We Made It Together [M&M]

9

  ,,Nechtěla by sis už jít lehnout?" zeptal se Marcus, když jsem dojedla špagety, které mi tedy dal k jídlu. ,,Jo... Tak běž nahoru, já to tu zvládnu," zamumlala jsem a zahrabala se do deky, kterou tu už nějakou dobu mám. ,,No, ale ty jdeš se mnou," rozhodl, ale já zakroutila hlavou. ,,Nikam nejdu, js-," začala jsem protestovat, ale zívla jsem si. Fakt jsem skoro usínala tady. ,,A nechci nikoho vzbudit," zamumlala jsem ještě a už zavřela oči. Pohodlně jsem se opřela o gauč a s malým úsměvem myslela na Marcus.

Najednou jsem ucítila, že okolo mě Marcus obmotal své ruce, ale tomu jsem nevěnovala velkou pozornost. Tedy až do té doby než jsem se ocitla ve vzduchu.

  ,,Marcusi!" zaječela jsem, ale pak mi došlo, že to vlastně on mě zvedl. ,,A pak že nechceš nikoho probudit," zasmál se Marcus a někam se mnou šel. ,,Marcusi, pusť mě, jsem těžká," protestovala jsem, ale on mě ani trochu neposlouchal a dál si mě někam nesl.

  Konečně mě někam pokládal, ale najednou se ozvalo malé zaštěknutí. To způsobilo to, že jsem byla položena někam jinam.

,,Promiň, Sammy, já nechtěl," omlouval se hned Marcus svýmu pejskovi, což mě trochu probralo a otočila jsem se na ně. Marcus Sammyho na omluvu několikrát pohladil nebo podrbal nebo co to bylo a já se na ně spokojeně usmála, jenže pak jsem si všimla ješte jednoho hrbolu pod peřinou. Co je zase tohle?

  ,,Tátí, Šammy šimtá!" zavřeštěla myslím Elin a vykoukla z pod peřiny. Z její žvatlání jsem usoudila, že jí šimrá pes vedle ní.

  ,,Já vím, broučku, nechceš ještě spinkat?" pobídl ji Marcus, ona ale zavrtěla hlavou a řekla rozhodné ne. ,,Ci mami," protestovala pořád a zamračila se na Marcus. ,,Jo, tak ty chceš mami. Mámo, někdo tě shání," otočil se na mě Marcus se smíchem. Elin se na mě vytřeštěně dívala a po chvíli se mi dokolíbala do náruče.

  ,,Nazdar truhlíku, tak jak bylo s tátou?" usmála jsem se na ni a snažila se to z ní nějak dostat. Elin si tam začala jen něco žvatlat a nějak s tím nepřestávala. Já jsem pochytala skoro všechno, ale u něčeho jsme já i Marcus vypadali bezradně.

  ,,A tejda ma bubufu." Celé to ukončila touto větou a já se naprosto nechápavě podívala na Marcuse. ,,Přeložíš mi to?" trochu nervózně jsem se zasmála. ,,Vidíš to, čtyři dny tu nejsi a už jim nerozumíš," zakroutil nade mnou nevěřícně hlavou. ,,A co to teda je?" ,,Že strejda má bublifuk," vysvětlil mi konečně. ,,Bublifuk?" zeptala jsem se nechápavě.

  Elin nakonec ale usnula, dokonce i ve svojí postýlce, takže já a Marcus jsme měli klid a oba dva jsme se v klidu vyslali. Ale mně i tak pořád bolely všechny modřiny a otlačeniny, které vznikly v křoví, kde jsem spávala.

  Ráno bylo vše jako v pohádce. Snídaně sice v sedm ráno, ale i tak to bylo úžasný.

  ,,Marcusi?!" zavolal Tinus zezhora a přiběhl do obýváku. Můj líný manžel se jen otočil ke dveřím a koukal na Tinuse.

  ,,Emil?" podíval se na mě překvapivě Tinus. A jo. On o mě ještě neví. ,,Jo, ehm... Jsem to já," zamumlala jsem a ze země, na které jsem seděla, jsem se podívala na Marcuse. ,,Díky bohu, že jsi tady. Kde jsi byla? Kdy jsi se vrátila? Marcusi, říkal jsem ti, že až se ukáže, máš mě vzbudit," říkal Tinus nechápavě a trochu naštvaný pohled hodil po Marcusovi.

,,Jo a... Já jsem vlastně... Se jen tak chodila kolem Trofors," zamrmlala jsem takovou lež, nechci se o tom bavit a rozhodně ne teď. ,,Se divim, že tě Marcus nenašel, když tady prohledal Trofors alespoň desetkrát," zasmál se, ale pak vážně dodal: ,,jsem ale rád, že jsi zpět."

,,Jo a já tě nebudil, protože jsem myslel, že se opiješ, když... Jste... Oslavovali," řekl opatrně Marcus a já na oba hodila nechápavý pohled. ,,Chci vysvětlení," řekla jsem okamžitě. ,,No... Jak má Edvin přítelkyni, tak... Je těhotná," vysvětlil mi Tinus a oba na mě trochu nervózně koukali. Proč zase?

  ,,Jo, to je fajn, až ho potkáte, řekněte, že gratuluji," řekla jsem rychle, ale pak jsem se otočila k holkám. Au... To teď budou všichni těhotný? Já to radši nějak zamluvím.

  ,,Marcusi? Jaktože jsi taky neslavil?" podívala jsem se na něj trochu naštvaně. ,,Musel jsem hlídat holky," odpověděl mi Marcus, ale já zakroutila hlavou. ,,Neměl by ses kvůli nim omezovat. Jste kamarádi a... Nesmíš je zanedbávat..." vysvětlila jsem mu. ,,Příště tam zajdu, jo?" ukončil to Marcus.

  Tinus s Marcusem se chvíli bavili o něčem, řešili i jak budou jezdit do studia a tak různě. Martinus ale pak odešel za Violet a my s Marcusem zůstali doma víceméně sami. Jen s holkama a psem.

  ,,Hele Em? Já půjdu ven se Sammym, nevezmem i kočárek s holkama?" navrhl najednou Marcus. ,,Co- jo. Ne. Nebo jo. Můžeme. Můžeme třeba navštívit tvoji mamku," navrhla jsem, ale nejdřív jsem byla trochu mimo. No jo, vždyť jsem tu nebyla půl týdne. Jsem zmatená trochu.

  ,,Jen... Marcusi, kam nám zmizela lékárnička?" zeptala jsem se ještě. ,,Cože? Lékárnička?! Co se děje?" zpanikařil hned. ,,Nic se nestalo, jen potřebuju náplast," zasmála jsem se a ukázala Marcusovi malou ranku, kterou jsem měla na ruce.  ,,Kde se ti to stalo? Jak se-," chtěl znovu vyšilovat, ale já ho zastavila. ,,Já sama nevím, nic se neděje a víš ty co? Už ji ani nechci, pojď, vezmi Sammyho, já beru holky," řekla jsem mu a on šel nahánět toho psa.

  ,,Elin, Darcy, pojďte, jdeme s tátou a pejskem ven a možná za babi," chytla jsem je za ruce a odváděla jsem je do předsíně. Darcy si dřepla na zem a Elin tu lítala. Darcy si sice obouvala bity, ale Elin jsem je musela obouvat já. Vždyť je ještě malinká, vlastně se divím i za tu Darcy.

  ,,Sammy! Pojď sem! Neutívej mi!" ječel Marcus a já slyšela různé běhání po domě. ,,Ale no tak! Vždyť zas tak hrozný to bejt nemůže! Prostě si sedni a čekej až přijde," zavolala jsem na něj. Pak už jsem jen slyšela povzdechnutí a nakonec vítězné konečně. Že by moje metoda nakonec fungovala?

____________________

Vydáno: 11. 2. 2021