Eldiara: Bílá Vrána✓

32.Únos

,,Mám otázku," ozval se Obaryion po krátkém, zamýšleném mlčení.

Faezana se na něj podívala a kývnutím ho pobídla, aby se s nimi podělil o své myšlenkové pochody.
Které se ukázaly jako velmi důležité.

,,Co se stalo s těmi lvi, když zmasakrovali naše vlky? Rozprchli se po okolí? Takže můžou vraždit další vlky?" Zeptal se.

Všichni se podívali na královnu.
Ona si však ponechala chladnou tvář někoho, kdo předstírá, že ví co dělá, ale ve skutečnosti si neví rady.

,,Kaulevan okamžitě nařídil jejich pronásledování. Přirozeně nám bylo jasné, že když se jim podařilo nás tak snadno rozdrtit, nesmíme jim dovolit, aby se k nám dostali. Proto vyslal několik vzducholodí, které na ně mají zaútočit ze vzduchu pomocí bomb," vysvětlila hladce a plynule.

Layla si však nemohla pomoct a měla pocit, že královna lže. Že ve skutečnosti na nic takového nepomyslela a teprve jakmile skončí tahle konverzace, vydá rozkaz.

,,Takže budeme postupovat takto," začala Faezana znovu mluvit. ,,Nejdřív zjistíme o té zemi něco víc. Upozorníme Kalosir na možnou hrozbu a do Lávové země pošleme posily. Myslím, že je vhodné vybudovat nějakou vojenskou základnu na místě, kde předtím bylo Lávové moře. Budeme to tam hlídat. Jakmile se něco dozvíme, pokusíme se o diplomacii. A pokud to nepůjde... Budeme muset bojovat, protože nehodlám přihlížet, jak ti lvi beztrestně zabíjí vlky."

Zněla odhodlaně a tvrdě, jako někdo, kdo je přesvědčený, že všechno proběhne tak, jak má. A že pokud ne, tak se o to postará.

Layla musela v tomhle ohledu Faezanu obdivovat. Měla v sobě něco, co jí nutilo trochu litovat lvy, kteří začali zabíjet vlky.

Měla však pocit, že diplomacie nepomůže. Ne poté, co viděla ve svém snu.

,,A nyní bych ráda prořešila, kolik máme vlastně vojáků," dodala Faezana.
Layla překvapeně zamrkala. Myslela, že dnes už budou končit. Ale očividně ne.

Královna se otočila ke Glynrisům. ,,Jelikož se nacházíte nejblíže Lávové zemi a nebrání vám k cestě k nim žádné hory," říkala a letmo se podívala na Pableovi a Kalejovi. ,,Zeptám se nejdřív vás, protože vaše jednotky asi dorazí nejdříve."

Laylu trošku zarazila skutečnost, že Faezana se ani nezeptala, jestli jí vůbec chtějí poskytnout armádu. Přirozeně, byla královna a oni Vládci, ale pokud si dobře pamatovala, každá část země, která měla svou vlastní armádu, jí nemusela nikomu půjčovat, pokud s tím jejich Vládci nesouhlasili.
Glynrisové to naštěstí přešli bez poznámek.

,,No..." Zaváhal Caron. Očividně se mu nijak nechtělo sdělovat takové údaje před vlky, jako byli Obaryion nebo Kaulevan. ,,Jsme značně oslabení. Většina našich vojáků byla poslána do Garmoru, kde se snaží trochu nastolit pořádek. Jenže ti vrahové a zloději tvoří čím dál větší část obyvatelstva a je skoro nemožné je v takovém počtu porazit."

Layle bylo jasné, že tady naráží na skutečnost, že Faezana zvýšila daně a tak spoustu vlků učinila zloději, kteří se chtěli uživit.

Faezana si to očividně uvědomila taky, vzhledem k tomu, jak přimhouřila oči, ale ignorovala to.

,,To samozřejmě chápu," řekla jen. ,,Pak je tu samozřejmě moje armáda, která je početná a plně připravená bojovat. Jakmile bude vybudováno prvních pár vojenských základen, pošlu je tam. Co vy ostatní?"

,,Nám to asi bude trvat, než se někam dostaneme," řekl Elren. ,,Lávová země je velmi daleko a myslím, že to tak cítí i ostatní. Ale rozhodně nechceme nechat Lávovou zemi napospas těch potvor."
Všichni souhlasně přikývli.