Poklidně jsem spal a najednou jsem ucítil něco na svých rtech. Něco jemného. Pohybovalo se to a mělo to povědomou chuť. Pohnul jsem rty taky. Otevřel jsem omylem rty a něco mi vklouzlo do úst. Hned jsem poznal, co to je a o koho se jedná. Odtáhl jsem se.
,,Dobré ráno, Reni," usmál se na mě Den a posadil se na zem vedle mé postele. Oplatil jsem mu úsměv. To bylo pěkné probuzení.
,,Dobré ráno," popřál jsem mu taky a chtěl jsem si sednout na postel, jenže jeho ruka mě zastavila. Opřel se o mé rameno a lehl si na mě. Ne celou vahou, ale stejně. Pohladil mě po tváři a políbil.
,,Ranní polibek," ujasnil Den, když se odtáhl. Usmál jsem se na něj, protože to bylo opravdu příjemný. Strčil jsem do něj, aby spadl na bok a já se mohl zvednout. Vstal jsem z postele a protáhl se. Bylo moc brzo. Nebyl jsem zvyklý takhle vstávat.
,,Kolik je?" zamumlal jsem ještě trochu ospale a otočil se na upíra, který ležel pohodlně na mé posteli. Den se koukl na hodiny v mém pokoji, které byly na zdi. Já jsem byl na to moc líný, nebo jsem si tak trochu neuvědomil, že na zdi nějaké mám.
,,Půl šesté," zavrněl a objal mě zezadu. Zavřel jsem oči, ale po chvíli jsem si uvědomil, co vlastně řekl. Odstrčil jsem ho od sebe a otočil se k němu čelem. Zamračil jsem se.
,,Tak brzo?!" zavrčel jsem a šel si zase lehnout. Půl šesté. Kdo takhle ráno vstává? Blázen. A jestli ještě vezmu v potaz, že musel vstávat dřív, aby tady v těch půl šestých byl, tak asi vůbec nespal. Magor.
Nestačil jsem se ani uvelebit na posteli, ten parchant, co narušil můj spánek, mě vzal do náruče. Ani deku mi nenechal! Prostě mě vzal a jelikož mi byla trochu zima, protože jsem se zbavil tepla postele, byl jsem nucen se na něj natisknout. Přivřel jsem oči, protože jsem byl ospalý, ale stejně jsem postřehl spokojený úsměv, který hrál na tváři upíra.
Odnesl mě asi do koupelny a postavil na studenou zem. Hned mi projel mráz po zádech a já se trochu zatřásl. Přitiskl jsem se na zdroj tepla, který se jen usmíval nad mojí ospalostí. Svlékl mi triko a pak i sobě. Natiskl jsem se na jeho hruď. Už dlouho jsem necítil jeho svaly. Objal mně a ruce přemístil na můj zadek. Neměl jsem nic proti. Byl jsem ještě jednou nohou v posteli v říši snů. Zmáčkl mi trochu zadek a pak ho začal mnout. Bylo to celkem příjemný.
,,Tak měkoučký," zavrněl mi do ucha a promnul moje obě půlky ve svých dlaních. Tím mě přinutil otevřít pusu a vydechnout. Hned toho využil a políbil mě. Své ruce jsem měl na jeho ramenech, že se předloktí dotýkalo jeho nahé hrudi. Taková pozice se mi moc nelíbila, proto jsem jednou rukou mu zajel do vlasů a druhou pohladil záda, čímž jsem prohloubil polibek. Den neprotestoval. Naopak. Vytáhl mi jazyk z úst začal ho sát. Usmál jsem se a zase jazyk stáhl zpět do své pusy.
Najednou mi zajel rukama pod kraťasy a pod spodní prádlo, takže se dotýkal mé nahé kůži na zadku. Promnul zase obě půlky ve svých dlaních, čímž si vysloužil můj tichý vzdech. Hned na to vytáhl ruce a objal mě kolem pasu.
,,Společnou sprchu?" navrhl nenuceně, ale podle jisker v jeho očích jsem zjistil, že by moc rád. Ospale jsem se usmál a kývl. Den mi úsměv oplatil a stáhl mi trochu níž kraťasy spolu se spodním prádlem. Otočil jsem se k němu zády a sundal jsem si to všechno úplně. Vlezl jsem si rychle do sprchového koutu, aby Den neměl čas si mě moc prohlížet.
Po chvíli se Den taky svlékl a vlezl si ke mně. Objal mě zezadu a vdechl moji vůni. Nevím proč, ale moc se mi líbí, když mě objímá zezadu. Skoro jsem se rozplýval. Najednou jsem si uvědomil, na co myslím. Den mě hodně změnil. Teď se mi líbí takové maličkosti. Pouhé objetí zezadu. Ale takhle jsem cítil, že je se mnou. Jen držení za ruce by mi stačilo, abych věděl, že je tu pořád se mnou. Láska dělá divy. Mění člověka. Ale jen vůči tomu, koho miluje, jinak zůstává naprosto stejným.
Den nijak nevyváděl. Neosahával mě tam dole, abych neměl problém a nepokoušel se mě nijak vzrušit, za co jsem mu byl vděčný. Nechtěl bych tu vzdychat. Tekumi a Arthur by to slyšeli a jak bych se jim pak podíval do očí?
Jen jsme se objímali a kapky vody nám stékaly po tělech. Po chvíli Den vzal žínku a začal mě mýt. Díval se na kůži, kde mě myje a trochu to vypadalo, že se na to soustředí. Nebylo třeba slov. Nebylo to trapné ticho. Bylo to takové klidné pohodlné ticho, které by slova jen rušily.
Den mě opláchl vodou a uklidil žínku na místo. Opláchl si ruce, které byly trochu v mýdle a vyšel ven ze sprchy. Zabalil mě do ručníku a vynesl ven. Šel směrem k mému pokoji a loktem otevřel dveře. Položil mě na postel tak opatrně, jako bych byl porcelánová panenka a šel k mé skříni. Vytáhl mi spodní prádlo a šel zase ke mně. Na tváři mu pohrával milý spokojený úsměv. Ne jeho úšklebek, který jsem někdy bral jako perverzní, ale pěkný nevinný úsměv.
Rozbalil mě z ručníku a klekl si přede mně. Seděl jsem na posteli. Sedl si právě mezi mé roztažené nohy. Zrudl jsem studem a hned se zakryl. Upír se jen ještě víc usmál a zakryl mě ručníkem. Vzal mou pravou nohu za zadní část lýtka a políbil. Všechno dělal mlčky. Totéž provedl s mou levou nohou. Pak mi oblékl boxerky a za ruku si mě vytáhl do stoje.
,,Miluju tě," bylo to jediné, co za tu celou dobu řekl a políbil mně. Nemohl jsem se nezapojit. Líbal tak jemně, jakoby mi tím vyjadřoval své city. Objal jsem ho kolem krku a natiskl se na jeho nahou hruď. Ani jsem si nevšiml, že má už na sobě kalhoty.
,,Taky tě miluju," řekl jsem, když jsem se odtáhl. Den se usmál tím svým krásným způsobem a přitiskl si mě k sobě do pevného objetí. Zabořil mi obličej do ramene.
,,Jsem tak šťastný, že tě mám," zamumlal mi do ramene. Jen jsem se usmál. Taky jsem byl šťastný. Ještě na začátku školního roku jsem ho, dá se říct, nenáviděl a teď jsem do něj po uši zamilovaný.
,,Já taky, lásko. Já taky," prozradil jsem mu a opětoval mu objetí.
ČTEŠ
Jizvy
FantasyMé jméno je Loren a žiji ve světě magie a harmonie. Jenže i tady se stávají příšerné věci. Dostal jsem se do příšerné situace a snažím se z ní dostat. Ještě mi 'pomáhají'mé jizvy na zádech, ale o těch potom.