Nechtěl jsem, aby o našem vztahu se někdo dozvěděl. Zatím. Nebyl jsem na to připraven. Bůhví, jak by na to ostatní reagovali. Poprosil jsem tedy Dena, aby to nikde netroubil a snažil se krotit, protože jsem tušil, že by mě klidně osahával při hodině. Sice jsme vůči sobě trochu víc než jen kamarádi, ale stejně na mě nemá Den co šahat. Osobní prostor.
Zrovna jsem šel na hodinu živlů. Vůbec jsem netušil, co budeme dělat, takže jsem byl docela natěšený. Prosím, ať to je práce s blesky. Vždycky jsem se to chtěl naučit. Zvládali jsme už lávu a změnu barvy plamene, ale s blesky jsme ještě nic nedělali. Je to pro mě něco naprosto nového a chtěl bych to strašně moc zkusit. Říká se, že je to jedna z nejtěžších technik pro magii ohně a přesně proto mě to tak moc lákalo.
Nastoupil jsem do řady a všiml jsem si, že oddíl magie vody, ve kterém je Den, moc blízko. Nebezpečně blízko. Odvrátil jsem od Dena zrak a podíval jsem se na Shena, který si nás měřil pohledem.
,,S učitelem magie vody nás napadla jedna věc. Co takhle si dát menší soutěž? Co je lepší: voda nebo oheň?" zeptal se Shen s jiskrou hazardu v očích. Ve mně se probudil adrenalin a naladil jsem se na hezký začátek hodiny.
Při rozcvičce se k nám přidali i z oddílu mágů vody páté úrovně. Den totiž postoupil o jednu výš, takže byl na stejné úrovni co já. Na jednu stranu jsem byl za něj rád, ale na druhou stranu mě štvalo, že teď nejsem ten silnější.
,,Roztrhám tě na cucky, zlato," řekl mi Den při protahování tiše, abych to mohl slyšet jen já. To bych chtěl vidět. Já jsem v páté úrovni už dlouho na rozdíl od někoho.
,,Na to zapomeň a neříkej mi tak," vynadal jsem mu. Co když to někdo uslyší? Drby se šíří hodně rychle, takže by to věděla za chvíli celá škola.
,,Jak že ti řekl?" zeptala se Enya, která byla nedaleko od nás. Zpanikařil jsem, protože tu byla šance, že to slyšela a tím by se má noční můra splnila.
,,Řekl jsem mu Reníku. Asi se mu to nelíbí, ale já si myslím, že je to roztomilé," vymyslel rychle Den nějakou výmluvu. Enya se na chvíli zamyslela a potom se usmála.
,,S tím souhlasím, Reník mu sedí. Je to roztomilé. Odteď budeš Reník," zasmála se a odcupitala od nás dál, aby to mohla vykecat svým kamarádkám. Nasupil jsem se na Dena a otočil jsem se na něj.
,,Tak to pěkně děkuji. Odteď mi všichni budou říkat Reník. O čem jsi sakra přemýšlel, když si to říkal?!" seřval jsem ho a chtěl jsem mu vlepit pohlavek, jenže upír uhnul. Přitáhl si mě za krk a začal mi cuchat vlasy klouby pěsti.
,,Ale Reníku, nebuď na mě takový nabručený. Při špatné náladě se blbě trénuje," řekl mi jako dítěti. Postavil jsem se normálně, aby mě Den mohl už pustit a hodil jsem mu do zad ještě nějakou urážku, když odcházel, aby se šel napít.
Po nějaké chvíli už začala samotná soutěž. Vždy proti sobě bojoval někdo ohněm a někdo vodou. Vedl jsem si celkem dobře, když vezmu v potaz, že všichni byli přibližně mé úrovně. Vždy jsem měl větší výdrž, než mí protivníci. Buď jsem použil na vítězství sílu, nebo vychytralost, podle toho, co se hodilo a co protivník nejmíň očekával.
,,Meryver a Eneron!" zvolal trenér vodní magie. Vykročil jsem tedy na místo bitvy proti Denovi. Ten se šklebil nedočkavostí. Po cestě na místo bitvy si protahoval ruce a když si konečně stoupl, tak si ještě protáhl krk, až to křuplo.
Postavil jsem se do postoje a zapevnil jsem se, aby mě první Denova rána jen tak nerozhodila. Den se taky postavil a usmál se na mě. Věnoval jsem mu úšklebek na oplátku a s písknutím, které oznamovalo začátek boje, jsem zaútočil. Den mé ráně uhnul a s tím pohybem nabral vodu a ladným, ale přesto rychlým a přesným pohybem na mě zaútočil. Zkusil jsem to vyblokovat. Nikdy bych neřekl, že blokovat vodu pomocí ohně bude natolik těžké.
Jen co se oheň kolem mě rozplynul, zahlédl jsem ledové ostny, jak se řítí proti mě. Rozběhl jsem se proti ním a na poslední chvíli jsem se snížil. Pomohl jsem si rukou, abych mohl projet pod ostny. Ta rychlost, kterou jsem nabral, mi pomohla, abych se postavil do kleku a vší silou vypálil proud ohně. Den to nečekal. Jen tak tak uhnul. Získal jsem čas.
Začal jsem nanášet střední krátké údery. Jejich síla byla v tom, že jich bylo hodně. Den se je nesnažil blokovat. Jen se jim snažil vyhnout, ale vždy mu střela projela kousek od něj. S poslední ránou, která byla mířena na hrudník, udělal krásný přemet dozadu. Použil švih, který mu dal přemet a pomocí vody udělal kolem sebe něco v podobě chobotnice.
Slyšel jsem o tom. Je to jedna z nejúčinnějších technik magie vody. Dotyčný se obklopí vodou a vytvoří něco jako chapadla, která potom střílí ledové ostny.
,,A co takhle?" zeptal se Den a udělal nějaký pohyb, který za sebou nenesl žádnou reakci chobotnice. Na chvíli mě to rozhodilo, ale po chvíli mi to došlo. Den udělal mlhu pomocí vody ve vzduchu. Neviděl jsem pořádně na metr, natož na Dena.
Mé nohy začaly omotávat chapadla bahna. Voda a země. Chapadla se postupně dostávala výš a výš, a po cestě kameněla, takže jsem nemohl pohnout nohama. Zpanikařil jsem. Nechtěl jsem nechat Dena takhle vyhrát.
Ruce jsem přitiskl na místa, kde hlína mě držela a pustil jsem žár. Opatrně, abych si nespálil nohy. Hlína se přeměnila v lávu, kterou jsem mohl použít. Dřepl jsem si zem a začal jsem se soustředit. Jestli Dena nevidím pomocí očí, takže ho najdu pomocí lávy. Postupně jsem rozpaloval zem a poslouchal jsem zvuky. Den musí zakřičet a tak poznám, kde je.
Po chvíli se ozval udivený jekot upíra, takže jsem zjistil, kde je. Den se přesunul víc doleva. Vypálil jsem naslepo. Den se musel přestat soustředit na mlhu, aby mohl úder vyblokovat, protože by nestihl uhnout. Zvedl vodní stěnu, aby se k němu nedostal plamen, ale problém byl v tom, že přes ní neviděl.
Opřel jsem se do posledního úderu a vyvolal jsem velký dlouhý a mohutný jazyk plamene. Den vyslal proud vody. Živly se střetly veprostřed. Teď to byla bitva síly. Opřel jsem se ještě víc a už jsem cítil že vyhrávám.
Najednou jsem neměl, proti čemu se opřít, takže jsem klopýtl dopředu. Den se ke mně tryskem přihnal a zachytil mě. Položil mě na zem a přitiskl mi na hrdlo ledový osten.
,,Šach mat zlato," zavrněl mi tiše do ucha.
ČTEŠ
Jizvy
FantastikMé jméno je Loren a žiji ve světě magie a harmonie. Jenže i tady se stávají příšerné věci. Dostal jsem se do příšerné situace a snažím se z ní dostat. Ještě mi 'pomáhají'mé jizvy na zádech, ale o těch potom.