví. ,,Em, chápu, že se ti o tom asi nechce mluvit, ale všimla jsem si toho tvého fialového krku a... Teď i toho břicha, které s prominutím vypadá strašně. Vypadá to, jako kdyby ti někdo ublížil a..." snažila se mi vysvětlit a nakonec utichala. Já jsem čekala, až to dokončí, ale ta pauza byla vážně hodně dlouhá. Hlavně se nesmí o těch klucích dozvědět. To by byl konec. Konec Marcusova, Darcina, Elinina a možná i mého života. Věc která jí ale napadla a kterou nakonec řekla, mně ale dočista šokovala.

  ,,Udělal ti to Marcus?"

____________________

Vydáno: 28. 2. 2021