,,Cože? Zopakujte mi to prosím ještě jednou, abych se ujistila, že jsem špatně slyšela," řekla nevěřícně Lonteia.
Aurin ovládl povzdech a zopakoval: ,,Potřebuji, abys ty, tvoje rodina a možná ještě Oliovy, převzali za mě vedení Eldiary."
Lonteia se zamračila. ,,Zbláznil jste se?" Řekla ostře a očividně jí bylo jedno, že mluví s princem. ,,Můžete mi říct, co vás k tomu vede?"
Aurin se nervózně ošil a ohlédl se na bílou vránu, která se posadila na jeho záda.
Lonteia si jí všimla taky a rozšířili se jí zorničky. ,,Co se stalo s Laylou?" Vyjekla.
,,To je právě to," zamumlal Aurin. ,,Byla unesena a tahle vrána si vybrala zrovna mě na to, abych jí zachránil."
Lonteia chvíli mlčela, aby mohla ovládnout svůj rozrušený výraz a pak se na Aurina znovu zamračila. ,,A proč tam nepošleš někoho jiného? Jsi princ. A Laylu ani neznáš."
,,Já vím, taky mě to napadlo," přikývl Aurin horlivě. Přišlo mu, že tahle konverzace jen prodlužuje čas, kdy je Layla kdo ví kde a kdo ví co jí dělají. ,,Snažil jsem se té vráně nějak říct, že může za Laylou-protože ona očividně ví, kde je-dovést nějakého z mých vlků, jenže mi tvrdohlavě naznačuje, že povede jen mě."
,,Proč ty?" Nechápala Lonteia. ,,Jsi princ."
Aurin nasadil výraz, který říkal: ,Ne, vážně? Toho jsem si za celý svůj život nevšiml.',,Nevím," řekl nahlas. ,,Zdálo se jí o mně a mně zase o ní. Možná proto."
Lonteia se netvářila dvakrát důvěřivě. ,,Jak se vůbec mohl někdo dostat do paláce?",,Já nevím," vyštěkl Aurin už lehce podrážděně. ,,Nevím nic, jen to, že to musím být já, kdo Laylu najde, takže mi prosím prokaž tu laskavost a ujmi se se svou rodinou vlády, zatímco tu já nebo Faezana nebudeme."
Lonteia zase chvíli mlčela. ,,My se musíme vrátit do Fedgaru," řekla. ,,Nemůže zůstat bez dozoru."
,,Tak ať se tam vrátí třeba tvoje matka nebo ty, hlavně potřebuji někoho, kdo nejsou Kaulevan nebo Obaryion, aby se toho ujali," vysvětloval Aurin netrpělivě.
Nyní se Lonteia zatvářila chápavě. Bylo jí jasné, že ti dva vlci, kteří vypadali, že by nejradši měli v moci celou Eldiaru, rozhodně jsou na žebříčku nejlepších zástupců královny či prince až poslední.
Měla pocit, že kdyby si Aurin musel vybrat mezi nimi a nějakým žebrákem, vybral by si toho žebráka.
Nakonec k Aurinově velké úlevě přikývla. ,,Řeknu to rodičům," řekla a Aurin se pousmál. ,,Díky. Nikdy ti to nezapomenu. Stačí jenom dohlédnout, aby se Eldiara neobrátila v prach, zatímco tu já nebo Faezana nebudeme a nedovolit nikomu, aby se zmocnil trůnu."
Lonteia přikývla a když se Aurin otočil, aby vyrazil pryč, řekla: ,,Najdi jí. Layla sice není moc příjemná vlčice-"
Aurin se zašklebil. To poznal taky.
,,-ale není špatná. Vlastně si myslím, že dobrá, jen někde uvnitř," dokončila s vážnou tváří.
Aurin přikývl a bez dalšího slova pokračoval chodbou.
Svrběly ho tlapky pocitem něčeho důležitého. Musel vyrazit hned, nebo se z toho zblázní.Co to děláš, Aurine? Co to sakra děláš?
Věděl, že je to správné. Jakmile se rozhodl, najít Laylu, jakoby všechno přesně zapadlo do sebe. Měl prostě pocit, jakoby se zničehonic začalo všechno točit kolem Layly a on nechtěl vybočovat z kurzu. Ne, když by to mohlo mít tak zhoubné následky.
Vrána na jeho zádech spokojeně zakrákala, jakoby znala jeho myšlenky.
Bouře se pomalu uklidňovala a brzo se vytrvalé, hlasité bušení do oken změnilo jen v rytmické kapání. Mračna se začala trhat a Bleskový les, jehož záři šlo spatřit i z oken, se pomalu uklidnil.
Aurin vyšel na nádvoří.
Vzduch byl vlhký a studený, ale měl takovou tu příjemnou vůni deště.
Co už příjemné nebylo, byla rozbahněná hlína a kaluže vody, které se nacházely všude po trávníku.Aurin přešel přes nádvoří, zatímco mu bláto čhvachtalo pod nohama a vzhlédl k několika vzducholodím seřazených vedle sebe, které ozařovalo slabé světlo měsíce, jemuž bylo konečně dovoleno vykouknout zpoza mraků.
Ještě předtím, než Aurin navštívil Lonteiu-šel za ní a ne za jejími rodiči, protože měl pocit, že vzhledem k jejímu přátelství s Laylou ho lépe pochopí-si v utajení nechal poslat pro posádku, která bude řídit jeho vzducholoď a pro zásoby.
Na nádvoří nebyl nikdo, až na několik vlků, kteří do vzducholodě nakládali nějaké jídlo a připravovali jí k odletu.
Aurina se zmocnil divný pocit, když to sledoval.Co to sakra děláš?
Podíval se na oblohu a na dvě souhvězdí, která na ní zářila-Magie a Moc.
Musím zabránit válce. Vím, že vypukne, ať už z jakéhokoliv důvodu. A vím, že Layla je důležitá. Že jí možná zastaví.
Ale aby to dokázala, nejdřív jí musím zachránit.Vrána na jeho zádech znovu zakrákala a Aurin se na ní podíval. Měl pocit, že ho sleduje souhlasným pohledem.
S tím vykročil na můstek do vzducholodi.✴️✴️✴️
,,Vaše Výsosti, nechci být nezdvořilá, ale my vážně řídíme náš směr podle vrány?" Zeptala se pilotka nevěřícně.
Na stůl v kabině pro řidiče-která byla větší než ta pro hosty, jelikož se sem musela vlézt spoustu vlků s telekinezí a větrem a taky bedny se zásobami-rozložili mapu Eldiary a všichni sledovali, jak si jí vrána prohlíží.
,,Věřím jí," řekl Aurin pevně. Věděl, že posádka si o něm pravděpodobně nyní myslí, že je tak trochu padlý na hlavu. A on se tak možná i trochu cítil. Ale taky věděl, že ta vrána ví, kde je Layla. A to bylo důležité.
Vrána pochodovala po mapě a pak se na Aurina významně podívala, zatřepala křídly a zavrtěla hlavou.
,,Nerozumím ti," zamračil se Aurin.
Kdyby ta vrána mohla zakoulet očima, nejspíš by to udělala.Vrána vzlétla ze stolu a zakroužila nad jeho hlavou a přistála na mapě.
Aurin začínal mít pocit, že ví o co jí jde. Ostatně to byla ta věc, kvůli které byl nyní na palubě.,,Slibuji, že tady zůstanu i poté, co mi řekneš kde Layla je a nepošlu tam své vojáky, abych mohl zůstat tady v teple paláce," odtušil Aurin.
Vrána spokojeně zakrákala, sklonila se k mapě a pak zabodla zobák do jednoho místa.
Všichni vlci, kteří vránu fascinovaně sledovali, se naklonili blíž a pilotka řekla: ,,Takže směr Garmor."
Garmor. Nejhorší město v Eldiaře.
Mám otázku! XD
Chtěli byste delší kapitoly? XD S tím, že by ale nevycházeli každý den, spíš co dva dny, protože já bych se upsala a asi bych to úplně nedávala psát XD
Jen mě zajímá vás názor XD
Zatím ahoooj XD
ČTEŠ
Eldiara: Bílá Vrána✓
FantasyČerná ovce rodiny. Bílá vrána mezi černými. Tak jsem se vždycky cítila, byť to byla z velké části moje chyba. Ale nebyla jsem ochotná, si to přiznat. ✴️✴️✴️ Layla, mladší sestra královny Arcalimy, se vždycky...