Eldiara: Bílá Vrána✓

37.Magie stínotkalců

Když byla Starlia mladší, často jí dělalo problém, použít svou magii při jiné činnosti-například když letěla nebo běžela. Prostě se nedokázala soustředit na dvě věci najednou.

Nyní měla stejný pocit. Chtěla sevřít vzduch v plicích nebešťanky, ale jakoby zároveň s tím udělala něco jiného, co jí znemožnilo použít magii vzduchu.

A nejdivnější na tom bylo, že nebešťanka sledovala vnitřek díry znuděným pohledem-jakoby neviděla hledanou princeznu a písaře, co zdrhl s ní.

Po chvíli vytáhla hlavu z díry a pokračovala ve svém pomalém letu.

Starlia celou dobu cítila, jak jí srdce děsivě buší. Uklidnila se a pak se podívala na Kelnana, který jí však sledoval šokovaným, ohromeným pohledem.

,,To jsi asi nebyl ty, co?" Nadhodila Starlia opatrně. Trošku jí ten jeho výraz děsil.
Kelnan pomalu zavrtěl hlavou a odsunul se co nejdál od ní.

,,Ty nejsi princezna Starlia," zavrčel.
Starlia zakoulela očima. ,,A kdo jsem, podle tebe?" Řekla. Neznělo to však tak posměšně a uvolněně, jak by si přála.
Pořád byla ztuhlá a napjatá ze skutečnosti, že byli jen takový kousek od toho, aby je odhalili.
A ta lvice se dívala přímo na ně! Přímo Starlii do očí! Tak proč se otočila a nerušeně odletěla? A proč Starlii nešla použít magie vzduchu?

,,Nevím, ale tohle nebešťané neumí" vyštěkl Kelnan.

Starliu už ty jeho věty, které nic nevysvětlovaly, začaly štvát. ,,CO nebešťané neumí?"

Kelnan ukázal tlapou po jeskyni. ,,Vidíš, co se to děje se stíny?"

Starlia už ho chtěla okřiknout, co to mele za nesmysly, když se rozhlédla po stěnách.

Stíny, které vrhala ona, Kelnan nebo vrána, se divně chvěly a třepotaly, jako kdyby tady byl plápolající oheň.

Starlia se vždycky tak nějak cítila spřízněná s větrem. Milovala létání a vycvičila se v této magii lépe, než by jako princezna měla. To dokazovala i její schopnost, zmáčknout vzduch v plicích nepřítele-tenhle trik se rozhodně nenaučila za jeden den. Vítr byl její doména-znala ho a on znal jí, mockrát jí pomohl a nikdy nezklamal.

Teď se cítila podobně. Vedle té moci větru, po které se s důvěrou vždycky natahovala, jakoby se něco probudilo. Něco dalšího, čemu nešlo tak dobře věřit, protože se to zoufale snažilo dostat ze řetězů a ovládnout všechny okolo, ale co mělo mnohem větší moc.

Starlia však vždycky patřila k zvědavým lvicím. A proto se pro tu podivnou magii natáhla.

Okamžitě cítila, jak se jí vzpírá a snaží dostat z jejího sevření. Starlia se vylekala, protože nikdy necítila, že by jí magie odporovala. Nebyla však tak hloupá, aby jí pustila.

Vlivem toho, že nevěděla co to vlastně je nebo co to vůbec dělá, nemohla té magii udat nějaký jasný rozkaz, jako s větrem. Ten usměrňovala podle svých představ a myšlenek, ale nejenže Starlia nevěděla, co by měla po té magii chtít, navíc se jí vzpírala.

,,Zkus roztančit stíny," řekl Kelnan tiše, který jí celou dobu pozoroval. Viděl v její tváři to soustředění, které často doprovázelo výcvik malých lvíčat, která se učí svou magii. A vzhledem k tomu, co Starlia udělala, když tu nahlédla ta nebešťanka, si byl celkem jistý, že bude schopná i udělat tohle.

Starlia neodpověděla, Kelnan si vlastně ani nebyl jistý, jestli ho slyšela. Věděl však, že je krajně nebezpečné, jí nyní rušit.

Pokud byly jeho teorie správné, seznamování s magií stínů a temnoty patřilo k věcem, co se nesměli uspěchat. Obzvláště, když jí Starlia objevila takhle pozdě, kdy celou dobu ta magie uvnitř ní sílila a nyní rozhodně nemá v plánu, nechat se Starliou ovládnout.

Kelnan si byl celkem jistý, že má Starlia moc stínotkalců, jelikož je přikryla stínem, když tu nebešťanka nahlédla. On už to jednou viděl, proto to poznal. A byl šokován, protože Starlia má být nebešťanka, ještě k tomu princezna, ta nejlepší z nejlepších.

Zatímco Kelnan přemýšlel, stíny v jeskyni se zničehonic přestaly hýbat a pak se slily všechny dohromady a začali se točit a tančit po stěnách jeskyně, jako šílení.

Kelnan se podíval Starlii do očí. Viděl v nich, že se usilovně snaží temnotu ovládnout.

Toužil jí v tom nějak pomoct, nějak tu temnotu zahnat, či do Starlii strčit, aby si s ní přestala hrát. Jenže nemohl. Magie stínotkalců byla ošidná věc a bylo lepší, aby jí Starlia ovládla tady, kde je nikdo nevidí, než že by se jí pak zmocnila někde uprostřed louky.

Trvalo to ještě dlouho, zatímco slunce už zapadlo za obzor a vyšly hvězdy.

Kelnan se nervózně ošil. S nocí bude ta prokletá magie ještě silnější. Nebyl si jistý, jestli jí Starlia zvládne ovládnout.

Většina stínotkalců znala svou magii od malička-hráli se se stíny, nechávali je zmizet a tak podobně. Jakmile už byli starší, přišel moment, kdy hraní skončilo a stínotkalci se museli pokusit svou magii ovládnout. Ta totiž sílila spolu s nimi, ještě rychleji a v jeden určitý okamžik byla připravena, osvobodit se z vlivu lva, v jehož těle přebývá.

Proto, když nadejde tenhle okamžik, stínotkalci většinou odejdou do míst, kde nejsou žádné stíny a pokusí se temnotu ve svém nitru ovládnout za denního světla.

Jenže nyní se snášela tma, nacházeli se ještě v temnější jeskyni a Starlia v životě se stíny necvičila.

A navíc byla princezna nebešťanů. Pouze princezna. Nikdo, kdo by se zrovna specializoval na to, jak přežít v divočině či byl zvyklý na to, že magie není poslušný beránek.

Ukázalo se, že Kelnan Starliu podcenil.

Trvalo to celou noc, mezitím několikrát usnul, byť jeho spánek byl trhavý a neklidný.

Starlia celou dobu stála na jednom místě se skloněnou hlavou a prázdným pohledem.

Sem tam se roztančily stíny, sem tam naprosto zmizeli, jindy se ovíjely kolem Starliiných tlap jako klubko černých hadů. Kelnan několikrát cítil, jak jí ta magie vyklouzla z drápů, plíží se po jeskyni a míří k východu, aby se mohla pustit do ničení, ale pak si jí Starlia přitáhla zase zpátky a ten divný pocit zmizel.

Když se obzor zbarvil do ruda a ozářili ho první paprsky slunce, Starlia sebou zničehonic trhla a znaveně se svalila na zem.

Kelnan se na ní vyděšeně podíval-nevěděl, jestli Starliu ta magie ovládla, nebo ne.

Když se na něj však podívala tmavě modrýma očima, pousmála se.

,,Zvládla jsem to," hlesla těsně před tím, než usnula.

Tadááá! XD
Další teorie odhalena! XD Teď jen můžete přemýšlet, jak je to možné! XD
No nic, zatím ahoooj! XD