She is Vampire?!

Chapter 40

Zayn

„Takže?" posadil jsem se na místo řidiče, vedle Niall, vzadu Hazz. Ten je opřený o obě sedačky a mezerou mezi nimi se naklání. „Co teď?" „Zajedeme do tý továrny, nějaké stopy tam snad někdo nechal. Musíme ho najít, ať to stojí co to stojí." „I život?" Krátce kývnu, což je paradoxní a nemožné. Z nás už nesmí nikdo zemřít. Nikdo, nikdy.

Prohlížím si ve zpětném zrcátku Harryho a přitom pomalu vyjíždím k bráně, která odděluje nás od okolního světa. „Proč si mě tak prohlížíš?" „Přemýšlím, že tě kousnu..." „Jako fakt?" Zabrzdím a kývnu. „Holly by asi byla proti, ale... Niall se teď kupodivu chová až nezvykle slušně, jenže jak se ukáže potencionální nepřítel, zaútočí. Vím, že bude těžké mít tolik zasvěcených, ale...?" „Já ho kousnu." Kývne Niall. „Ty?" „Jo, ty máš krev z větší části spojenou s Holly, tak ji neplýtvej na nás." Protáhne se za Harrym dozadu. „Můžu jet?" „Jo." „Nařízni kůži na - " „Pamatuju si, co jste se mnou dělali, kontroluj vozovku raději." Chvíli ticho a pak Harry vyjekne.

„Dobrý?" „Výborný." Zaskuhrá Hazz, když Niall skončí a protáhne se zpět. „Budeš řadit, jo?" „Proč?" „Řízni." Stočím ruku k Harrymu. „Co?" „Za chvíli tě dožene hlad, tak se napij do zásoby. Ta trocha co si vezmeš, mi chybět nebude."  Potlačím otřesení, budu znít jako bláznivej, zamilovanej upír, ale od Holly je to prostě lepší. Hazz pije, tváře se mu nadouvají a hltavě polyká. „To stačí." Ušklíbnu se a strčím ruku k Niallovi. Zasměje se a jen tak decentně usrkne. Protočím panenky, sám si ránu zacelím a chopím se volantu.

Nemýlil jsem se, než jsme se dostali k továrně, s Harrym čerti šili. A jen co dopadli jeho nohy na asfalt, poskočil si. „Šílenej ten pocit, ale mám dojem, že bych mohl cokoliv." „Drž se při zemi, ať nás tvoje horlivost nestojí život." Niall nás vede cestou, kterou utekl s Holly. Přelezeme zeď a dopadne na nerovný povrch kolem. Zvednu prst ke střeše, Niall kývne a vyhoupne se na zdivo. Harry si jej chvíli prohlíží, pak to ale zkusí. Lezu pod ním, kdyby náhodou... Nahoře se vítězoslavně zubí, jako by zdolala Everest, no... Skoro...

Nahoře nás i přes to, že jsme na čerstvém vzduchu praští přes nos, mrtvolný zápach. Vychází z místa, kam jsme naskládali mrtvé vampýry a vampány. Odtaháme věci, kterými Louis zabarikádoval vstup a postupně proskočíme dovnitř. Několik zářivek prská a osvětluje minimum chodby. Jen tak odhadem míříme podél zdi k místu, kde by mohli být další schody.

„Prázdný?" naznačí Harryho ústa. Ležíme teď na plechovém schodiště a snažíme se proniknout hustou tmou, co nás obklopuje. Nikde ani zašramocení.... Vypadá to, jako by odtud vymizel veškerý život. Krom smradu, který je i zde z rozkládajících se těl, tu nic není.

„Kluci? Pojďte se na něco podívat!" Houkne Niall. Když jsme nabrali jistotu, že tu opravdu krom nás, nikdo není, odvážili jsme se mluvit nahlas. Harry prohledával jednu část továrny, já druhou. Niall byl v patře a procházel kóje a místnosti, co tu byly. Jeho hlas zní naléhavě až vzrušeně. S Harrym se srazíme u schodiště, vyběhneme jej a vrazíme za Niallem. Sedí za stolem, v místnosti, kde seděli ti lidé od Scoota. Je tam počítač, nějaké zbraně, plechovky piva, načaté jídlo...

„Má o Holly kompletní přehled!" s nehraným šokem, zíráme na její složku. Datuje se od chvíle, co ji unesli. Je tam napsáno vše, o její rodině, sourozencích – u nich mi teprve dojde, kde k sakru oni jsou? To neví, co se děje? Měli být v Monaku, ale kde je jim teď konec...? Prokousáváme se dál. Její složka se pak postupně dělí, jsou zde informace o Liamovi i Sophii. U Liama, v kolonce „matka" je jméno Karen přeškrtnuté. „Mám dojem, že smrt Karen nebyla jen náhoda." Poklepe na obrazovku Harry. „Taky si to myslím, hele." Rodiče Sophie mají nad fotkami otazník. Stejně jako všichni až na Nialla. „To je...!" hlesne a s pootevřenými ústy zírá na fotku, přítele jeho mámy. Toho, co ji zabil a kterého on pak zabil. „Má tam ale nějakou poznámku, klikni na to." Neřeší Harry jeho psychické rozpoložení a sám se chopí myši. „Rick Samuels. Agent, pracující pro A. R. Scoota. Smrt z nejasné příčiny. Nikdy se nezjistilo, kdo Ricka zabil. Sebevražda, jak ji popsali detektivové jako taková, to nebyla." Přečetl Harry první poznámku a pokračoval. „Byl prvním vampánem vůbec, a pozor!" zaostřím na monitor. „Byl původně vampýrem?!" „Začíná se to šíleně zamotávat!" zaskuhrám a vyškubnu mu myš. Tohle způsobuje Niallovi bolest a co je mi do něj, už je nějakou dobu mrtvej. Ten nám neublíží. I tak ale preventivně zkusím připojit počítač s tiskárnou, několik papírů tam je, snad to bude stačit na vše. Není dobré, se tu přeci jen moc zdržovat, kdyby náhodou... Rozkliknu si rychle kolonku s mým jménem. I nad fotkami mých rodičů a sester visí otazníky, Harryho máma, sestra i nevlastní bratr s otcem to samé. „On snad chce vyvraždit všechny?" „Proč?" Pokrčím rameny a pozoruji tiskárnu. Konečně je vše vytisklé a zatímco beru papíry, Niall se prokousává dalšími složkami.

„Vypadá to, že Scoot opustil Anglii." „Co?" „Je tu výpis z účtu, musí to mít nějak napojené... Před dvěma dny odletěl." „Kam?" „Monako." „Vypadneme odtud." Rozhodnu se, aniž bych nějak reagoval. Odejdeme stejnou cestou, až v autě se můžu pořádně nadechnout. Pach mrtvol mám vrytý až v mozku a ani vizuálně to nebyl hezký pohled.

„Jak mohl odletět?" „Otázka není „jak" ale „proč." Proč nás tady zajal a ještě ten den zmizel z Anglie? Proč dovolil, aby zemřelo tolik lidí od něj? Proč, když měl možnost zabít Holly, to neudělal? Ta soška mu k tomu měla pomoci, ne? Říkal, že ji má. Jenže když jsme ji vzali, dali jsme ji Dracovi. Co když Scoot blafoval? A sošku nemá a myslí si, že je zpět v Monaku? V Monaku je Luke a Michael, bratři Holly. Co když si myslí, že jim tu sošku Draco poslal?" „Cara říkala, že když je napadli, tak Dracovu pracovnu prohledali, od podlahy ke stropu." Přidá se Harry a zaujatě se narovná. „Co když je ta soška pořád tady? Pořád u Draca?" zajiskří Niallovi oči. Pokýváme hlavou a opět se dáme do pohybu.