She is Vampire?!

Chapter 78

Zayn

Nechápavě jsem civěl, na její mizící záda a sbíral se ve mně vztek. V první chvíli mě napadlo, že tu nezůstanu ani o minutu déle a už vůbec, tu nebudu kupovat dům. Pak mě máma chytila za ruku, se snahou o konejšení mě pohladila po tváři. Trhl jsem hlavou dozadu a propaloval ji pohledem.

„Netvař se tak!" „A jak se mám tvářit?! Usmívat se?!" „Zayne, přestaň!" „Jak přestaň?! O co jde?! Co se vám na ni nelíbí? Proč se chováš, jako kdyby to byla špína?!" Stočil jsem zrak jen na mamku. „Zayne, nehodí se k tobě?!" „Z čeho soudíš?! Vidíš ji dvě minuty a víš, že není pro mě?!" „Se na ni podívej! Vypadá, jako kdyby byla vrah!" „Cože?!" „Čiší ji to z očí!" „Aha... Takže jí čiší vražda z očí. A co moje oči?!" „Prosím?" „Dobře se podívej!" Prostorem se ozvalo nelidské zavřeštění a máma, vyděšeně sledovala, jak jsem odhodil tátu, když po mně vystartoval ve chvíli, kdy jsem ji chytil za rameno a zatřásl s ní.

Sbíral se ze země, tvářil se naprosto vyděšeně a máma se rozplakala. „Tak se dobře podívej, maminko, tohle, jsou oči vraha. Už nejsem ten, co jsi znala. Jsem vrah, rozumíš?! Vždycky jsem byl! Vraždil jsem pro peníze, pro pomstu... A kdo mě platil? Liam a ostatní, pro které on bral zakázky. Vraždím několik let, zabil jsem hromadu osob a možná se budeš divit, ale Niall je na tom stejně!" Mamka lapala po dechu, táta seděl ochromeně na zemi.
„A ještě další věc, nejsem normální. Neboj, žádná psychická porucha to není." Uchechtnu se a vycením zuby. „Co to je?!" „Věříš na horory? Ne? Tak právě ti jeden probíhá před očima, maminko. Ona je upír, a já také, rozumíš?! Tvor, který žil kdysi a žije i teď! A další, asi nepodstatná informace, zachránila mi život! Bez ní a toho, co ze mě udělala, bych zemřel. Přišla bys o syna!" Pustil jsem ji a rozběhl se do schodů.

Okno bylo otevřeno, průvan si hrál se záclonou a já šel po pachu. Našel jsem ji v parku, skoro na konci města. Seděla na houpačce, hlavu svěšenou a zvedající se vítr ji cuchal vlasy. Poletovaly ji kolem hlavy a ona si je bez ustání dávala za uši.

S bolestným výrazem, jsem za ní vyrazil. Najednou zvedla hlavu a prudce se otočila ke křoví, za jejími zády. I já zpozorněl. Vytáhla se na nohy a dívala se do zeleně, pak se rozběhla. Hysterický křik, který patřil mé sestře. Vyděšený, co se za křovím děje, jsem se tam rozběhl. Waliyha, která měla být ve škole, stála několik metrů od Holly a dal vřeštěla. Holly klečela na zemi a pod ní leželo tělo.
S doufáním, že to co umírá, není nějaká moje sestra, jsem proběhl kolem Wal. 

„Zayne?!" Zalapala sestřička po dechu nevěřícně a chtěla se ke mně rozběhnout.  "Nechoď tam! Ona ji zabila!" Holly zvedla hlavu a podívala se na mě. Ruce měla od krve a po tvářích ji tekly slzy. „Jeho dcera..." Zašeptala zlomeně a já zaostřil, na mrtvou holku. Měla v ruce malý nožík a kapičky krve po zemi se táhly k Wal. Držela se za ruku, ze které ji tekla krev.

„Jdi domů!" „Zabila ji!" „Jdi domů! Dělej!" Rozběhla se pryč, za usedavého pláče. Chytil jsem holku a odtáhl ji do keře. Za naprostého ticha, jsem s pomocí Holly vyhrabal díru, do které jsem položil tělo holky. Zem vypadala neporušeně, a Holly dál plakala. Protáhli jsme se křovím ven, z druhé strany a mezi námi nastalo ticho. Odstrčila mě, když jsem ji chtěl obejmout. „Lásko?" „Jdi pryč." „Prosím?" 

„Jsem vrah, neslyšel jsi mámu? Zayne... Lituju toho." „Čeho?!" „Měla jsem zavolat sanitku a udělat všechno proto, abych tě udržela při životě, než by přijeli. Neměla jsem tě zasvětit. Ty máš milující rodinu. Tvoji rodiče jsou určitě báječní, ale jsou to lidé. Oni zemřou a ty budeš žít pořád... Byla to chyba. Byla chyba, že ses mi upsal... Všechno, co se mezi námi stalo, byla chyba. Obrovská chyba, které lituju a nikdy si to neodpustím." Zvedla oči a hrdě se na mě podívala. „Omlouvám se."