Jizvy

Návštěva

No nazdar. Jsem v prdeli. Totálně v prdeli. Proč? Protože sem jede ten debil!! Sedím momentálně doma a nevím, co dělat. Měl bych uklidit... Nah, peču na to. Vypadalo to v mém pokoji celkem čisto, takže jsem měl o práci míň.

,,Pojď mi pomoct upéct nějaké sušenky!" zvolal Tekumi zezdola. Protočil jsem oči v sloup. proč bych měl? Vždyť tu už byl a žádné sušenky nebyly. A teď najednou ano. Kde je logika?

Seběhl jsem schody dolů a vkročil do kuchyně. Naskytl se mi pohled na Tekumiho v zástěře a s culíkem. Slušelo mu to. Pozoroval jsem ho ještě nějakou chvíli, dokud se neotočil. Zamračil se na mě.

,,Co je?" zavrčel. Přestal s činností a otočil se ke mně čelem. Založil si ruce na hrudi a propaloval mě pohledem. Vyhrál. Já jsem jeho pohled nevydržel a uhnul jsem.

,,Nic," zamumlal jsem a šel blíž. Už jsem se natáhl k těstu, abych do toho šmátl, ale dostal jsem po ruce. Hned jsem ruku zase stáhl k sobě. Natíral jsem si bolavé místo.

,,Za co?" zeptal jsem se zničeně. Docela to bolelo, jak mě plácl. Mnul jsem si bolavý hřbet ruky. 

,,Umyj si pracky, pako. A nechci už ani vidět, že lezeš do kuchyně s neumytými pařáty," vynadal mi a vyhnal z kuchyně. Musel jsem si jít do koupelny umýt ruce. Asi třikrát jsem si je umyl. No a pak jsem se vrátil. Tekumi po mně hodil zástěru, Chytil jsem ji a oblíkl si ji. Pak elf kývl a pustil mě k těstu. Zabořil jsem do něj jeden prst. Začal jsem do těsta různě rýpat a šmatat.

,,Aby ti tohle nedělal Denraar s zadkem," řekl naprosto klidně Tekumi a připravoval tam něco vedle na stole. Zrudnul jsem jak rak. Přestal jsem rýpat do obsahu misky a nechal těsto těstem. 

,,Klid, prosimtebe," ušklíbl se Tekumi. Vrhl jsem po něm vražedný pohled. Jen se uchechtl.

,,Arthur mi to dělá taky," poznamenal jen tak mimochodem, jakoby mluvil o počasí. No tohle jsem fakt vědět nepotřeboval. Šel jsem k němu, abych mu s něčím pomohl.

Za půl hodiny už byly sušenky v troubě. Už jsme si chtěl sundat zástěru, ale někdo zazvonil. Denraar. No doprčic. Tekumi mě poslal, abych otevřel. Úplně jsem zapomněl na to, že jsem v zástěře. Otevřel jsem dveře.

,,Ahoj, lásko," usmál jsem Den a objal mě. Neodporoval jsem. Upřímně řečeno, taky jsem ho rád viděl. A to moc.

,,Jak vidím, jsi žena v domácnosti, co?" poznamenal se svým úšklebkem, když se odtáhl. Vlepil jsem mu pohlavek.

,,Kušuj," zavrčel jsem a šel dovnitř. Den mě následoval. Sundal jsem si tu pitomou zástěru a pověsil ji na háček v kuchyni kde byli i ostatní zástěry. Den se mezitím zul a šel ke mně.

,,Kluci, jděte zatím nahoru. Sušenky vám s čajem přinesu nahoru, nebo vás zavolám," řekl Arthur, který se koukal do trouby, Jakše tam mají sušenky. Zatím ještě nebyly hotovy, jak usoudil. Troubu zavřel a odložil hadr, pomocí kterého se držel za rukojeť trouby.

,,Fajn," zamumlal jsem a šel nahoru. Den mě jako pes následoval. Otevřel jsem dveře do svého pokoje a posadil se na židli. Den si sedl na postel.

,,Co chceš tu dělat?" zeptal jsem se na oko trochu podrážděně. Promnul jsem si kořen nosu. Špatné počasí, či co.

,, Tohle," řekl Den a prudce vstal. Za okamžik jsem cítil jeho rty na těch svých. Jemně jimi pohyboval. Přinutil mě vstát, což jsem udělal. Objal mě kolem pasu a líbal dál.

Přesunuli jsem se k posteli. Odpojil se od mých rtů. Sedl si na postel a pobídl mě, abych si na něj sedl. Smůla.

,,Lásko, noták," poprosil a strčil si mě na sebe. Spadl jsem na něj obkročmo. Nic jiného mi nezbývalo než si sednout na něj, protože jinak mě pevně držel.

Znovu mě políbil. Hladil má záda jednou rukou a druhou mi zajel do vlasů. Ta jsem mu jednou rukou zajel zezadu do vlasů. Vískal jsem ho ve vlasech a odpovídal na polibek.

Najednou jsem ucítil, že jeho ruka se pohnula o něco níž. K mému zadku. Jemně ho pohladila přes látku kalhot. Bylo mu to celkem příjemný, ale trochu jsem se obával toho, co chce dělat dál.

Po chvíli zjistil, že neprotestuju a začal můj krk posypávat letmými polibky. Šimralo to a bylo to příjemný. Taková pozornost od něj.

,,Chtěl bys?" zamumlal mi do krku. Moc jsem nepochopil,  na co se ptal. Jestli na klasický sex, nebo na něco jiného. Pohlédl jsem na něj.

,,Co?" vyslovil jsem svou otázku, která mi zaplňovala v ten moment hlavu. Den místo odpovědi zajel prstem mezi moje roztažené půlky a pohladil kalhoty tam, kde se pod nimi nacházel onen otvor. Neudržel jsem se a hlasitě jsem vydechl.

,,Klasiku," odpověděl s úšklebkem. Pohladil mě palcem po tváři. Podráždil mě přes kalhoty ještě jednou. Trochu jsem se začervenal.

Najednou se otevřely dveře. Tekumi. Nebo Arhtur. Prostě někdo. Lekl jsem se a spadl z Denraarova klína na zem. Na kostrč.

,,Dolů," řekl krátce Tekumi a vrhl po Denovi vražedný pohled. Zavřel dveře a odešel.

,,Pako," vstal jsem ze země. Byl jsem ještě trochu v šoku. No, spíš mi bušilo srdce jako k život. Zrychleně jsem dýchal a trochu se mi třásl, ruce, takže to poznal.

Zezadu mě objal a natiskl sobě na hruď. Zabořil nos někam mezi krk a rameno a vdechoval moji vůni. Po chvíli mě na to místo políbil a otočil si mě čelem k sobě.

,,Klid, ano?" řekl konejšivě a pohladil po zádech. Opřel jsem hlavu o jeho hruď a taky vdechl jeho vůni. Cítil jsem tam trochu i tu svou. Zajel mi rukou do vlasů a začal mě vískat. Málem jsem začal vrnět jak kočka. Od něj je to moc příjemné. Vcelku všechno, co dělá, ke velmi příjemné.