Eldiara: Bílá Vrána✓

46.Útok na Smrťákov

,,Proč se jí prostě nepodíváš do očí a ušetříš si tuhle šaškárnu?" Zeptal se Asmodeuse černý vlk s dlouhou, vlnitou srstí, na které byla sem tam nějaká šedá místa.

Asmodeus ho probodl pohledem. Kdyby se jednalo o kohokoliv jiného, než byl jeho adoptivní syn Zacharias, pravděpodobně by mu prokousl hrdlo.
Nyní černého vlka sjel chladným pohledem.

,,Kde je pak ta zábava?" Zeptal se znuděně.

Zacharias se zašklebil a protáhl se, takže se mu pod dlouhou srstí zavlnily svaly.
Asmodeus zakoulel očima. ,,Přestaň se tady protahovat a místo toho mi pověz, jestli je něco nového," poručil.

,,Jo," přikývl Zacharias. ,,Naši vlci-"

,,Moji vlci," opravil ho Asmodeus, ale Zacharias si z toho nic nedělal.

,,-přepadli mezi Holidestem a Garmorem nějakou vzducholoď. Královskou vzducholoď," dokončil Zacharias.

Asmodeus zvědavě zastříhal ušima a posadil se. ,,Byl tam někdo zajímavý?"

Zacharias zavrtěl hlavou. ,,Vyvraždili celou posádku, ale královna ani princ tam nebyli, jestli se ptáš na tohle."

Asmodeus zklamaně zabručel. Kdyby se mu dostala do tlap královna, pěkně by si užil její mučení. A kdyby se mu dostal do tlap princ, nejdřív by si vyžádal odměnu za jeho vydání a pak by se taky pustil do mučení.

Ale samozřejmě, nic nebylo tak snadné, jak by se mohlo zdát.

,,Bylo na palubě něco zajímavého?" Zeptal se Asmodeus.

Zacharias se zašklebil. ,,Nějaké zbraně, jídlo a mapy. A taky peníze. Dorazí zítra."

Asmodeus spokojeně přikývl. Věděl, že by si jeho vlci nedovolili nic ukrást. Většina z nich ani netoužila po zlatu. Jen po zabíjení a krveprolití.
A Asmodeus jim to velmi rád dopřával, když za něj odváděli všechnu špinavou práci.

,,Máme nějaké... Obchodní nabídky?" Zeptal se Asmodeus.

Nyní se Zacharias napřímil. ,,To ne, ale Vládce Obaryion vyhlásil pátrání po svém ztraceném synovi. Odměna je docela veliká. A myslíme si, že ještě před chvílí byl v Holidestu, což znamená, že je docela blízko."

Asmodeus přikývl. ,,To zní slibně. Někoho tam pošli. Někoho, kdo ho nezabije, sotva ho uvidí."

,,Já můžu jít," nabídl se Zacharias.

Asmodeus po chvíli přemýšlení přikývl. Jeho svěřenec jistě zvládne přivést nějakého namyšleného urozeného. Ne jako ostatní Asmodeusovi vlci.

,,Tak dobře. A já jdu navštívit naší vězeňkyni," řekl Asmodeus a vstal. Její vězení se nacházelo v jeho domě, protože to bylo to nejbezpečnější místo, jaké znal. A navíc, bez možnosti použití magii či nějakou technologii neměla možnost se odtamtud dostat.

Ještě než však stačil vyrazit ke schodům do druhého patra, dovnitř vtrhla Limea.
Bílošedou srst měla naježenou a pokrytou sněhem, v černém obličeji se jí zračilo zděšení.

,,Máme problémy," řekla.

,,Co se-" začal Asmodeus, ale nestihl to doříct, když se ozval výbuch a pod nimi se roztřásla podlaha. Na zem spadlo několik talířů, které se s tříštěním rozbily.

,,Sakra!" Zanadával Asmodeus a vyběhl ven, aby zjistil, co se děje.

Nad Smrťákovem se vznášela velká vzducholoď, ze které bylo shazováno spoustu tmavých předmětů, jež okamžitě, co dopadly na zem, vybuchovaly a ničily chatrné budovy okolo.