Eldiara: Bílá Vrána✓

155.Čas na přemýšlení

Válka byla oficiálně ukončena. Lvi se stáhli na své území a vlci je nechali jít. Nová královna lvů byla Starlia a novou Vládkyní Kalosiru se stala Nitra. Chřestýš unikl i se Zachariasem. Nitra se ho marně snažila vystopovat, dokonce si udělala i cestu do Garmoru, k jeho gangu, ale podle všeho je všechny opustil-až na pár silnějších vlků, kteří taky jakoby náhodou zmizeli. Bylo jasné, že od nich můžou čekat problémy.

Layle to bylo všechno upřímně ukradené. První věc, kterou udělala, když konečně měla chvíli klidu-musela spoustě vlkům a lvům vysvětlovat spoustu věcí a pomáhala Faezaně s Aurinem při vyřizování rozkazů-bylo, že padla do první postele, kterou spatřila.

Nitra je ubytovala ve svém paláci a Layla se málem rozplynula blahem, když si konečně lehla do měkké, normální postele. Spala několik dní v kuse, stejně jako její přátelé a ani jednoho z nich nevzbudilo táhlé, bolestné vytí, které se občas táhlo ze sklepa pod palácem. Všichni se to snažili okatě ignorovat.

Týden poté, co se lví jednotky vrátili do Měsíční země, začaly Kalosir opouštět i další armády.

Byl tu jistý problém s garmorskými zloději, kteří napadali obyvatele ve městě a spoustu z nich usoudilo, že se Kalosir stane jejich novým domovem. Ale to nebyla Layilina starost a ona se do toho nehodlala plést. Chtěla jenom spát a poprvé po dlouhé době si konečně normálně odpočinout.

Neměla čas přemýšlet nad tím, co se stalo. Ještě ne. Věděla, že to brzy přijde, jakmile začnou jiné potřeby převažovat nad spánkem, ale zatím se to nestalo.

Python se se svým otcem do Pralesa nevrátil. Nijak o to nestál, ačkoliv Laylu napadlo, jestli to není i kvůli tomu, aby dával bacha na to něco mezi Alakinem a Enyo.

Co se týkalo Alakina... Layla se z druhé tlapy dozvěděla, že Alakin byl s nimi celou dobu na rozkaz svého šéfa, ale že už se k němu nevrátí. Prý dostal od Enyo pěkně seřváno, ale jestli ano, tak to Layla neslyšela.

Seren si u Nitry vydupal propuštění svých přátel a místo toho, aby odpočíval, jako každý normální vlk, který ušel dlouhou cestu, se s nimi bavil od rána do večera.

Kunna měla v plánu se co nejdřív vrátit domů, do Garmoru, aby se postarala o svou matku. Odteď budou žít obě v luxusu-o to se Aurin postaral.

Za Oltiris její rodiče přijeli a Oltiris jim okamžitě začala vyprávět všechno, co zažila. Většinu věcí si strašně přikrášlila a rozebírala spíš své teorie, než cokoliv jiného, ale jejím rodičům to očividně bylo jedno.

Ferox na tom byla podobně jako Layla-užívala si, že může spát od rána do večera a jíst to nejlepší palácové jídlo. Taky přemýšlela nad svou budoucností-i ona byla najednou bohatá a chtěla se podívat po Eldiaře. Dokonce ji napadlo, že by mohla být první oficiální vlčí turista v Měsíční zemi. Starlia jí na to řekla jedno velké, úsečné ne. 

Co se týkalo Layiliny matky, s každým dnem byla čím dál neviditelnější a Layla ji přestala vidět, jak zůstávala v jedné době. Matka jí přesto stihla vysvětlit vše, co bylo třeba a prohlásila, že ještě nehodlá odcházet. Werric občas tlumočil její slova.

Werric... Ten taky spal tak dva dny, než se zase vydal všechno zkoumat. Povídal si se všemi duchy, které potkal a chtěl být i všeho zajímavého-u každé královské porady, u každého psaní dopisu Starlii.

Layla pomalu neměla čas se se Starliou rozloučit a říct jí... Říct jí, že chápe, co udělala. Že to chápe až moc dobře. Starlia musela odjet, aby urovnala situaci v Měsíční zemi-ta byla pěkně vyostřená, protože Křídla noci se rozhodně nerozpadla a dělala problémy. Layla byla poprvé v životě ráda, že není královna a nemusí si s tím dělat starosti.