She is Vampire?!

Chapter 5

„Ahoj!“ rozlepím oči. Sophie leží na boku, čelem ke mně a usmívá se. „Jak ti je?“ „Jako by mě kopl kůň.“ „Skočím ti udělat něco k snídani.“ „Co je vůbec za den?“ „Sobota.“ Zamrkám. Spala jsem tedy hodně tvrdě. Začínám uvažovat, jestli rozhovor se Zaynem nebyl je výplod mé fantazie.
„Kde jsou všichni?“ Soph poskakuje u linky a cítím palačinky. Vyhrabala jsem se z peřiny po deseti minutách co odešla, déle ležet bych nevydržela. „Všichni?“ „Liam a Zayn…?“ „Jak víš, že tu byl Zayn?“ „Mluvila jsem s ním?“ „Syčák! Nic nám neřekl. Liam se bál, že pokud se neprobereš, bude muset volat doktora.“ Super, takže to nebyl sen.
„Liam je dole,“ trhne hlavou k zábradlí. „A Zayn pravděpodobně u sebe doma. Stejně jako Loui, Niall a Hazz.“ „Co se tam pak stalo?“ hladově se zakousnu do smotané trubičky. „Co si pamatuješ jako poslední?“ „Zayna, jak mě strhl za pohovku.“ „Kluci tě dostali do auta, Zayn šel cestou, kterou si měla jít ty. Dovezli tě něco po jedný ráno. Zayn dorazil o tři čtvrtě hodiny později. Říkali, že si spadla na rošt, mělas pěknou díru pod lopatkou a sedřenej bok. Liam ti to zašil a Niall šel za mnou. Potřebovalas krev. Ale já už ti ji víc dát nemohla. Tak se Zayn nechal kousnout.“
„Holly!“ otáčím se po hlase. Liam stojí na schodišti, jen v šortkách. Zpocený a zamazaný od oleje a dalších smradlavých tekutin. „Ne! Ať tě ani nenapadne!“ snažím se dostat z jeho dosahu, ale i tak skončím na jeho umaštěné hrudi. Sophie diskrétně mizí a Liam mi dál drtí žebra.

„Holly! Tak moc jsem se bál, že tě ztratím!“ huhle mi do vlasů. „Tohle mi už nikdy nedělej.“ „Už je dobře, bráško. Budu v pořádku.“ Usměju se a vtisknu mu pusu na tvář. „Všichni jsme se o tebe báli. Zayn byl celý od krve, teklo to z tebe proudem.“ Nevím co na to říct, jen kývám a nechávám se opět přitisknout do jeho náručí.

„Co ta soška?“ hltám oběd, div se nezadusím. „Už je u toho, co mi to zadal. Prachy jsme dostali, jsou dole. Neměli jsme chuť se o ně dělit bez tebe.“ „Super.“ „Co jít večer do Buddhy? Vyblbnout se?“ Navrhne Sophie. „Holly musí odpočívat.“ „Víš, on to byl můj nápad…“ zazubím se přes okraj sklenice s pitím. „Takže sázíš na to, že když tobě řeknu „ne“, tak Soph „ano?“ „Chytrej kluk!“ „Po jídle ti mrknu na záda, podle toho se rozhodnu.“ Jistě, jsem už dost stará, mohla bych tedy rozhodovat sama za sebe – jeden by mi řekl, že mám sotva dvacet, no když si spočítám upíří léta, mít víc jak tři sta let… wow – ale tady mi žádný takový argument neprojde. Upřímně se divím, že Liam souhlasil s tím, abych měla vlastní byt. Než u něj začala Sophie bydlet, bydlela jsem tady já. Tedy souhlasil… První tři měsíce jsem se musela po telefonu hlásit jako školáček.
„Mám dát vědět klukům?“ Liam klub odsouhlasil. Sice jsem musela slíbit, že se budu chovat slušně, abych si nějak neublížila, ale co… Jak ho znám, zmizí i se Soph tak po hodině někam do pryč a vrátí se mírně rozcuchaný. Liam se k Soph sklání a něco ji šeptá, ona se jen potutelně culí a kývá a i s telefonem se zavírá v ložnici. Snaha jít za ní vyjde vniveč.
„Než se plně uzdravíš, budeš bydlet tady. Zajedeme pro tvoje věci a stejně, ten borec, pro kterého byla ta soška oceňuje vaši práci. Scoot jančí a nic mu to není platné. Tak čistou práci nikdo z těch nade mnou ještě neviděl. Chtějí tebe a kluky na další akci. Tudíž, jak se uzdravíš, vrhnete se do další práce a co jsme se tak s kluky bavili, bylo by lepší žít pohromadě, pro lepší bezpečnost. Louis a Hazz hledají prostory, několikrát větší jak toto. Kam by se dala předělat i autodílna.“ „A to mi jako říkáš jen tak? Vezmeš mi můj osobní život a zavřeš mě do nějakého skladu s dalšími lidmi?“ Tedy… Ne že by mi to vadilo, až tak. Zayn se ukázal jako milej kluk ale…
„Osobní život? Zlato, kdo jiný ti poskytne ochranu než já a ostatní ve chvíli, kdy ti bude zle? Pober si co budeš teď v nejbližších dnech potřebovat. Pro zbytek se vrátíme až pak…“ Se zafuněním nahážu do tašek oblečení, nějakou kosmetiku, a další holčičí serepetičky.
„Jo a mimochodem, kdo řekl, že se chci dalších akcí zúčastnit?“ sedíme opět v autě, na zpáteční cestě. „Nechceš?“ „Nevím jestli chci mít za zadkem kluky. Pracovala jsem vždy sama.“ „A vždycky si z toho vyvázla bez zranění, vím. Ale není lepší mít parťáka?“ Trhnu rameny a zahledím se z okna. „Dokud nebudeš úplně ready, kluci budou akce podnikat bez tebe. Pak je na tobě, jestli budeš pracovat sama nebo s nimi. Ale budu tě mít doma. Jestli rodina Scoota zjistí, kdo to udělal, tak…“ zavrtí hlavou.

Chápu na co naráží. Když jsem utekla, zaplatili spoustě lidem aby mě našli. Liam mě však chránil, dával všanc svůj život, stejně jako pak Luke a Miky. A když se z něj postupem času stal Boss, před kterým padala na prdel i ta starší, mafiánská populace, já věděla že jsem v naprostém bezpečí. Z nich nikdo nevěděl, že jsem upír, ale jim stačilo vědět, že jsem Liamova sestra.
„Než se ten humbuk uklidní, budeš u mě. Pak se můžeš vrátit k sobě.“ Pronese rezignovaně. Souhlasím se. Svůj život mám celkem ráda a nechci se nechat zabít, kvůli své blbosti.

Ve společnosti Soph se ze mě stává pravá holka. Upíra v sobě odsunu do pozadí a řešíme večer. Oblečení, vlasy, make-up. Liam to po chvíli vzdává a raději leze pod Jaguára. Vrací se tip top. Taxi má dorazit slabě před devátou a on přichází, opět celý špinavý o půl. Proběhne ložnicí, posbírá nějaké oblečení a zamkne se v koupelně. „Už ho slyším, jak bude hučet že nestíhá. Kvůli nám!“ dořekneme zaráz s výbuchem smíchu.

„NO holky! Kde jste?! Tak jdeme, zase nestíháme!“ huláká za minutu devět z obyváku. V ruce drží plechovku piva a pozoruje nás stylem: „ženský!“ Vyměníme si jen pohled a rozcházíme se ke schodům. „Mimochodem, sluší vám to!“ vysekne poklonu a otevře dveře ve vratech. Taxikář si div nevylomí krk, aby se otočil. „Hleďte si cesty, jo?“ usadí se Liam na sedadle vedle a propaluje jej pohledem. O pár minut později zastavujeme u Buddhy, v klubu to už žije a několik opilých už stojí venku.
Liam zaplatí a ochranitelsky nám omotá ruce kolem ramen. Vzhledem k jeho postavení, míříme ke vchodu pro VIP, hromotluk tmavé pleti úslužně otevře dveře a s přáním příjemné zábavy nám je podrží.
Uvnitř je jedna velká džungle. Dívky tancují pool dance, pod nimi stojí nadržení chlapečci i dospělí muži. Barmani nestíhají plnit objednávky a taneční parket je nacpaný k prasknutí. Zamíříme k baru. „Co si dáš?“ řve mi Liam do ucha. „Colu.“ Řvu nazpět, netoužím pít hned od začátku. Náhle na někoho mává, díky malému vzrůstu a hromotlukovi za mnou nevidím. Asi nějaký známý…
„Nepiješ alkohol?“ houkne mi někdo do ucha, leknutím nadskočím a láhev málem upustím. „Zayne?“

Pousměje se a obejme se s Liamem. „Soph nám psala, že jdete pařit. Tak jsme se přidali.“ Teprve teď si všímám i Niall, Louise a Harryho. „Jsme rádi, že jsi v pohodě!“ houkne Harry a s něžností mi stiskne tělo v objetí. Následuje i Louis a Niall. „Fakt jsem se o tebe bál…“ pousměje se blonďáček.
„Takže, upíři nesmí alkohol?“ vrátí se Zayn k dotazu a položí mi dlaň na bok, když Soph táhne Liama na parket. Louis spatřil nějakou hnědovlásku a vleče s sebou i Harrolda a ten v zoufalství přibírá i Nialla. Jeho „pomoc“ v hluku sotva slyšíme a než po něm natáhnu ruku, je vzdálen několik metrů.
„Ale jo. Jen se nechci nalívat hned od začátku.“ Přikývne. „Taky ne.“ Kopne do sebe celou skleničku něčeho a mrkne stylem „já nic, já muzikant.“  „Proč si jim neřekl, že jsem s tebou mluvila?“  „Neptali se.“ Zasměje se a pak zaostří před sebe. Omotá s emu kolem těla nějaká černovláska. „Čau kocoure! Dlouho jsi tu nebyl.“ V hlase ji zazní výtka. „Za to ty jsi tu pořád.“ Ušklíbne se a pohlédne mým směrem. „Tvá nová?“ „Ne.“ Zavrtím hlavou a s protočením panenek mířím pomoct Niallovi, kolem kterého se motá nějaká zrzečka.

„Díky!“ vydechne šťastně, když si ho přitáhnu k sobě. „Za málo.“ „Mám dojem, že mi Zayn zvedne mandle.“ „Proč?“ otáčím se k baru, kdyby pohled vraždil, asi jdeme oba k zemi. „Proč kouká jak masový vrah?“ „Protože jeho si nechala ve štychu.“ Zasměje se a vystrčí bradu směrem k té černovlásce. „Nemůžu chránit dva naráz.“ „Tančíš?“ houkne, když se dosměje. S kývnutím se nechám vtáhnout do víru tance. Po chvíli mi to nedá a otáčím se k baru. Zayn tam však už není, i černovláska někam zmizela.