We Made It Together [M&M]

69

„Nechci pryč, on mi znovu ublíží, ty ne, ty mi znovu neublížíš,“ šeptala jsem mu stále v objetí. „Já tě tam nepustím, nesmíš mě už opustit.“ Pevně mě svíral v objetí a snažil se mě uklidnit. „Už budu muset jít,“ připomněla jsem mu. „Už budu muset jít,“ připomněla jsem mu.  „Ne, nejdeš, smůla, budeš u mě,“ rozhodl Marcus a ještě víc mě objal. „Marcusi, bude to problém,“ protestovala jsem, ale v jeho objetí jsem zůstala.

  Najednou nám začal zvonit telefon, ale ani jeden z nás ho nechtěl zvedat. „Volá vám Tobias,“ řekl nám Tinus, když jsem ani jeden nechtěl koukat na telefon. Hned jsem se zvedla a telefon vzala.

  „Ano? Ahoj, už jsi tu?“ zeptala jsem se okamžitě a čekala, co řekne. Marcus něco naštvaně zamrmlal, ale já to ignorovala.

  „Ne, nikam nejedeš budeš tam celý víkend,“ vysvětlil mi a já se zarazila. „Děláš si srandu?! To je úžasný!“ zaradovala jsem se, ale Marcus na mě hodil nechápavý výraz. „Přijedu pro tebe zítra, neměj strach, navrhl to samotný Brandon.“

  Děláte si ze mne srandu?! Tomuhle nemůžu uvěřit. Tohle je jen sen. Umřela jsem a tohle je můj posmrtný život. „Jo, děkuju, ahoj,“ odpověděla jsem a zavěsila.

  „Co ti řekl?“ zamumlal žárlivě Marcus. „Já tu budu do zítra. Já tu budu ještě celou neděli,“ vykřikovala jsem šťastně. „A nechtěla bys tu být už navždy?“ zeptal se tázavě Marcus. „Ano, chtěla bych, budu tu, jen se musíme zbavit Brandona a Jeffreryho.“

  Emma s dětmi se mezitím ozvala Tinusovi, abychom věděli, že se nikomu nic neděje. Jinak jsme tu s Marcusem jen tak seděli a Vio s Tonusem tady nějak pobíhali a něco dělali.

  „Emil?“ ozvala se najednou Violet a já se na ni otočila. „Nechci vám do toho kecat, ale neměla by sis udělat test?“ Violet, ne, nechci, já nechci. Já jsem hrozně nervózní. „Jaký test?“ ptala jsem se hloupě. „Těhotenský...“ vydechl Marcus , přičemž já se zoufale podívala na Vio. „Jen o tebe mám starost,“ vysvětlila mi, ale na se musela zvednout z gauče a začala jsem chodit sem a tam po místnosti. V místnosti panovalo ticho a nervozita. Co když jsem vážně s Brandonem těhotná? A co když s Jeffreym... Vždyť by to miminko na světě trpělo. Docela hodně.

  „Já nemůžu být těhotná," zašeptala jsem přesvědčeně. „Nemůžu,“ zašeptala jsem a začala se klepat. „Ne,“ řekla jsem rozhodně. „Ne, ne, ne, ne, ne,“ mumlala jsem a začala do toho kroutit záporně hlavou.

  Přestala jsem mít kontrolu nad svých vlastním tělem a začala se mi podlamovat kolena, takže jsem začala padat.

  „Emilie!“ zakřičel Marcus a ucítila jsem, že mě chytily jeho silné paže. Jeho dotyk, znovu se mě dotýká. Marcus, můj Marcus.

  „To bude dobrý Em, neboj se,“ snažil se mě uklidnit. Posadil mě znovu na sedačku a snažil se mě rozptýlit tím, že mi začal jezdit prsty po zádech a kreslil tam různé obrazce. Už jsem se začala postupně uklidňovat. Díky bohu.

  „Měla by sis udělat ten test,“ řekl najednou Marcus. Mám strach. „Ať už to dopadne jakkoli, jsme v tom spolu, pomůžu ti se vším,“ uklidňovala mě svoji podporou. „Miluju tě, jseš... Jseš skvělej, nevíš ani, jak moc jsem ráda, že tě mám...“

  A bylo dohodnuto, bylo na čase si udělat těhotenský test. Marcus s Tonusem odjeli na nákup, kde test koupí, a Violet odešla za Emmou ven. Já tu zůstala sama. Nebyla jsem schopná to napětí vydržet, a tak jsem si odešla koupit test do coopu, obchodu u nás ve vesnici.

  „Dobrý den, jeden těhotenský test,“ řekla jsem u pokladny a čekala, až mi jo paní prodavačka podá. Paní z poličky test vyndala a zeptala se: „To už si myslíš, že zase čekáš miminko? No to si děláš legraci. Bude mít Marcus radost, ne? Jsem ho nedávno viděla s holkama. No jo, tak finančně vás zajistí, tak nemáte žádný problémy a můžete mít dětí kolik chcete.“ Nic jsem jí k jejímu povídání neřekla, ale dodala. „Je pro kamarádku a budu platit kartou, prosím.“ Prodavačka mi podala terminál na karty a já tedy zaplatila. „Děkuji, na shledanou.“

  Došla jsem znovu domů a přemýšlela o jejich slovech. Nemáme žádné problémy. Ne, nemám žádné problémy. Musím to říct světu, až to nebude aktuální. Chci, aby lidé věděli, že se to děje i manželkám zpěváků, ale i obyčejným lidem. Já jsem spíše to druhé. Ale lidé si zaslouží znát pravdu. Třeba se fanoušci začnou chovat ke klukům lépe, když se dozví, že oni mají své problémy. Ví vůbec svět o tom, že je Violet těhotná? No, u mě to nevím ani já, takže jdu na ten test.

  Seděla jsem v koupelně a čekala na to, ah se udělá ten test. Buď se jim to povedlo, nebo ne. To se dozvím až za chvíli.

  Tohle mi připomíná, když jsem byla těhotná s dvojčaty. Jsou to ty nejlepší holčičky na světě. Nikdy bych je za nic na světě nevyměnila.

  Znovu jsem se podívala na test, ale neviděla jsme vůbec nic. Možná protože jsem se na ten test nechtěla podívat.

  Zhluboka jsem vydechla a podívala se na test. O takovém testu jsem vždycky snila. Chtěla jsem ho už tolikrát, že... Chci takovýhle, ale s Marcusem. Nějakého malého chlapečka. Holčičku.

   Vzpomínáte si na moje těhotenství? Jedno i druhé. První s holkami. To mi Darcy skoro umřela. A to druhé... To nějak nevyšlo.

  Myslel Marcus vážně tu jeho pomoc a podporu? Nebo to říkal jen tak? Zklame ho, když nějaká naše dcera nebo syn nebude jeho? Chtěl by potají, abych šla na potrat?  Přišel by si zrazen, i když by věděl, že za to nemůžu? Vadilo by našemu potenciálnímu potomkovi, že je jako jediný cizí a nechtěný? Tak... Cizí je i Samík, ale nechtěný? To vlastně byla Elin s Darcy. A vidíte, jak moc jsme za ně rádi.

  Choval by se k těm dětem Marcus stejně hezky. Jak bych se cítila já, kdyby měl cizí dítě? Byla bych zklamaná, cítila se u
zrazeně a vyměněně, cítila se hnusně. Cítil by se tak i on? I můj Marcus? Nebo by si uvědomovali, že to není ani moje vina? Anebo by...

______________________

Vydáno: 25. 6. 2021