Jizvy

Ranní překvapení

Neochotně jsem otevřel oči. Přišlo mi divné a nezvyklé, že slunce září z jiné strany. Otevřel jsem oči a koukl se za sluncem. Nebyl jsem na své posteli. Ta je naproti. Byl jsem v posteli Dena.

Jen, co jsem si to uvědomil, rychle jsem si sedl. Vedle mě se ozvalo nesouhlasné mručení. Polekaně jsem se koukl na spícího Dena vedle mě. 

,,Lásko, ještě spi. Je moc brzo," zamručel Den do peřiny a zabalil se ještě víc. Sjel jsem po ní pohledem. Byli jsme pod jednou peřinou. 

První, co mě napadlo bylo snad jasné. Vyděsil jsem se, že jsem se vyspal s upírem a ani si to nepamatuju. Hrudník jsem měl nahý. Koukl jsem opatrně pod peřinu. Oddechl jsem si. Měl jsem na sobě boxerky. Stop. Jenom boxerky?! 

,,Ty jeden úchyle! Mě vysvlečeš, necháš mě jen ve spodním prádle a zatáhneš si mě do postele?!" zakřičel jsem na něj. Ten se z toho šoku hned probral a posadil se. Potom si líně začal masírovat oko. 

,,Včera jsi takový nebyl. Bylo ti všechno jedno, takže jsem si myslel, že by bylo dobré využít moment. Nic bych s tebou neudělal, nebyla by to zábava a stejně by ses probral. Mimochodem ses na mě v noci tiskl sám, takže jsem byl jen rád a mohl jsem tě objímat," vysvětlil mi ospale. 

Byl jsem vzteky bez sebe. Dokonce jsem cítil, jak mi jde pára z nosu. Měl jsem chuť spálit Dena na popel. Jak se opovažuje na mě sáhnout bez mého svolení, svléknout a ještě k tomu usnout se mnou v posteli? Mě nezajímá, že jsem se k němu v noci natiskl, fakt je takový, že mě osahával. Úchyl jeden.

Vstal jsem z postele a naštvaným krokem jsem se vydal ke své posteli. Tam si v klidu veprostřed spal Serrir. Ten se na mě taky vykašlal. Mohl Dena kousnout, nebo něco podobného, jenže on zřejmě nic neudělal, protože si Den nestěžoval. Uraženě jsem popadl oblečení a šel jsem do sprchy. Chtěl jsem ze sebe smýt upírovu vůni, protože by se všichni potom na všechno vyptávali  a koukali na mě dvojsmyslnými pohledy, o které jsem nestál. 

Byl jsem v té sprše docela dlouhou dobu. Jednak jsem byl na Denna naštvaný a neměl jsem náladu ho vidět a jednak jsem měl pocit, že jeho vůně mě pořád obklopuje. Po chvíli jsem vylezl, protože mě to už přestalo bavit. Oblékl jsem se a vyšel z koupelny. Dena jsem nikde nezahlédl.

,,Promiň mi to, Rene. Jen jsem chtěl být s tebou. Pochop, je pro mě muka, že spíš v jiné posteli a ne se mnou. A že Serrir má víc tvé pozornosti, než já," zamumlal mi do ucha a objal mě zezadu kolem pasu. Konečně se naučil říkat Serrirovo jméno místo toho, aby ho oslovoval 'to'. Ale to neměnilo fakt, že jsem byl na Dena naštvaný. Mám přeci nějakou hrdost, ne? Pokoušel jsem se dostat z jeho sevření, ale nepovedlo se mi to.

Den si mě otočil čelem k sobě a něžně mě políbil. Tohle bylo jiný. Zatímco polibky, na které jsem byl od něj zvyklý, byly spíš dravější, tenhle byl opatrný. Nezapojil jsem se, ale neodstrčil jsem ho. Nic jsem nedělal, jen jsem tam stál jako prkno a nechal se líbat.   

,,Takhle to nepůjde," zavrčel upír, když se odtáhl a strčil mě na postel. Serrir se hned probudil a šel někam jinam. Při tom naštvaně syčel. Já jsem hadovi nevěnoval pozornost, protože jsem měl jiný problém, který se nade mnou skláněl. 

,,C-co to děláš?" zeptal jsem se polekaně. Naháněl mi strach. Ignoroval moji otázku a zajel mi rukou pod triko. Začal mě líbat na krku a rukou se dostal k mé bradavce. 

Shodil jsem ho. Nedovolil jsem mu to. Měl jsem vztek, ale taky trochu strach. Strach z toho, že kdyby mi odporoval, tak bych proti němu neměl šanci. Vstal jsem z postele, popadl jsem věci do školy a vyběhl ven.

Chtěl jsem mu odpustit. Opravdu chtěl. Bylo vidět, že chce po mně, ať k němu taky někdy přilezu a políbím ho. Jenže já nemůžu. Nejde mi to. Ani jsem se pořádně nesmířil s tím, že mě může kdykoliv políbit. A teď tohle. Samozřejmě, že jsem zpanikařil, protože nejsem na takové doteky zvyklý. Proč taky, když jsem ještě s nikým nechodil. 

Vyrazil jsem do třídy. Hned jsem si sedl do lavice a koukal se z okna. Jenže mé myšlenky přerušil nějaký hlas.

,,Pojď. Máme ještě dost času," řekl. Podíval jsem se směrem, odkud hlas doléhal. Kensu. Můj učitel na létání. Poslední dobou jsem  létání celkem dobrý, tak proč mám problém?

,,Kam jdeme?" zeptal jsem se, když jsem za ním vyrazil ven ze třídy. Vedl mě někam do jídelny. Tam v tuhle dobu nikdo moc není, ale stejně. Nechápal jsem, co po mě chce. 

Posadil se k jednomu stolu, takže jsem musel si sednout naproti něj. Byl jsem docela nervózní, protože nikdy za mnou takhle nepřišel. O co šlo?

,,Vyklop to," řekl neutrálním tónem, ze kterého se nedalo nic vyčíst. Ani jeho výraz mi nepomohl. Žádná emoce. Lekl jsem se.

,,Co mám vyklopit?" vyděsil jsem se. Nic jsem neprovedl, nebo snad ano? Zjistil o té masti, že jsem vycházel ven? Kdo mu to řekl? Nebo to snad poznal? Pomoc!

,,Co je mezi tebou a Denraarem," řekl neutrálně. Zase jsem nic nepoznal. Ulevilo se mi, že o nočních výpravách ven nic nevěděl, ale na druhou stranu...co?!

,,Cože?" odkud sakra může něco podezřívat? Kde jsem udělal chybu? Někdo mu to vyklopil. Někdo mě práskl. Až ho najdu, tak ho zabiju.

,,Vidím to na tobě. Chováte se spolu divně. Jinak. Bych řekl, že spolu něco máte..." ušklíbl se. Konečně, alespoň jedna emoce, ale moc mě nepotěšila. To je tak moc vidět, že Den se mnou chodí? Pozor, ne já s ním, ale on se mnou.

,,J-jsme jen kamarádi, n-nechápu o čem to mluvíš," řekl jsem. Prozradilo mě koktání. Nikdy jsem nekoktal, ale teď jsem byl rozhozen. A taky jsem s nikým neřešil vztahy. Připadal jsem si jako puberťačka.

,,Ale jdi ty. Snad se svou magií poznám, že tě něco trápí. Krom toho, jsem natolik silný, že někdy dokážu číst myšlenky. To nejde skoro nikomu, takže se nestresuj. Hrajete to celkem důvěryhodně. Teď se ptám, co se stalo mezi vámi?" založil si ruce na hrudi a připravil se na příběh v mém podání. Jenže jsem mu to říkat nechtěl. Byl jsem rád, že to už nikdo jiný nezjistil, ale stejně. 

,,Noták, vyklop to. Bude ti líp, když to všechno vypustíš ven," snažil se mě uklidnit. Povzdechl jsem si. Měl pravdu. Když to budu držet v sobě, tak se tím nic nevyřeší. Možná by mi mohl pomoct.

,,Den ke mně pořád leze a chce se se mnou mazlit a já nevím co ještě. Nejsem na to zvyklý, proto se bojím. Co když to bude moc? Co když se něco zvrtne? Zrovna dneska jsem se probudil v jeho posteli. Nic se přes noc nedělo, ale vytočilo mě, že mě svlékl do boxerek a spal se mnou v jedné posteli. Potom mě ještě povalil na tu moji a osahával mě..." pověděl jsem mu. Bylo mi trochu líp, ale když jsem si uvědomil, co jsem řekl, tak jsem se zarazil. Opravdu jsem mu řekl úplně všechno? No nazdar, teď se mi bude smát.

,,Klid. Nic ti neudělá. Pochop, že fyzicky potřebuje někoho mít u sebe. Nemyslím tím samotný sex. Líbilo by se mu, kdyby ses někdy sám natáhl pro objetí, nebo tak něco. Zkus to. Možná ti to bude trochu nepříjemný zezačátku, ale potom si to oblíbíš," vysvětlil mi. Trochu jsem nabral nachovou barvu, ale kývl jsem. Musím se Denovi omluvit já.