Eldiara: Bílá Vrána✓

129.Strážci času

,,Tvoje sestra zdědila po matce schopnost ovládat blesky, že ano?" Pokračovala Zulfa. Byla to řečnická otázka a i kdyby ne, tak na to Layla nemínila odpovídat.

,,A co si myslíš, že jsi po ní zdědila ty?" Zeptala se Nagrie tiše.

Layla nevěděla, kterou z nich nesnáší nejvíc-Zulfu, která vypadala jako hotový šílenec, jemuž může každou chvíli přeskočit a roztrhá je, nebo Nagrii, která mluvila tiše a disciplinovaně, což nijak neumenšovalo sílu, jíž disponovala. Layla vlastně ani netušila, co mají za magie a jestli nějakou vůbec mají-dřív ony a ještě jejich třetí sestra vlastnily Temnotu, jenže to nebyla obyčejná magie a opustila je. Ony měly zemřít, jenže si našly způsob, jak přežít. Pravděpodobně nějakým rituálem. V tom se prý docela vyznaly. Možná odtamtud pramení jejich síla.

,,Nezdědila jsem nic," odsekla Layla. Cítila se mnohem lépe, že se jí konečně nezmocňovala ta nekonečna hrůza a je schopná přemýšlet o možnostech, kterými by je mohli porazit. ,,Jo, možná tak zlaté oči."

,,No samozřejmě," ušklíbla se Zulfa. ,,Ti takzvaně dobří mají ve zvyku nic neříkat, aby na to jejich hrdinové přišli sami. Očividně si myslí, že když vám pomohou, umenší to vaše skutky a udělá to z vás něco méně. Nám se to vlastně hodí. Aspoň to máme jednodušší."

,,Co víš o Strážcích času?" Zeptala se Nagrie.

Layla měla pocit, jako kdyby tu Aurin a Starlia vůbec nebyli. Rozhovor, který tu spolu se sestrami vedla, se jich netýkal. Věděla, že chtějí vědět jiné věci-proč je sem sestry nalákaly, kdo jsou Numze a Tidraern a proč zabíjely lvy. Možná dokonce doufají, že se s nimi dokážou nějak domluvit-protože nepocházeli z její doby a tak si mysleli, že něco takového jde.

Jenže Layla se domnívala, že se k tomu dostanou. Že sestry začaly vyprávět příběh, díky kterému dostanou odpověď na všechny své otázky. Pravděpodobně chtěly, aby to věděli, ačkoliv Layla netušila proč.

,,Nic," odpověděla Layla. Nebyla to úplně pravda, Rasenja se s ní o pár informací podělila, ale když bude dělat, že nic neví, tak se možná dozví víc, než by jí jinak řekly. A nebo odhalí případnou lež. Ne že by Rasenja byla o moc důvěryhodnější zdroj, než sestry.

,,Strážci času se začali objevovat ve chvíli, kdy se začala taky rozvíjet magie. Vy vlci-" vysvětlovala Nagrie a Layla přimhouřila oči při tónu, jakým to řekla. Jako kdyby sama nebyla vlk. ,,Jste si zvykli magii... Usměrňovat. Řídili jste ji podle sebe, podle přesně určených řádu. Někteří vlci měli magie, které dokázali víc věcí, například magie světla..."

,,Jiné dokážou jen jednu, třeba telekineze," dodala Zulfa.

,,A tím jste nevědomky zeslábli. Syrová magie, ta, jenž dlí v Magii, Moci i Temnotě... S ní můžeš udělat všechno. Je to sice podstatně nebezpečnější, ale mnohonásobně silnější. Jenže všichni na to zapomněli. Až na pár... Jedinců," pokračovala Nagrie.

,,Včetně nás," doplnila ji Zulfa.

,,Včetně nás," souhlasila Nagrie.

Ani nedělaly odmlky, mluvily jako kdyby byly jedna bytost.

,,A spousty tvorů z nejhlubších zákoutí temnot, kteří jsou dost inteligentní na to, aby pochopili podstatu magie," řekla Nagrie.

Layla viděla, jak na ni Aurin se Starliou vrhají významné pohledy. Sestry byly zabrané do svého příběhu, tohle by mohla být jejich chvíle. Ale Layla potřebovala znát konec. Celou tuhle hloupou výpravu se v jednom kuse setkávala s tím slovem... Se Strážkyní času a chtěla vědět, co to znamená.

,,A najednou zjistili, že dokážou různé věci," pokračovala Zulfa. ,,Někteří z nich dokonce i cestovat na místa, která už dávno zanikla a mluvit s osobami, které už dávno nežijí."

,,A přirozeně se začali do času plést. Byla to možnost, jak se osvobodit a zmocnit Eldiary," řekla Nagrie. ,,Jenže to se někomu nelíbilo. A tak ten někdo obdařil jisté vlky jistou magii. Schopností cestovat časem. Neomezeně, aniž by tomu museli vykládat moc síly, moc obětí. Měli zabíjet tvory, kteří by nějak drasticky ovlivňovali historii-a to se týkalo jak vlků, tak stvůr z Labyrintu-a dohlížet na to, aby vše běželo tak, jak má. Prvními Strážkyněmi času byly zde přítomné Numze a Tidraern."

Layla si to myslela už od chvíle, kdy sestry tahle jména poprvé zmínily, ale teď si tím byla jistá.

Podívala se na Královnu a Jizvu-projednou ani jedna z nich nelétala kolem a ta druhá neseděla na jejích zádech. Krčily se po jejím boku a probodávaly sestry pohledem.

,,Ale... Vždyť to jsou vrány," namítla Starlia.

,,Pěkný postřeh," ušklíbla se Zulfa a Starlia se jen zamračila a neucouvla, když ukázala své zakrvácené tesáky.

,,Jsou vrány díky nám. Zaklely jsme je," řekla Nagrie. ,,Měly jsme svůj plán s časem a ty dvě potvory ho odhalily. Střetly jsme se a vyústilo to v souboj, který skončil špatně pro nás všechny-nám se podařilo Numze a Tidraern proměnit navždy do podoby vran, zatímco ony nás... Málem zabily. Tehdy nás Temnota opustila. Zemřely bychom, kdybychom se samy neuvedly do nesmrtelného spánku, ve kterém jsme měly počkat na posledního držitele Temnoty."

,,Lexirwa," doplnil Aurin a letmo se podíval na Laylu.

,,Přesně tak," řekla Zulfa a Layla by přísahala, že v jejím hlase slyšela silnou nenávist.

,,Myslely jsme, že s proměnou Numze a Tidraern budou mít bytosti jako my konečně šanci, ovládnout Eldiaru. Netušily jsme, že ještě předtím si stačily určit svého dědice, na kterého se jejich magie přenesla ve chvíli, kdy byly proměněny," pokračovala Nagrie.

,,Mimochodem, měla bys mít jistý roztomilý náhrdelník. Velká smůla, že ho nemáš. Skrývá v sobě spoustu moci," řekla Zulfa a v očích se jí zablesklo.

Layla si vzpomněla na vraní náhrdelník, který jí pravděpodobně sebral Chřestýš. Nikdy nebyla vděčnější, že to udělal. Další moc v tlapách sester? A pochybovala, že ona by s ní něco dokázala, když ani nevěděla, že ten náhrdelník něco umí.

,,A tak Strážci přežívali dál. Někdy nebyl žádný, protože nehrozil žádný útok, někdy se jich v jedné době potkalo víc najednou," řekla Nagrie. ,,A tvá matka byla jedna z nich. Stejně jako teď ty."