She is Vampire?!

Chapter 19

„Zrovna tě ten jeden tvor objímá.“ „Nemyslel jsem to zle… Zabil bych pro tebe…“ ticho se dalo krájet. „Už mi řekneš pravdu?“ zamumlal po několika trapných minutách. „Jakou?“ „Holly!“ tiše se zasmál a otočil se. Odtáhla jsem se od něj a mezi námi vznikla několika centimetrová mezera. „Co chceš slyšet?“ „Žes tam byla a že se mi nezdálo, že si mě políbila.“ Vzplála jsem jako rajče. „Upíři umí rudnout?“ bavil se, královsky! Pozvedl obočí a vyčkával. „Proč mě k tomu nutíš, když to víš?“ zamumlám, rudá až na patách. Přelezu ke kraji a vstanu, okamžitě se však zapotácím. „Co je?!“ vypadá vyděšeně. „Nic… Jen se mi zamotala hlava.“ „Kdys pila naposledy?“ hned si to spojí s nedostatkem krve.  „Po akci u Scoota.“ „To je už víc jak měsíc!“ „Nepotřebovala jsem krev… Pořád tady zavřená…“ trhnu rameny a složím nohy do tureckého sedu. Sedíme naproti sobě a mlčky si hledíme do očí. „Napij se.“ Nakloní hlavu na stranu a poskytne mi tak dobrý přístup k jeho tepně. „Ne.“ „Proč?“ „Nechci ti ublížit.“ „Myslím, že víc jak od Liama to bolet nebude. A ze Soph taky piješ, a to je holka.“ „To je něco jinýho…“ „V čem je to jiný?“ Mlčím. Co mu mám říct? Že se bojím být v jeho těsné blízkosti?

„Potřebuješ se napít. Když jsem to řekl úplně poprvé, bál jsem se a nedovolil ti to. Neodmítej nabídku.“ Přelezla jsem k němu a naklonila mi hlavu. Tepna mi narážela do prstů a potlačovaný hlad narůstal. „Mám hlad. Strašnej…“ čočky mi zrudly a on slabě ztuhl. „Když to bude moc bolet, odstrč mě, ano?“ Kývl a v ruce stiskl peřinu. Chvíli jsem váhala, v jaké poloze ho to bude bolet nejmíň… Mýlil se, bude to bolet víc jak od Liama. Špičáky mám obroušené a ostré, na rozdíl od Liama, které je má rapidně kratší dobu. Jistě, čekalo by se, že od Liama bude kousnutí bolestivé, no opak byl pravdou.
Zatlačila jsem mu do hrudi a on se položil, obkročmo jsem se na něj posadila a sklonila se opět ke krku. Snažil se nahmatat opět peřinu, uvolnila jsem levou ruku a nahmatala tu jeho. Propletli jsme prsty, byl ledový a slabě se chvěl.
Jazykem jsem přejela po pokožce, slabě sykl, tohle nečekal. „Promiň.“ Zašeptala jsem mu do ucha a kousla.

Zachrčel a celý se napjal. Drtil mi ruku a stisk pomalu ubíral na intenzitě. Hladově jsem pila a vnímala, jak se mu nazvedává hruď, nestála jsem o to, aby mi upadl do bezvědomí. Chutnal mi, jeho krev byla slabě nasládlá a nebyla poznamenaná žádnými léky, či tak. Jediné co jsem mohla pociťovat, byla slabá pachuť cigaret, což mi nevadilo.
Po pár minutách jsem přestala pít. Slinami jsem zacelila ranky po zubech a odtáhla se od něj. Hřbetem ruky otřela rty a podívala se na něj. „Bolelo to víc jak od Liama, kousnutí. Pak ne.“ Pousmál se. Vytáhla jsem se na nohy a z koupelny donesla krytí, zároveň jsem si tam i opláchla tvář. Posadil si a nastavil mi krk. „Nechtěla jsem, aby tě to bolelo… Neovlivním to ale.“ „Bude další kousnutí bolet stejně?“ „Další kousnutí?“ „Jsem tvůj soukromej pokrm.“ Mrkl a zasmál se.

„Řekni mi o té proměně z člověka na upíra.“ Usadili jsme se v okně a oba si napálili cigaretu. „Ne.“ „Proč?“ „Protože se to běžně nedělá.“ „No a co? Chci to vědět.“ „Ale já ti to nepovím.“ Vyplázla jsem na něj jazyk a jemu se v očích zablesklo. „Jak je malá, tak je drzá.“ Zapištěla jsem, div jsem z toho okna nevypadla. Odhodil cigaretu – až najde Liam nedopalky bude mít radost – a sevřel mě v náručí. „Pusť mě! Maliku, okamžitě mě pusť!“ „Ještě chvilku křič a někdo nás přijde seřvat.“ Smál se a hodil mě do postele. Než jsem se stihla pohnout, jeho ruce mi vjely pod tričko a já dusila smích.

Smál se a bylo mu jedno, že se pod ním svíjím a pomalu slibuji hory doly, jen aby toho nechal. Vysvobodil mě až pád lampičky a rána, která přilákala Harryho. „Jinak normální?“ sjel nás kritickým okem. „Táhni k sobě Zayne, chceme spát!“ zařval. „Tak neřvi, všechny vzbudíš.“ „Problém je, že všichni jsou vzhůru. Ty seš v boxerkách?“ zarazil se a rozsvítil. „Soph, napiš Liamovi že mu Zayn chodí za ségrou v boxerkách! Bude mít radost!“ zařval a zajel za roh. Lampička co ležela na zemi letěla vzduchem, nečekaně se rozbila.